Průhonice jsou obec hned za jižní hranicí Prahy, jejíž Průhonický park je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO a patří k nejvýznamnějším krajinářským dílům v Evropě. Žijí tu necelé tři tisíce obyvatel, přesto sem každoročně míří statisíce návštěvníků. Vedle parku je tu novorenesanční zámek se sídlem Botanického ústavu Akademie věd a hned vedle obce druhá rozsáhlá botanická sbírka, Dendrologická zahrada. Tento průvodce shrnuje, co v Průhonicích vidět, kde se najíst a jak se sem dostat.
Informace jsme ověřovali k 9. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webu obce, ze stránek správy Průhonického parku a Dendrologické zahrady. Údaje, které se v čase mění, jako otevírací doba, dopravní spojení nebo provoz podniků, berte prosím orientačně a aktuální stav si ověřte.
Průhonice v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kraj a okres | Středočeský kraj, okres Praha-západ |
| Status | obec |
| Počet obyvatel | necelé 3 tisíce (2 846 v roce 2025) |
| PSČ | 252 43 |
| Části obce | Průhonice a Rozkoš (jižní část Rozkoše patří Jesenici) |
| První písemná zmínka | rok 1187, vysvěcení kostela |
| Poloha | hned za jižní hranicí Prahy u dálnice D1 |
| Hlavní lákadlo | Průhonický park, památka UNESCO |
| Rozloha parku | zhruba 250 hektarů, 25 km cest |
| Druhá zahrada | Dendrologická zahrada, 72,8 hektaru |
| Zámek | novorenesanční, sídlo Botanického ústavu AV ČR |
| Spojení | autobus k metru C, dálnice D1 |
Čím jsou Průhonice zajímavé
Průhonice jsou obec, jejíž věhlas je nepoměrný její velikosti. Žijí tu necelé tři tisíce lidí, ale Průhonický park patří mezi nejvýznamnější krajinářská díla svého druhu a je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Je to jediná památka tohoto druhu v bezprostředním okolí Prahy.
Druhou zvláštností je, že jsou Průhonice vlastně vědeckou obcí. Na zámku sídlí Botanický ústav Akademie věd, který park spravuje, a nedaleko funguje Dendrologická zahrada patřící výzkumnému ústavu. Na necelé tři tisíce obyvatel je tu tedy koncentrace botanického výzkumu, jaká se jinde nevidí.
Třetí vrstvou je poloha. Obec leží přímo u dálnice D1 na jižním okraji Prahy, což z ní udělalo vyhledávané místo pro bydlení, kongresy a hotely. Kombinace parku UNESCO a snadné dostupnosti je důvod, proč sem míří statisíce návštěvníků ročně.
Průhonický park a jeho zakladatel
Park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Jeho záměr byl podle vlastních slov vytvořit park odpovídající charakteru krajiny, tedy dílo, které nebude přírodě vnucovat cizí tvar, ale bude z ní vycházet. Právě tenhle přístup dělá z Průhonic učebnicový příklad krajinářského parku.
Rozloha je zhruba 250 hektarů a vede tu asi 25 kilometrů cest, takže návštěva není otázkou půl hodiny. Park je proslulý sbírkou rododendronů a azalek a rozsáhlým alpinem o rozloze kolem tří hektarů nad rybníkem a potokem Botičem, kde roste přes šest set druhů trvalek.
Park je součástí památky UNESCO Historické centrum Prahy, zapsané roku 1992, a formálně byl připsán roku 2010. Národní kulturní památkou je od téhož roku. Podrobně ho popisuje samostatný článek o Průhonickém parku.
Zámek a Botanický ústav
Uprostřed parku stojí zámek Průhonice, kterému dal Silva-Tarouca v letech 1889 az 1894 dnešní novorenesanční podobu. Zámek není klasickou prohlídkovou trasou s interiéry šlechtického sídla, ale funguje jako sídlo instituce a výstavní prostor.
Dnes v něm má sídlo Botanický ústav Akademie věd České republiky, který zároveň spravuje celý park. Je to praktické spojení: instituce, která se zabývá botanikou, pečuje o botanicky nejcennější park v zemi.
