Malostranský hřbitov: morové pohřebiště a Dientzenhoferové

Malostranský hřbitov na Smíchově vznikl roku 1680 jako morové pohřebiště a od josefínských reforem roku 1787 sloužil celému levému břehu Vltavy. Pohřbívalo se tu do roku 1884. Leží tu skladatelé Tomášek, Dusík a Vitásek i členové stavitelské rodiny Dientzenhoferů. Po rekonstrukci byl v červnu 2016 znovu zpřístupněn veřejnosti.

Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba se mění podle ročního období, ověřte si ji předem.

Malostranský hřbitov v rychlém přehledu

Údaj Hodnota
Kde je Smíchov, Praha 5
Vznik rok 1680, morové pohřebiště
Morová epidemie léta 1679 az 1681
Původní farnost svatého Václava
Městské pohřebiště levého břehu od roku 1787
Sloužil pro Hradčany, Malou Stranu a Smíchov
Uzavřen rok 1884
Nástupce hřbitov na Malvazinkách
Uzavřen kvůli rekonstrukci 2015 az 2016
Znovu zpřístupněn červen 2016
Správa Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy

Od moru k městskému pohřebišti

Hřbitov vznikl roku 1680 jako morové pohřebiště během epidemie let 1679 az 1681 a patřil k farnosti svatého Václava.

Je to stejný důvod a prakticky stejná doba jako u Olšanských hřbitovů, které vznikly rovněž roku 1680. Morové epidemie 17. století zásadně proměnily to, kde se v Praze pohřbívalo.

Roku 1787 z něj reforma Josefa II. udělala městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy, tedy pro Hradčany, Malou Stranu a Smíchov. Z pomocného morového hřbitova se stalo hlavní pohřebiště celé poloviny města.

Sto let provozu a uzavření

Pohřbívalo se tu do roku 1884, kdy byl hřbitov uzavřen a jeho roli převzal hřbitov na Malvazinkách.

Důvodem bylo, že Smíchov mezitím prudce rostl. Z předměstí se stala průmyslová čtvrť a hřbitov, který stál kdysi na okraji, se ocitl uprostřed zástavby.

Uzavření mělo jeden příznivý důsledek: hřbitov se přestal měnit. Co je na něm dnes k vidění, je z velké části stav z 19. století.

Kdo je tu pohřben

Hřbitov je pohřebištěm osobností 18. a 19. století. Leží tu skladatelé Václav Jan Tomášek, Jan Ladislav Dusík a Jan Nepomuk August Vitásek.

Z architektů jsou tu členové rodiny Dientzenhoferů, tedy stavitelů, kteří dali podobu pražskému baroku. Jejich prací je mimo jiné chrám svatého Mikuláše na Malé Straně.

To dělá z hřbitova zajímavý doplněk k prohlídce Malé Strany. Architekti, jejichž stavby tvoří panorama čtvrti, leží kousek za ní.

Sochařská výzdoba

Hřbitov je ceněný i jako soubor náhrobní plastiky. Nejznámější práce pocházejí od Václava Prachnera a Josefa Maxe.

Prachnerovi se připisuje náhrobek biskupa Thun-Hohensteina, Maxovi náhrobek dítěte zvaný Svatá holčička. Právě tenhle náhrobek patří k nejfotografovanějším místům areálu.

Kvalita výzdoby souvisí s tím, kdo se sem pohřbíval. Hřbitov sloužil Malé Straně a Hradčanům, tedy čtvrtím, kde žila zámožnější část pražské společnosti.

Rekonstrukce a návrat veřejnosti

V letech 2015 az 2016 byl hřbitov uzavřen kvůli ochraně před vandaly a prošel rekonstrukcí. Veřejnosti byl znovu zpřístupněn v červnu 2016.

Uzavřená historická pohřebiště jsou zranitelná. Bez provozu a bez dohledu se z nich stávají místa, kde se náhrobky poškozují a rozkrádají, což byl i případ Malostranského hřbitova.

