Historické památky v Praze se dají procházet jako seznam míst, ale mnohem zajímavější je číst je jako vrstvy času. Praha je jedno z mála evropských měst, kde se dochovaly stavby prakticky ze všech slohů posledního tisíciletí, a často stojí kousek od sebe nebo dokonce v jednom domě nad sebou. Tenhle průvodce vás provede Prahou po slozích a ukáže, podle čeho jednotlivá období poznáte.
Ve zkratce
- Co tu najdete: pražské stavby od románských rotund po funkcionalismus, seřazené podle slohu
- Pro koho: zájemci o architekturu, návštěvníci na druhé a další cestě, studenti
- Lokalita: Praha, převážně historické jádro a Nové Město
- Dobré vědět: řada domů má gotické jádro pod barokní nebo klasicistní fasádou
- Tip navíc: nejlepší je vybrat si jeden sloh a projít ho celý, místo snahy obejít všechno naráz
Románská Praha ukrytá pod zemí
Nejstarší dochovaná vrstva města je paradoxně nejhůř vidět. Ve 13. století se kvůli opakovaným povodním zvýšil terén Starého Města o několik metrů, takže původní přízemí románských domů se ocitlo pod úrovní ulice. Dnes z nich jsou sklepy, a právě v nich se dochovaly kamenné klenby a portály, které jinde ve městě nenajdete.
Nad zemí zůstaly hlavně rotundy. Rotunda svatého Martina na Vyšehradě patří k nejstarším stavbám v Praze vůbec, další stojí v ulici Karoliny Světlé a u Konviktu. Románské jádro má také bazilika svatého Jiří na Pražském hradě, i když ji dnes zakrývá barokní průčelí. Do podzemních prostor se dá nahlédnout v rámci prohlídek, které popisuje článek o podzemí Prahy.
Gotika a Karel IV.
Gotika je slohem, který dal Praze její obrys. Katedrálu svatého Víta založil Matyáš z Arrasu a po jeho smrti v ní pokračoval Petr Parléř, jehož rukopis poznáte podle síťové klenby a portrétních bust v triforiu. Parléřovi se připisuje i Karlův most a Staroměstská mostecká věž, která patří k nejkrásnějším gotickým branám v Evropě.
Ve Starém Městě k tomu přidejte Prašnou bránu, Týnský chrám s dvojicí věží a Karolinum s vysunutým arkýřem kaple. Na Novém Městě, které Karel IV. založil jako urbanistický projekt nebývalého rozsahu, stojí Novoměstská radnice a klášter Na Slovanech. Souvislosti a další místa shrnuje průvodce pražskými památkami.
Renesance: sgrafito a letohrádky
Renesance se do Prahy dostala s italskými staviteli povolanými na dvůr Habsburků a poznáte ji podle vodorovného členění, arkád a sgrafitové výzdoby. Nejčistší ukázkou je Letohrádek královny Anny v Královské zahradě, kterému se říká Belveder a který bývá označován za nejryzejší renesanční stavbu severně od Alp.
Kousek od něj stojí Míčovna pokrytá bohatým sgrafitem. Na Hradčanském náměstí zaujme Schwarzenberský palác se sgrafitovou bosáží, která napodobuje kvádrové zdivo, a na Staroměstském náměstí dům U Minuty s figurálními výjevy. Renesanční je i Zpívající fontána v Královské zahradě.
Baroko, které Prahu nejvíc proměnilo
Nejúplnější ukázkou je chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, na kterém se vystřídali Kryštof Dientzenhofer, jeho syn Kilián Ignác a Anselmo Lurago. Stropní freska v hlavní lodi má zhruba 1500 metrů čtverečních a patří k největším v Evropě.
Žádný sloh nezasáhl do podoby města tolik jako baroko. Po třicetileté válce se přestavovaly celé čtvrti a řada gotických domů dostala novou fasádu, aniž by se změnilo jejich jádro. Vrcholem je chrám svatého Mikuláše na Malé Straně od Dientzenhoferů, jehož kupole a zvonice určují siluetu celé čtvrti.
Dál sem patří poutní Loreta se zvonohrou, rozlehlé Klementinum, Břevnovský klášter a Valdštejnský palác s monumentální sala terrenou. Baroko dalo Praze i sochařskou výzdobu, od galerie soch na Karlově mostě po zahradní plastiky, kterým se věnuje článek o sochách v pražských zahradách.
Klasicismus a devatenácté století
Klasicismus přinesl střídmost a symetrii, jejímž nejlepším příkladem je Stavovské divadlo, kde měl premiéru Mozartův Don Giovanni. Devatenácté století pak Prahu vybavilo budovami, které měly reprezentovat sebevědomí obrozujícího se národa.
Novorenesanční Národní divadlo od Josefa Zítka, Rudolfinum a Národní muzeum od Josefa Schulze tvoří trojici, která dodnes drží obraz města. Ve stejné době padly barokní hradby a začala asanace Josefova, která nenávratně smazala starou židovskou čtvrť. Jak Praha vypadala předtím, ukazuje Langweilův model v Muzeu hlavního města Prahy.
