Starý židovský hřbitov v Josefově sloužil od roku 1439 do roku 1787 a kvůli nedostatku místa se na něm pohřbívalo ve vrstvách, podle některých badatelů až v deseti. Nejstarší dochovaný náhrobek patří rabínovi a básníkovi Avigdoru Karovi a pochází z roku 1439. Leží tu rabi Jehuda Löw ben Becalel i mecenáš Mordechaj Maisel. Hřbitov dnes spravuje Židovské muzeum v Praze.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, ověřte si ji předem.
Starý židovský hřbitov v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde je | Josefov, Praha 1 |
| Pohřbívalo se | od roku 1439 do roku 1787 |
| Poslední pohřeb | Mojžíš Lipman Beck, rok 1787 |
| Nejstarší náhrobek | Avigdor Kara, rok 1439 |
| Uspořádání | pohřbívání ve vrstvách, podle badatelů až v deseti |
| Rabi Löw | zemřel roku 1609 |
| Mordechaj Maisel | zemřel roku 1601 |
| David Gans | zemřel roku 1613 |
| Správa | Židovské muzeum v Praze |
| Přístupnost | veřejnosti přístupný, režim podle židovského kalendáře |
Tři a půl století pohřbívání
Na hřbitově se pohřbívalo od roku 1439 do roku 1787, tedy zhruba tři a půl století. Poslední hrob byl vyhlouben pro Mojžíše Lipmana Becka.
Konec pohřbívání souvisí s josefínskými reformami, které zakázaly pohřbívat uvnitř města. Stejné rozhodnutí přesunulo katolické pohřby na Olšanské hřbitovy a proměnilo Malostranský hřbitov na Smíchově.
Židovská obec pak pohřbívala jinde a od roku 1890 na Novém židovském hřbitově na Olšanech, kde je pohřben Franz Kafka.
Proč jsou hroby ve vrstvách
Nejvýraznější rys hřbitova má prostý důvod: nebylo kam rozšiřovat. Hřbitov byl sevřený zástavbou ghetta a přikupovat pozemky nešlo.
Zároveň platí, že židovské náboženské právo zakazuje rušit hroby. Nedalo se tedy postupovat tak, jak to bylo běžné u křesťanských hřbitovů, tedy staré hroby zrušit a místo použít znovu.
Řešením bylo navážet zeminu a pohřbívat ve vrstvách, podle některých badatelů až v deseti. Starší náhrobky se vyjímaly a osazovaly na nově zvýšený povrch. Odtud pochází charakteristický obraz nakupených, do sebe nakloněných kamenů.
Nejstarší náhrobek
Nejstarší dochovaný kámen patří rabínovi a básníkovi Avigdoru Karovi a pochází z roku 1439. Je tedy stejně starý jako samotné pohřbívání na tomto místě.
Kara je znám i jako autor elegie na pražský pogrom roku 1389, tedy textu, který se dodnes čte. Jeho náhrobek je proto nejen nejstarším kamenem, ale i vazbou na konkrétní historickou událost.
Pro srovnání: rok 1439 je doba krátce po husitských válkách. Náhrobek je starší než většina toho, co v Praze stojí nad zemí.
Rabi Löw a další hroby
Nejnavštěvovanějším hrobem je hrob Jehudy Löwa ben Becalela, zvaného Maharal, který zemřel roku 1609. Byl to učenec a náboženský myslitel, k jehož osobě se váže legenda o golemovi.
Je potřeba to říct přesně: Löw je historická postava, golem je legenda, která vznikla podstatně později. Podrobnosti má článek o pražském golemovi.
Dále je tu Mordechaj Maisel, zemřelý roku 1601, tedy mecenáš, po kterém je pojmenována Maiselova synagoga, a David Gans, zemřelý roku 1613, astronom a historik, který se stýkal s Tychonem Brahe.
Zvyk kamínků
Na hrobech leží kamínky, případně lístky se vzkazy. Kladení kamínku je židovským zvykem, který nahrazuje květiny a znamená, že u hrobu někdo byl.
Vysvětlení bývá praktické i symbolické. Kámen na rozdíl od květiny nezvadne a jeho položení je trvalejším gestem paměti.
U hrobu rabiho Löwa se navíc objevují lístky s prosbami. Je to zvyk, který se rozšířil až v moderní době a s původní tradicí přímo nesouvisí.
Josefov kolem hřbitova
Hřbitov je součástí Josefova, tedy bývalé židovské čtvrti. Ta prošla na přelomu 19. a 20. století asanací, která z historické zástavby nechala jen zlomek.
Vedle hřbitova přežila mimo jiné Staronová synagoga z druhé poloviny 13. století, tedy nejstarší dochovaná stavba čtvrti.
Co dnes v Josefově vidíte, je tedy torzo, ne původní ghetto. Hřbitov je jednou z mála částí, které zůstaly v podstatě nedotčené.
Jak si návštěvu naplánovat
Hřbitov spravuje Židovské muzeum v Praze a je veřejnosti přístupný. Vstup je obvykle součástí prohlídkového okruhu po objektech muzea.
Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, takže v sobotu a o svátcích bývá zavřeno. To řadu návštěvníků zaskočí, proto si ji ověřte předem.
Jde o pietní místo a platí na něm odpovídající pravidla chování, u mužů včetně pokrývky hlavy. Přehled dalších pražských pohřebišť má rozcestník hřbitovů v Praze.
Časté otázky
Jak dlouho se na hřbitově pohřbívalo? Od roku 1439 do roku 1787, tedy zhruba tři a půl století. Poslední hrob byl vyhlouben pro Mojžíše Lipmana Becka.
Proč jsou hroby ve vrstvách? Hřbitov byl sevřený zástavbou ghetta a nedal se rozšiřovat, přitom židovské náboženské právo zakazuje rušit hroby. Řešením bylo navážet zeminu a pohřbívat ve vrstvách, podle některých badatelů až v deseti.
Proč jsou náhrobky nakloněné a natěsnané? Starší kameny se při navyšování povrchu vyjímaly a osazovaly znovu výš. Odtud pochází charakteristický obraz nakupených, do sebe nakloněných náhrobků.
Který náhrobek je nejstarší? Kámen rabína a básníka Avigdora Kary z roku 1439. Je stejně starý jako samotné pohřbívání na tomto místě.
Kdo je tu nejznámější pohřbený? Jehuda Löw ben Becalel, zvaný Maharal, který zemřel roku 1609. Dále mecenáš Mordechaj Maisel a astronom a historik David Gans.
Je pravda, že rabi Löw stvořil golema? Löw je historická postava, golem je legenda, která vznikla podstatně později než jeho život.
Proč lidé pokládají na hroby kamínky? Je to židovský zvyk, který nahrazuje květiny a znamená, že u hrobu někdo byl. Kámen na rozdíl od květiny nezvadne.
Kdo hřbitov spravuje? Židovské muzeum v Praze. Vstup je obvykle součástí prohlídkového okruhu po objektech muzea.
Kdy je zavřeno? Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, takže v sobotu a o svátcích bývá zavřeno. Ověřte si ji předem.
Platí zde nějaká pravidla chování? Ano, jde o pietní místo. U mužů se očekává pokrývka hlavy a odpovídající chování včetně omezeného fotografování.
Kde se pohřbívalo potom? Po roce 1787 jinde a od roku 1890 na Novém židovském hřbitově na Olšanech, kde je pohřben Franz Kafka.
