Rubrika Kultura

Rozcestník pražských knihoven: Národní knihovna v Klementinu, Městská knihovna s instalací Idiom, barokní sály Strahovské knihovny a oceňovaná Národní technická knihovna v Dejvicích.

Národní technická knihovna v Dejvicích otevřela 9. září 2009. Půdorys zaobleného čtverce, atrium s kresbami Dana Perjovschiho a ocenění Grand Prix architektů 2010.

Strahovská knihovna má přes 200 000 svazků. Teologický sál vznikl v letech 1671 az 1674, Filosofický v letech 1783 az 1785. Nejcennější je Strahovský evangeliář z doby kolem roku 860.

Městská knihovna v Praze otevřela roku 1891 a dnes má přes 1,7 milionu jednotek a 46 poboček. Ústřední budovu postavil František Roith jako první účelovou knihovnu v Československu.

Národní knihovna České republiky sídlí v Klementinu, byla založena 6. února 1777 a má zhruba 7,7 milionu jednotek. Právo na povinný výtisk, depozitář v Hostivaři a digitalizace.

Kino Ponrepo provozuje Národní filmový archiv a promítá archivní filmy místo běžné distribuce. Vzniklo 1. ledna 1965 a sídlí v Bio Konviktu v Bartolomějské ulici.

Bio Oko na Letné otevřelo roku 1940 v podzemí funkcionalistické budovy. Proslulo netradičním sezením včetně plážových lehátek, od roku 2009 ho provozují lidé spojení s kiny Aero a Světozor.

Kino Aero na Žižkově otevřelo 10. listopadu 1933 za účasti Lídy Baarové a Huga Haase. Funkcionalistickou budovu ve dvorním traktu navrhl Jindřich Freiwald.

Kino Světozor otevřelo 8. prosince 1918 v Paláci České banky od Osvalda Polívky. Roku 1968 tu měl premiéru Kinoautomat, první interaktivní film na světě.

Kino Lucerna zahájilo provoz 3. prosince 1909 a je nejstarším stále funkčním kinem v Česku. Palác postavil Vácslav Havel, roku 1929 tu běžel první zvukový film v Praze.

Rozcestník pražských hřbitovů: Olšany, Malostranský, Starý i Nový židovský, Vyšehrad se Slavínem, Vinohradský a kubistický Ďáblický hřbitov, s historií od morových epidemií po 50. léta.

Ďáblický hřbitov: kubistický areál Vlastislava Hofmana z let 1912 az 1914 a národní kulturní památka od roku 2017, 72 šachtových hrobů obětí 50. let a vyzdvižení ostatků od roku 2025.

Nový židovský hřbitov na Olšanech: založen roku 1889 a otevřen roku 1890, hrob Franze Kafky, novorenesanční obřadní síň Bedřicha Münzbergera a symbolická tumba obětem holokaustu.

Vinohradský hřbitov: založen roku 1885, zhruba deset hektarů a 16 000 hrobů, novogotická kaple svatého Václava od Antonína Turka a hrobka rodiny Havlových.

Vyšehradský hřbitov: přeměna na národní pohřebiště roku 1869, arkády Antonína Wiehla z roku 1887, Slavín z let 1889 az 1893 a symbolický hrob Milady Horákové.

Starý židovský hřbitov v Josefově: pohřbívání od roku 1439 do roku 1787, hroby ve vrstvách kvůli nedostatku místa, nejstarší náhrobek z roku 1439 a hrob rabiho Löwa.

Malostranský hřbitov na Smíchově: vznik roku 1680 jako morové pohřebiště, od roku 1787 pohřebiště celého levého břehu, uzavření roku 1884 a hroby skladatelů i Dientzenhoferů.

Olšanské hřbitovy: rozloha 50,17 hektaru a zhruba dva miliony pohřbených, vznik roku 1680 při moru, hlavní pražské pohřebiště od roku 1786, hroby Jana Palacha, Jana Wericha a Jaroslava Ježka.