Dnes je areál opět přístupný a spravuje ho příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy.

Hřbitov jako klidné místo

Na rozdíl od Olšan nebo Vyšehradu sem nechodí davy. Malostranský hřbitov leží stranou turistických tras a přitom je kousek od rušných částí Smíchova.

Vzrostlá zeleň a náhrobky z přelomu 18. a 19. století z něj dělají spíš zahradu než pohřebiště v běžném smyslu. Pohřbívání tu skončilo před sto čtyřiceti lety, takže tu nejsou čerstvé hroby.

Pro procházku je to jedno z nejzajímavějších míst v této části Prahy. Přehled dalších pohřebišť má rozcestník hřbitovů v Praze.

Jak si návštěvu naplánovat

Hřbitov je běžně přístupný, ale otevírací doba se mění podle ročního období. V zimě se zavírá výrazně dřív, proto si ji ověřte, pokud přijdete odpoledne.

Areál je malý a projde se za půl hodiny. Vyplatí se ale nespěchat a všímat si náhrobků, protože právě v nich je jeho hodnota.

Návštěvu se dá spojit s procházkou po Malé Straně nebo se Smíchovem. Souvislosti se slohy popisuje článek o Praze podle architektonických slohů.

Časté otázky

Kdy Malostranský hřbitov vznikl? Roku 1680 jako morové pohřebiště během epidemie let 1679 az 1681. Patřil k farnosti svatého Václava.

Proč se jmenuje Malostranský, když je na Smíchově? Protože od roku 1787 sloužil jako městské pohřebiště pro celý levý břeh Vltavy, tedy pro Hradčany, Malou Stranu a Smíchov.

Kdy se tu přestalo pohřbívat? Roku 1884, kdy byl hřbitov uzavřen a jeho roli převzal hřbitov na Malvazinkách. Smíchov mezitím prudce rostl a hřbitov se ocitl uprostřed zástavby.

Kdo je tu pohřben? Osobnosti 18. a 19. století, mimo jiné skladatelé Václav Jan Tomášek, Jan Ladislav Dusík a Jan Nepomuk August Vitásek a členové stavitelské rodiny Dientzenhoferů.

Proč jsou tu Dientzenhoferové zajímaví? Dali podobu pražskému baroku. Jejich prací je mimo jiné chrám svatého Mikuláše na Malé Straně, tedy stavba, která tvoří panorama čtvrti kousek odtud.

Co je Svatá holčička? Náhrobek dítěte od sochaře Josefa Maxe, který patří k nejfotografovanějším místům areálu.

Proč byl hřbitov uzavřen v letech 2015 az 2016? Kvůli ochraně před vandaly a kvůli rekonstrukci. Veřejnosti byl znovu zpřístupněn v červnu 2016.

Jsou tu čerstvé hroby? Nejsou. Pohřbívání tu skončilo roku 1884, takže jde o historické pohřebiště, které se od té doby prakticky nezměnilo.

Jak dlouho trvá prohlídka? Areál je malý a projde se za půl hodiny. Vyplatí se ale nespěchat a všímat si náhrobků, protože právě v nich je jeho hodnota.

Bývá tu hodně lidí? Ne. Na rozdíl od Olšan nebo Vyšehradu leží hřbitov stranou turistických tras, přestože je kousek od rušných částí Smíchova.

Kdo hřbitov spravuje? Příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy.



Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný je redaktor s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Pro Prahalove.cz píše o financích, právu, dopravě a autě, pražských podnicích a gastronomii i o osobnostech spjatých s Prahou. Přehledy firem a služeb staví na veřejných rejstřících (ARES, živnostenský a další) a osobně ověřuje adresy, otevírací doby a kontakty. Zaměřuje se na to, aby se čtenář ve městě i v úředních záležitostech snadno zorientoval.

Články: 3121