Sochy v pražských zahradách a jejich příběhy

Sochy v pražských zahradách nestojí tam, kde stojí, náhodou. Barokní zahradní architektura s nimi počítala jako s rovnocennou součástí kompozice, protože měly vyprávět příběh, vést pohled a dávat prostoru řád. Když víte, na co se dívat, promění se běžná procházka v úplně jiný zážitek. Tenhle průvodce vás provede nejzajímavějšími soubory a poradí, jak je číst.

Ve zkratce

• Co tu najdete: barokní sochařství, renesanční fontánu, monumentální sousoší z českých pověstí
• Pro koho: milovníci umění a architektury, hledači klidných procházek
• Lokalita: především Malá Strana, Hradčany a Vyšehrad
• Dobré vědět: většina zahrad funguje sezónně, přes zimu bývá zavřeno
• Tip navíc: sochy vyniknou v šikmém ranním nebo podvečerním světle, ne v poledním slunci

Vrtbovská zahrada a Matyáš Bernard Braun

Terasovitá barokní zahrada ukrytá za domem v Karmelitské ulici patří k nejcennějším svého druhu ve střední Evropě. Vznikla v první polovině 18. století pro Jana Josefa z Vrtby a její sochařskou výzdobu vytvořila dílna Matyáše Bernarda Brauna, jednoho z nejvýznamnějších barokních sochařů u nás.

Braunovy antické postavy, vázy a putti nejsou jen dekorace. Jsou rozmístěné tak, aby vás vedly vzhůru po terasách a v každém patře nabídly jiný pohled. Nahoře čeká vyhlídka na Malou Stranu a Hrad, která patří k nejhezčím ve městě. V sala terreně navíc najdete fresku Václava Vavřince Reinera.

Valdštejnská zahrada a osud bronzových soch

Zahrada u Valdštejnského paláce má jeden z nejzajímavějších příběhů. Původní bronzové sochy vytvořil nizozemský sochař Adriaen de Vries a patřily k tomu nejlepšímu, co v tehdejší Evropě vzniklo. Na konci třicetileté války je při obléhání Prahy odvezlo švédské vojsko jako válečnou kořist a dodnes zůstávají ve Švédsku.

To, co v zahradě vidíte, jsou kopie. Přesto stojí za to si je prohlédnout pozorně, protože na plastikách Herkula, koní a antických božstev je znát mimořádná kvalita předlohy. Zahradu doplňuje monumentální sala terrena, umělá krápníková stěna s groteskními tvary a voliéra. Vstup je zdarma a bývá tu překvapivě klid.

Palácové zahrady pod Pražským hradem

Soustava propojených zahrad na jižním svahu pod Hradem, tedy Ledeburská, Pálffyovské, Kolowratská a Malá Fürstenberská, je vlastně jedna dlouhá vertikální procházka po terasách, schodištích a vyhlídkách. Sochařská výzdoba je tu drobnější a intimnější než v rozlehlých zahradách, o to víc ale funguje ve spojení s architekturou.

Zahrady jsou přístupné za vstupné a v zimních měsících bývají zavřené. Cesta jimi se dá zakončit nahoře u Hradu, takže se dobře pojí s návštěvou Pražského hradu.

Královská zahrada a Zpívající fontána

Před Letohrádkem královny Anny stojí renesanční Zpívající fontána, kterou v 16. století odlil zvonař Tomáš Jaroš. Jméno dostala podle zvuku, který vzniká, když kapky vody dopadají na bronzovou mísu. Nejlépe je slyšet, když si stoupnete blízko a je kolem ticho.

Samotná Královská zahrada je klidnější než hradní nádvoří a nabízí výhled na katedrálu z neobvyklého úhlu. Bývá otevřená v sezóně, mimo ni je zavřená.

Vyšehrad a Myslbekova sousoší

Ve vyšehradských sadech stojí čtyři monumentální sousoší od Josefa Václava Myslbeka, zobrazující postavy z českých pověstí. Jsou to Libuše a Přemysl, Lumír a Píseň, Záboj a Slavoj a Ctirad a Šárka. Původně zdobily Palackého most, po jeho poškození na konci války byla ale přenesena sem.

Ve spojení s hřbitovem Slavín, bazilikou a hradbami s výhledem dělají z Vyšehradu jedno z nejlepších míst na procházku v Praze. Podrobněji ho popisuje samostatný průvodce Vyšehradem.

Vojanovy sady, Grébovka a současné sochy

Vojanovy sady na Malé Straně bývají označované za nejstarší dochovanou zahradu v Praze. Kromě barokních kaplí a soch tu potkáte pávy, kteří se volně procházejí mezi ovocnými stromy. Je to místo, kam se chodí spíš odpočívat než obdivovat umění, a přesně proto funguje.