Secese: nejzdobnější kapitola
Přelom století přinesl secesi s vlnovkami, rostlinnými motivy a barevnou mozaikou. Obecní dům u Prašné brány je její pražskou katedrálou, protože se na jeho výzdobě podílela celá tehdejší umělecká špička včetně Alfonse Muchy. Hned vedle stojí gotická brána, takže na jednom místě vidíte rozdíl pěti set let.
Druhým vrcholem je Hlavní nádraží od Josefa Fanty s původní Fantovou budovou, kterou dnes většina cestujících mine, aniž by do ní vůbec vstoupila. Secesní domy najdete i v Pařížské třídě a v celém Josefově, který po asanaci vyrostl znovu právě v tomhle slohu.
Kubismus, který jinde nenajdete
Pražská architektura má jednu zvláštnost, kterou se nemůže pochlubit žádné jiné město na světě. Kubismus se tu na krátkou dobu před první světovou válkou přenesl z malířství do staveb, nábytku i lamp. Dům U Černé Matky Boží od Josefa Gočára v Celetné ulici je nejznámější ukázkou.
Pod Vyšehradem stojí soubor kubistických vil a činžovních domů od Josefa Chochola s charakteristickými lomenými fasádami. V Jungmannově ulici najdete dokonce kubistickou pouliční lampu. Po válce sloh přešel do dekorativnějšího rondokubismu, který reprezentuje budova Legiobanky Na Poříčí.
Funkcionalismus a moderna první republiky
Meziválečná Praha patřila k evropské špičce moderní architektury. Veletržní palác v Holešovicích byl ve své době jednou z největších funkcionalistických staveb na světě a obdivoval ho i Le Corbusier. Na Václavském náměstí stojí obchodní dům postavený pro firmu Baťa s prosklenou fasádou a subtilním betonovým skeletem.
Ve Střešovicích pak najdete Müllerovu vilu od Adolfa Loose s proslulým principem Raumplan, tedy uspořádáním místností na různých výškových úrovních. Spolu s Rothmayerovou vilou je přístupná v rámci prohlídek s průvodcem.
Jak si Prahu podle slohů projít
Snaha obejít všechno za jeden den nefunguje. Rozumnější je vybrat si jednu linku a jít po ní. Gotická trasa vede od Prašné brány přes Celetnou a Staroměstské náměstí na Karlův most a nahoru k Hradu. Barokní trasa se drží Malé Strany, od svatého Mikuláše přes zahrady k Loretě.
Modernistická trasa je nejméně turistická a nejvíc odměňující: od Domu U Černé Matky Boží přes Legiobanku k Veletržnímu paláci a odtud do Střešovic. Tipy na konkrétní trasy nabízí i přehled nejlepších procházek v Praze.
Často kladené otázky
Jaké slohy jsou v Praze zastoupené? Prakticky všechny od románského slohu po současnost, tedy románský sloh, gotika, renesance, baroko, klasicismus, historizující slohy 19. století, secese, kubismus, funkcionalismus i poválečná moderna. Právě tahle úplnost dělá Prahu výjimečnou. Řada budov navíc kombinuje víc slohů najednou.
Která je nejstarší dochovaná stavba v Praze? K nejstarším patří rotunda svatého Martina na Vyšehradě a románské jádro baziliky svatého Jiří na Pražském hradě. Ještě starší vrstvy se dochovaly v podobě sklepů pod domy na Starém Městě, které byly původně přízemím. Terén se tam ve 13. století zvýšil kvůli povodním.
Proč jsou na Starém Městě románské sklepy? Ve 13. století se kvůli opakovaným záplavám navezl terén o několik metrů výš. Původní přízemí románských domů se tím ocitlo pod úrovní ulice a začalo sloužit jako sklep. Díky tomu se dochovaly klenby a portály, které by jinak dávno zmizely.
Čím je pražský kubismus jedinečný? Kubistická architektura vznikla prakticky jen v českých zemích a Praha má její nejucelenější soubor na světě. Sloh se promítl nejen do fasád, ale i do nábytku, keramiky a dokonce do pouliční lampy. Nejznámějšími příklady jsou Dům U Černé Matky Boží a vily pod Vyšehradem.
Kde v Praze vidět funkcionalismus? Nejlepšími adresami jsou Veletržní palác v Holešovicích, obchodní dům na Václavském náměstí postavený pro firmu Baťa a Müllerova vila ve Střešovicích. Vily jsou přístupné jen s průvodcem a s rezervací předem. Veletržní palác dnes slouží jako galerie.
Poznám sloh podle fasády? Jen částečně, protože řada pražských domů má starší jádro pod novější fasádou. Gotický dům může mít barokní průčelí a klasicistní úpravu oken. Spolehlivější vodítko bývá portál, klenba v průjezdu nebo dispozice domu.
Kolik času potřebuji na prohlídku podle slohů? Jedna slohová trasa zabere půl dne včetně zastávek. Pokud chcete vejít i dovnitř do kostelů a paláců, počítejte s celým dnem na jeden sloh. Snaha obejít víc období najednou obvykle skončí únavou a splynutím dojmů.
Který sloh Prahu ovlivnil nejvíc? Nejvíc do podoby města zasáhlo baroko, protože po třicetileté válce se přestavovaly celé čtvrti a většina starších domů dostala novou fasádu. Gotika ale určila půdorys ulic a nejvýznamnější dominanty. Dnešní Praha je vlastně gotické město v barokním kabátě.
