Pražské hřbitovy jsou vrstvou města, která se dá číst jako dějiny: morová pohřebiště ze 17. století, josefínské reformy, národní obrození, holokaust i 50. léta. Tenhle rozcestník je vede pohromadě a říká u každého, čím je zvláštní a co je potřeba vědět před návštěvou. Není to žebříček, ale přehled pohřebišť, o kterých máme samostatný text.
Informace jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba se u hřbitovů mění podle ročního období a u židovských podle židovského kalendáře, proto si ji vždy ověřte předem.
Přehled pražských hřbitovů
| Hřbitov | Kde je | Kdy vznikl | Čím je zvláštní |
|---|---|---|---|
| Olšanské hřbitovy | Žižkov a Strašnice | od roku 1680 | největší v Česku, 50 hektarů, hroby Jana Palacha a Jana Wericha |
| Malostranský hřbitov | Smíchov | 1680 az 1884 | morové pohřebiště, hroby Dientzenhoferů a skladatelů, sochy Prachnera a Maxe |
| Starý židovský hřbitov | Josefov | 1439 az 1787 | hroby ve vrstvách, náhrobek z roku 1439, hrob rabiho Löwa |
| Vyšehradský hřbitov a Slavín | Vyšehrad | národní pohřebiště od 1869 | arkády Antonína Wiehla, Slavín z let 1889 az 1893 |
| Vinohradský hřbitov | Vinohrady a Strašnice | od roku 1885 | kaple svatého Václava, hrobka Havlových, sousední krematorium |
| Nový židovský hřbitov | Olšany | od roku 1890 | hrob Franze Kafky, obřadní síň Bedřicha Münzbergera |
| Ďáblický hřbitov | Ďáblice | 1912 az 1914 | kubismus Vlastislava Hofmana, 72 šachtových hrobů obětí 50. let |
Morová pohřebiště 17. století
Nejstarší vrstvu tvoří hřbitovy založené během morových epidemií. pohřebiště na Olšanech i hřbitov na Smíchově vznikly shodně roku 1680.
Důvod byl praktický. Mrtvých bylo příliš mnoho a uvnitř města pro ně nebylo místo, takže se zakládala pohřebiště za hradbami.
Starší je jen nejstarší židovské pohřebiště v Josefově, kde se pohřbívalo už od roku 1439. Ten ovšem vznikl z jiných důvodů a fungoval podle jiných pravidel.
Co změnily josefínské reformy
Zásadním zlomem byla nařízení Josefa II. z let 1785 a 1786, která zakázala pohřbívání uvnitř města. Do té doby se pohřbívalo u kostelů přímo mezi domy.
Olšany se tím staly hlavním pražským pohřebištěm a Malostranský hřbitov od roku 1787 sloužil celému levému břehu, tedy Hradčanům, Malé Straně a Smíchovu. Na Starém židovském hřbitově se naopak roku 1787 pohřbívat přestalo.
Výjimku dostal Vyšehradský hřbitov, kde se roku 1785 zvláštním výnosem pohřbívat smělo dál. Bez téhle výjimky by tam pozdější národní pohřebiště nemělo kde vzniknout.
Národní obrození a Slavín
Devatenácté století přineslo myšlenku národního pohřebiště. Přeměnu vyšehradského hřbitova navrhl politik František Ladislav Rieger a roku 1869 ji prosadil Václav Štulc z vyšehradské kapituly.
Roku 1887 přibyly novorenesanční arkády architekta Antonína Wiehla a v letech 1889 az 1893 vznikl Slavín, tedy společná hrobka pro desítky osobností české kultury.
Ve stejné době rostly i městské hřbitovy nových čtvrtí. hřbitov na Vinohradech byl založen roku 1885 a poté třikrát rozšířen.
Židovská pohřebiště
Židovské hřbitovy mají vlastní pravidla, která vysvětlují jejich podobu. Protože náboženské právo zakazuje rušit hroby a Starý židovský hřbitov nešlo rozšiřovat, pohřbívalo se na něm ve vrstvách, podle některých badatelů až v deseti.
Po roce 1787 se pohřbívalo jinde a od roku 1890 na Novém židovském hřbitově na Olšanech, kde je pohřben Franz Kafka.
Na obou se dodržuje zvyk pokládat na hroby kamínky místo květin. Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, takže v sobotu a o svátcích bývá zavřeno.
