Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně je vrcholné dílo českého baroka, na kterém se vystřídali Kryštof Dientzenhofer, jeho syn Kilián Ignác a Anselmo Lurago. Stropní freska v hlavní lodi má zhruba 1500 metrů čtverečních a patří k největším v Evropě. Zvonice vedle chrámu přitom nikdy nepatřila církvi: byla městskou požární pozorovatelnou a za socialismu z ní Státní bezpečnost sledovala cizí ambasády.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba, vstupné a časy bohoslužeb se mění, ověřte si je předem. Zdroje se u výškových údajů mírně liší, uvádíme je proto orientačně.
Chrám svatého Mikuláše v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde stojí | Malostranské náměstí, Praha 1 |
| Sloh | vrcholné baroko |
| Architekti | Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, Anselmo Lurago |
| První stavební fáze | 1703 az 1711 |
| Druhá stavební fáze | 1737 az 1752 |
| Kupole s lucernou | zhruba 79 metrů |
| Freska v hlavní lodi | asi 1500 metrů čtverečních, Jan Lukáš Kracker |
| Freska v kupoli | František Xaver Palko |
| Sochy | Ignác František Platzer |
| Varhany | přes 4000 píšťal, hrál na ně Mozart roku 1787 |
| Zvonice | samostatná budova města, ochoz ve výšce 65 metrů, 215 schodů |
| Správa zvonice | Prague City Tourism od 1. ledna 2021 |
Tři architekti a půl století stavby
Členové rodiny Dientzenhoferů jsou pohřbeni na Malostranském hřbitově na Smíchově, tedy kousek od staveb, které dali Praze.
Chrám nechali postavit jezuité, kteří původní kostel na tomto místě získali roku 1625. Základní kámen byl položen 6. září 1673, ale vlastní stavba se rozeběhla až o třicet let později.
V první fázi, v letech 1703 az 1711, pracoval na chrámu Kryštof Dientzenhofer. Druhou fázi v letech 1737 az 1752 vedl jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer a dokončil ji Anselmo Lurago, který roku 1752 dostavěl věž.
Rodina Dientzenhoferů stojí za velkou částí českého baroka. Kryštof postavil mimo jiné i poutní areál Skalka nad Mníškem pod Brdy, takže se dá jeho práce sledovat od monumentální stavby v centru Prahy až po komorní areál v podbrdské krajině.
Freska, kterou přehlédnete jen těžko
Stropní freska v hlavní lodi zobrazuje Oslavení svatého Mikuláše a namaloval ji Jan Lukáš Kracker. S plochou kolem 1500 metrů čtverečních patří k největším freskám v Evropě.
Malba je udělaná tak, aby architektura na stropě opticky navazovala na tu skutečnou. Divák pod ní ztrácí jistotu, kde končí zeď a začíná iluze, což bylo přesně to, oč barokním malířům šlo.
Kupoli vyzdobil František Xaver Palko výjevem Oslavy Nejsvětější Trojice. Sochařskou výbavu dodala dílna Ignáce Františka Platzera a několik pláten je od Karla Škréty, mimo jiné ukřižování v kapli svaté Barbory.
Varhany, na které hrál Mozart
Barokní varhany mají přes 4000 píšťal, z nichž ty největší měří kolem šesti metrů. Nástroj je sám o sobě pozoruhodný, ale slavný je hlavně kvůli jedné návštěvě.
Roku 1787 na ně hrál Wolfgang Amadeus Mozart. Byla to doba jeho pražských úspěchů, kdy tu měl premiéru Don Giovanni a kdy o Praze pronesl, že mu rozumí.
Chrám dnes hostí koncerty, které téhle tradice využívají. Program se mění, aktuální nabídku má správa objektu.
Zvonice, která nikdy nepatřila kostelu
Věž vedle chrámu vypadá jako jeho součást, ale nikdy jí nebyla. Svatomikulášská městská zvonice patřila vždy městu a sloužila jako protipožární pozorovatelna, tedy pracoviště hlásného, který z výšky sledoval, jestli někde nehoří.
Dochoval se po něm i byt. V expozici je dnes k vidění prostředí obydlí hlásného z 18. a 19. století včetně unikátně zachované černé kuchyně a hlásné kanceláře.
Ochoz je ve výšce 65 metrů a vede k němu 215 schodů. Od 1. ledna 2021 zvonici provozuje Prague City Tourism.