V Havlíčkových sadech, kterým nikdo neřekne jinak než Grébovka, stojí umělá jeskyně s figurální výzdobou a nad ní vinice s altánem. A pokud vás zajímá i současná tvorba, zajděte na Kampu, kde jsou bronzová batolata Davida Černého dnes stejně fotografovaná jako barokní klasika.

Jak sochy číst

Barokní sochařství pracovalo s ustálenou řečí symbolů, kterou tehdejší návštěvník uměl přečíst na první pohled. Postavy s atributy jako lyra, kotva, klasy nebo zrcadlo nezobrazují konkrétní lidi, ale vlastnosti a pojmy. Čtveřice soch v zahradě proto často představuje roční období, čtyři živly nebo denní doby.

Pomáhá dívat se na celek, ne na jednotlivé kusy. Sochy bývají rozmístěné symetricky kolem osy a jejich pohledy a gesta se navzájem doplňují, takže spolu vlastně komunikují. Užitečné je také všímat si materiálu. Pískovec, ze kterého je většina pražských zahradních soch, rychle zvětrává, takže řada plastik prošla restaurováním nebo je nahrazena kopií.

Kdy se na sochy dívat nejlépe

Sochařská výzdoba vypadá nejlépe v šikmém světle brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy vynikne modelace a stíny. V poledne za ostrého slunce se detaily ztrácejí. Fungují ale i zamračené dny, kdy měkké světlo dobře ukáže povrch kamene.

Většina zahrad má sezónní otevírací dobu zhruba od dubna do října a v zimě je zavřená. Volně přístupné bývají naopak Vojanovy sady, Valdštejnská zahrada v sezóně i vyšehradské sady, takže se dá poskládat trasa i mimo hlavní sezónu. Inspiraci nabízí přehled pražských zahrad i tipy na nejkrásnější parky.

Často kladené otázky

Které pražské zahradě patří prvenství v sochařské výzdobě? Nejcennějším souborem je bezesporu Vrtbovská zahrada na Malé Straně se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Kombinace barokní terasovité architektury, sochařské výzdoby a Reinerovy fresky z ní dělá jedinečný celek. Zahrada je navíc kompaktní, takže si ji projdete za necelou hodinu.

Jsou sochy ve Valdštejnské zahradě originály? Nejsou. Původní bronzy Adriaena de Vries odvezli na konci třicetileté války Švédové jako válečnou kořist a zůstaly ve Švédsku. To, co dnes v zahradě stojí, jsou kopie, které ale věrně zachycují kvalitu předloh.

Kolik stojí vstup do pražských zahrad? Liší se to podle objektu. Valdštejnská zahrada i Vojanovy sady jsou přístupné zdarma, do Vrtbovské zahrady a Palácových zahrad pod Hradem se platí vstupné. Ceny i otevírací dobu je dobré si ověřit předem, protože se mění podle sezóny.

Kdy jsou zahrady otevřené? Většina zahrad funguje sezónně, zhruba od dubna do října, a přes zimu se zavírá. Otevírací doba se navíc liší objekt od objektu a v okrajových měsících bývá kratší. Vojanovy sady a vyšehradské sady jsou přístupné celoročně.

Dá se projít víc zahrad za jeden den? Ano, zahrady na Malé Straně leží blízko sebe a dají se spojit do jedné procházky. Rozumné je naplánovat si dvě až tři zastávky a mezi nimi počítat s přesunem i odpočinkem. Snaha stihnout všechno v jednom dni obvykle vede k tomu, že si nic pořádně neužijete.

Kdo byl Matyáš Bernard Braun? Šlo o jednoho z nejvýznamnějších sochařů českého baroka, který působil v Čechách v první polovině 18. století. Jeho dílna vytvořila sochařskou výzdobu řady staveb, zahrad i mostů a vyznačuje se dramatickým pohybem a výrazem postav. Vrtbovská zahrada patří k jeho nejlépe dochovaným pražským realizacím.

Vyplatí se průvodce, nebo stačí projít zahrady sám? Zahrady se dají projít samostatně a i tak zapůsobí. Výklad ale odkryje souvislosti, které z prohlídky nejsou zřejmé, tedy kdo sochy objednal, co měly znamenat a proč stojí zrovna tam, kde stojí. Alternativou jsou informační tabule a audioprůvodci, které řada objektů nabízí.

Kde jsou originály soch, které v zahradách nahradily kopie? Originály bývají uložené v depozitářích a lapidáriích, kde je chrání stálé prostředí. Pískovec v exteriéru rychle zvětrává a detaily, které jsou na originálu čitelné, na kopii i na zvětralé soše mizí. Část těchto sbírek je přístupná veřejnosti v rámci stálých expozic.