Dvacáté století
Nejmladším a zároveň nejtěžším areálem je kubistický areál v Ďáblicích, postavený v letech 1912 az 1914 v kubistickém stylu podle návrhu Vlastislava Hofmana. Od roku 2017 je národní kulturní památkou.
V jeho severní části je 72 šachtových hrobů, do kterých režim do roku 1961 tajně ukládal ostatky popravených. Z celkem 177 odpůrců režimu popravených na Pankráci jich sem bylo tajně pohřbeno 95.
Dvacáté století se propisuje i jinam. Na Novém židovském hřbitově jsou symbolické hroby obětí holokaustu a na Olšanech je pohřben Jan Palach.
Jak se na hřbitovech chovat
Praktickou stránku, tedy koho volat, jak si vybrat pohřební službu a co vyřídit na úřadech, shrnuje rozcestník pohřebních služeb v Praze a článek o tom, co dělat při úmrtí blízkého.
Všechny uvedené areály kromě Malostranského jsou činná pohřebiště, ne muzea. Chodí sem lidé ke svým hrobům a tomu je vhodné přizpůsobit chování i hlasitost.
Fotografování je namístě omezit na architekturu a náhrobky, ne na truchlící. Na židovských hřbitovech se u mužů očekává pokrývka hlavy.
Nejvíc lidí přichází kolem Památky zesnulých, tedy kolem 2. listopadu, jak popisuje článek o Dušičkách a Památce zesnulých v Praze.
Praktické věci před návštěvou
Otevírací doba se u většiny hřbitovů mění podle ročního období a v zimě se zavírá výrazně dřív. Na tom nejčastěji ztroskotají návštěvy plánované na pozdní odpoledne.
U velkých areálů je rozumné znát předem číslo oddělení a hrobu. Na Olšanech s padesáti hektary je hledání bez evidence otázkou náhody.
Většinu pražských hřbitovů spravuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy. Výjimkou jsou židovská pohřebiště, o která se stará Židovské muzeum v Praze a Židovská obec.
Samostatný detail má také Vršovický neboli Bohdalecký hřbitov v Moskevské. Uvádí sezónní hodiny, dopravu a etapová omezení během revitalizace.
Časté otázky
Který pražský hřbitov je největší?
Olšanské hřbitovy. Mají rozlohu 50,17 hektaru a za dobu existence tu bylo pohřbeno zhruba dva miliony lidí, což z nich dělá největší pohřebiště v Česku.
Proč vzniklo v Praze tolik hřbitovů kolem roku 1680?
Kvůli morovým epidemiím. Mrtvých bylo příliš mnoho a uvnitř města pro ně nebylo místo, proto se zakládala pohřebiště za hradbami. Tak vznikly Olšany i Malostranský hřbitov.
Co změnily josefínské reformy?
Roku 1785 a 1786 zakázaly pohřbívání uvnitř města, takže se pohřby přesunuly za hradby. Vyšehradský hřbitov dostal zvláštním výnosem výjimku, díky které tam mohlo později vzniknout národní pohřebiště.
Kde jsou pohřbené nejznámější osobnosti?
Záleží na tom, které. Václav Havel je ve Vinohradském hřbitově, Franz Kafka na Novém židovském, Jan Palach a Jan Werich na Olšanech a desítky osobností české kultury ve Slavíně na Vyšehradě.
Který hřbitov je architektonicky nejcennější?
Ďáblický, protože je řešený v kubistickém stylu podle návrhu Vlastislava Hofmana. Od roku 2017 je národní kulturní památkou. Cenný je i soubor náhrobní plastiky na Malostranském hřbitově.
Který hřbitov připomíná oběti komunistického režimu?
Ďáblický. V jeho severní části je 72 šachtových hrobů, do kterých režim do roku 1961 tajně ukládal ostatky popravených, a od roku 2023 se řeší jejich vyzdvižení.
Platí na hřbitovech nějaká pravidla?
Ano, jde o pietní místa a činná pohřebiště. Fotografování je vhodné omezit na architekturu, ne na truchlící. Na židovských hřbitovech se u mužů očekává pokrývka hlavy.
Kdy bývá na hřbitovech nejvíc lidí?
Kolem Památky zesnulých, tedy kolem 2. listopadu. Mimo tenhle termín bývá na většině pražských hřbitovů klid a rozlehlé aleje fungují spíš jako park.
