Zámek Průhonice má dnešní podobu české novorenesance z let 1889 až 1893, kdy ho pro hraběte Arnošta Emanuela Silvu-Taroucu přestavěl architekt Jiří Stibral. Pod ní se ale skrývá mnohem starší stavba: středověká tvrz, gotický hrad pánů z Říčan a renesanční zámek Zapských ze Záp. Dnes v zámku sídlí Botanický ústav Akademie věd, a přestože nejde o zámek s klasickou prohlídkovou trasou, veřejnosti je přístupná stálá expozice i kavárna.
Údaje jsme ověřovali k 11. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webu Průhonického parku a obce. U starších letopočtů se prameny místy liší o rok, uvádíme ty, které se opakují.
Zámek v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Adresa | Zámek 1, Průhonice |
| Nejstarší doklady o majitelích | 70. léta 13. století |
| Gotický hrad | páni z Říčan |
| Renesanční přestavba | Zapští ze Záp, 2. polovina 16. století |
| Klasicistní úpravy | Nosticové, po roce 1800 |
| Novorenesanční přestavba | 1889 až 1893, architekt Jiří Stibral |
| Stavebník | Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca |
| Prodej státu | rok 1927 |
| Dnešní uživatel | Botanický ústav Akademie věd ČR |
| Přístupné veřejnosti | stálá expozice a kavárna |
Od tvrze k hradu
První písemné zprávy o majitelích Průhonic pocházejí ze sedmdesátých let 13. století. Na počátku 15. století tu stála opevněná tvrz, kterou získali vladykové z Dubče, a páni z Říčan ji rozšířili na gotický hrad.
Se sídlem je od počátku spojený kostel Narození Panny Marie, vysvěcený už roku 1187. Kostel je se zámkem dodnes propojený mostkem v úrovni prvního patra věže, což je pozůstatek doby, kdy panstvo chodilo na bohoslužby rovnou ze svého sídla. Podrobnosti má text o průhonickém kostele.
Renesance Zapských ze Záp
Ve druhé polovině 16. století vlastnil Průhonice rod Zapských ze Záp. Hrádek za nich prošel renesanční úpravou a naproti starému paláci vznikl nový renesanční palác.
V 17. století se majitelé rychle střídali. Na počátku století tu sídlil Andreas Hannewald z Eckendorfu, v letech 1636 až 1656 Antonio Binago, který po škodách třicetileté války obnovil i věž kostela, a v letech 1669 až 1685 jezuité. Po většinu 18. století patřilo panství rodu Desfoursů.
Nosticové a klasicismus
Po roce 1800 převzal Průhonice Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck a zahájil přestavbu v klasicistním stylu. Roku 1840 panství převzal jeho syn Albert.
Právě přes Nostice se k Průhonicím dostal rod, který je proslavil. Jeho dcera Marie Antonie se 16. června 1885 v Praze na Smíchově provdala za Arnošta Emanuela hraběte Silvu-Taroucu. Tím začala nová kapitola, bez níž by dnes o Průhonicích věděl jen málokdo.
Stibralova novorenesance
Silva-Tarouca svěřil přestavbu skromného zámku mladému architektovi Jiřímu Stibralovi, který byl jen o půl roku starší než on sám. Stibral zámek v letech 1889 až 1893 přestavěl ve stylu české novorenesance, tehdy módním, a některé zdroje uvádějí dokončení roku 1894.
Výsledek dnes většina lidí považuje za starobylý. Ve skutečnosti je to stavba konce 19. století, pod jejíž fasádou jsou schované středověké a renesanční konstrukce. Park, který Silva-Tarouca zakládal ve stejné době, s ní tvoří jeden celek, jak popisuje text o Průhonickém parku.
Prodej státu v roce 1927
Roku 1927 hrabě Silva-Tarouca zámek i park prodal československému státu. Zůstal ale v Průhonicích a o park pečoval dál až do své smrti roku 1936.
Tahle souvislost je důležitá pro pochopení dnešního stavu. Zámek nepřešel do rukou soukromníka, který by ho zpřístupnil jako prohlídkový objekt, ale do správy státu, a později vědecké instituce.
Botanický ústav Akademie věd
V zámku dnes sídlí Botanický ústav Akademie věd ČR, který se zabývá výzkumem rostlin a vegetace a který zároveň vlastní a spravuje Průhonický park. Pod ústav patří i Botanická zahrada na Chotobuzi s největší sbírkou kosatců v Česku.
Proto zámek nefunguje jako běžná památka s průvodcem po komnatách. Většina prostor slouží vědecké práci.
Co je ze zámku přístupné
Z Malého nádvoří je přístupná stálá expozice „Průhonický zámek a park: dílo přírody a lidského ducha“. Věnuje se historii panství, portugalskému rodu Silva-Tarouca a jeho působení v Čechách, přestavbě zámku a jejím tvůrcům a především založení parku.
V zámku funguje také kavárna Caffé Castello, dříve známá jako Taroucafé. Zámek se tedy dá navštívit, jen jinak, než lidé od zámku čekají.
Zámek jako filmová kulisa
Novorenesanční zámek s parkem patří k často využívaným filmovým lokacím v okolí Prahy. Kombinace historizující architektury, nádvoří a rozsáhlé krajiny je pro natáčení praktická, protože se v jednom místě dá natočit exteriér zámku i volná příroda.
Při návštěvě se proto může stát, že je část areálu dočasně omezená. Aktuální informace zveřejňuje správa parku.
Jak se k zámku dostat
Zámek stojí na okraji Průhonic u vstupu do parku. Z Prahy se jezdí autobusem od metra C nebo autem po dálnici D1, podrobnosti má text o dopravě do Průhonic.
Návštěvu se vyplatí spojit s parkem a kostelem, které leží hned vedle. Na jídlo poslouží přehled podniků v obci.
Časté otázky
Dá se zámek Průhonice navštívit? Částečně. Z Malého nádvoří je přístupná stálá expozice o zámku a parku a v zámku funguje kavárna. Klasická prohlídková trasa po komnatách tu není, protože zámek slouží Botanickému ústavu.
Kdo zámek postavil v dnešní podobě? Architekt Jiří Stibral pro hraběte Arnošta Emanuela Silvu-Taroucu v letech 1889 až 1893 ve stylu české novorenesance.
Je zámek středověký? Jádro ano. Pod novorenesanční fasádou jsou konstrukce středověké tvrze, gotického hradu pánů z Říčan a renesančního zámku Zapských ze Záp.
Jak se Silva-Tarouca k Průhonicím dostal? Sňatkem. Dne 16. června 1885 se oženil s Marií Antonií hraběnkou Nostic-Rieneck, jejíž rod Průhonice vlastnil od roku 1800.
Kdy zámek přešel na stát? Roku 1927, kdy ho Silva-Tarouca prodal československému státu. O park se ale staral dál až do své smrti roku 1936.
Kdo v zámku sídlí dnes? Botanický ústav Akademie věd ČR, který zároveň vlastní a spravuje Průhonický park.
O čem je stálá expozice? O historii panství, rodu Silva-Tarouca, přestavbě zámku a hlavně o založení parku. Jmenuje se „Průhonický zámek a park: dílo přírody a lidského ducha“.
Je v zámku kavárna? Je, Caffé Castello, dříve známá jako Taroucafé.
Proč je zámek spojený s kostelem? Mostkem v úrovni prvního patra věže. Panstvo tak mohlo chodit na bohoslužby přímo ze sídla.
Točí se tu filmy? Zámek s parkem patří k často využívaným lokacím, proto může být část areálu dočasně omezená.