Pozorovatelna Státní bezpečnosti
Nejneobvyklejší kapitolou je 20. století. Za socialismu vznikla ve věži pozorovatelna Státní bezpečnosti s krycím názvem Kajka.
Poloha nad Malou Stranou byla pro sledování ideální. Z věže bylo možné sledovat jugoslávské a americké velvyslanectví a přístupovou cestu k západoněmecké ambasádě, tedy k místu, které se roku 1989 stalo dějištěm exodu východoněmeckých uprchlíků.
Pozorovatelna byla 15. dubna 2010 zpřístupněna veřejnosti spolu s výstavou o činnosti sledovací správy StB. Je to jedno z mála míst v Praze, kde se dá barokní chrám a dějiny normalizace navštívit jednou vstupenkou.
Jak si návštěvu naplánovat
Chrám a zvonice jsou dva samostatné objekty s vlastním provozem a vlastním vstupným. Pokud chcete obojí, počítejte s tím, že to nevyřídíte jedním vstupem.
Do zvonice se stoupá po vlastních nohou, výtah tu není. Dvě stě patnáct schodů je zvládnutelných, ale s malými dětmi nebo s omezenou pohyblivostí to není nejlepší volba.
Chrám slouží bohoslužbám, takže návštěvní doba je omezená. Aktuální hodiny, vstupné i program koncertů si ověřte předem.
Co si prohlédnout v okolí
Chrám stojí na Malostranském náměstí, tedy v srdci Malé Strany. Odsud je to pár minut na Karlův most i nahoru k Pražskému hradu.
Kousek stranou leží Valdštejnská zahrada a Vrtbovská zahrada, tedy dvě barokní zahrady, které se s návštěvou chrámu dobře doplňují.
Další sakrální stavby ve městě shrnuje rozcestník kostelů, klášterů a synagog v Praze.
Časté otázky
Kdo postavil chrám svatého Mikuláše na Malé Straně? Tři architekti. První fázi v letech 1703 az 1711 vedl Kryštof Dientzenhofer, druhou v letech 1737 az 1752 jeho syn Kilián Ignác a dokončil ji Anselmo Lurago, který roku 1752 dostavěl věž.
Kdo si chrám nechal postavit? Jezuité, kteří původní kostel na tomto místě získali roku 1625. Základní kámen byl položen 6. září 1673, vlastní stavba se ale rozeběhla až o třicet let později.
Jak velká je stropní freska? Zhruba 1500 metrů čtverečních, což ji řadí k největším v Evropě. Zobrazuje Oslavení svatého Mikuláše a namaloval ji Jan Lukáš Kracker.
Kdo vyzdobil kupoli? František Xaver Palko výjevem Oslavy Nejsvětější Trojice. Sochařskou výbavu dodala dílna Ignáce Františka Platzera.
Hrál tu opravdu Mozart? Ano, roku 1787 hrál na zdejší barokní varhany, které mají přes 4000 píšťal. Bylo to v době jeho pražských úspěchů.
Patří zvonice ke kostelu? Ne. Svatomikulášská městská zvonice patřila vždy městu a sloužila jako protipožární pozorovatelna. Je to samostatný objekt s vlastním provozem a vlastním vstupným.
Co je to pozorovatelna Kajka? Pozorovatelna Státní bezpečnosti, která ve věži vznikla za socialismu. Sledovalo se z ní jugoslávské a americké velvyslanectví a přístupová cesta k západoněmecké ambasádě.
Dá se pozorovatelna navštívit? Ano, veřejnosti byla zpřístupněna 15. dubna 2010 spolu s výstavou o činnosti sledovací správy StB.
Kolik schodů vede na ochoz zvonice? Dvě stě patnáct. Ochoz je ve výšce 65 metrů a výtah ve věži není, takže s malými dětmi nebo s omezenou pohyblivostí to není ideální volba.
Co je ve zvonici k vidění kromě výhledu? Expozice připomínající obydlí hlásného z 18. a 19. století včetně unikátně zachované černé kuchyně a hlásné kanceláře.
Kdo zvonici dnes provozuje? Prague City Tourism, a to od 1. ledna 2021.
Postavil Kryštof Dientzenhofer i něco mimo Prahu? Ano, mimo jiné poutní areál Skalka nad Mníškem pod Brdy z let 1692 az 1693, tedy komorní stavbu v podbrdské krajině.