Vedle zámku stojí kostel Narození Panny Marie, který je součástí zámeckého areálu a patří k jeho nejstarším stavbám. Areál se zámkem, kostelem a Podzámeckým rybníkem tvoří nejfotografovanější pohled celého parku.
Historii stavby od gotického hradu pánů z Říčan po novorenesanci architekta Jiřího Stibrala popisuje text o zámku Průhonice. Románskému kostelu vysvěcenému roku 1187 se věnuje článek o kostele Narození Panny Marie.
Dendrologická zahrada
Kousek od parku funguje Dendrologická zahrada, kterou provozuje Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Rozkládá se na ploše 72,8 hektaru a soustřeďuje téměř deset tisíc taxonů rostlin, tedy okrasných dřevin, trvalek a cibulovin.
Zdejší sbírky rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků patří k nejbohatším v Česku. Zahrada je otevřená sezonně, obvykle od dubna do října, přičemž v létě má otevřeno déle než na jaře a na podzim.
Je důležité obě místa nezaměňovat. Průhonický park je památka UNESCO spravovaná Botanickým ústavem AV ČR, Dendrologická zahrada je samostatný areál jiné instituce. Podrobnosti shrnuje článek o Dendrologické zahradě v Průhonicích.
Třetím, nejméně známým areálem je Botanická zahrada na Chotobuzi na východním okraji parku, s největší sbírkou kosatců a růží v Česku. Kdy a kde kvetou rododendrony v parku i v Dendrologické zahradě, shrnuje text o rododendronech v Průhonicích.
Co v Průhonicích vidět kromě zahrad
Většina návštěvníků míří rovnou do parku, obec ale má i vlastní zástavbu s kostelem, zdravotním střediskem a běžnou vybaveností. Prohlídka parku a zámeckého areálu zabere celý den, takže na zbytek obce většinou nezbude čas.
Pro rodiny je zajímavé, že v obci jsou hřiště pro děti a mládež a že se park dá projít po zpevněných cestách i s kočárkem, byť terén je místy členitý. V areálu i v obci jsou možnosti občerstvení.
Kdo přijede opakovaně, ocení, že se park výrazně mění podle ročního období. Jaro patří rododendronům a azalkám, léto vzrostlé zeleni a podzim barvám listnatých dřevin, které jsou v Průhonicích díky sbírkovému charakteru výsadeb výjimečně pestré.
Pro procházku bez vstupenky se hodí údolí Botiče za parkem s Holskými rybníky, které popisuje text o rybnících a Botiči v Průhonicích.
Historie obce a rodu Silva-Tarouca
Průhonice byly původně malou vsí s tvrzí, jejíž počátky sahají do středověku. Zásadní zlom přišel ve druhé polovině 19. století, kdy panství získal rod Silva-Tarouca, tedy šlechtický rod portugalského původu, jehož větev se usadila v českých zemích.
Hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca se sem přiženil a od roku 1885 začal budovat park, kterému věnoval zbytek života. Nešlo o rozmar, ale o systematickou práci: sbíral dřeviny, zkoušel jejich pěstování v našich podmínkách a vedl o tom záznamy, takže park od začátku plnil i vědeckou funkci.
Silva-Tarouca byl také spoluzakladatelem Dendrologické společnosti a jeho jméno dnes nese výzkumný ústav, který provozuje sousední Dendrologickou zahradu. Roku 1927 prodal zámek i park československému státu, zemřel roku 1936 a dnes park vlastní a spravuje Akademie věd. Jeho život a dílo shrnuje profil Arnošta Emanuela Silvy-Taroucy.
Roční doby v parku a kdy přijet
Průhonický park je jedním z mála míst, kam se vyplatí jet opakovaně, protože v každém období vypadá jinak. Duben a květen patří rododendronům a azalkám, kvůli kterým je park nejznámější, a v té době sem míří nejvíc lidí.
Léto je klidnější, park nabízí stín vzrostlých stromů a delší okruhy se dají projít bez tlačenice. Podzim vynikne barvami listnatých dřevin, které jsou tu díky sbírkovému charakteru výsadeb pestřejší než v běžném lese, a zima ukáže kompozici parku bez listí, tedy to, jak byl vlastně navržen.
Praktický důsledek je jednoduchý: kdo chce vidět rododendrony, musí počítat s davy a s problémem zaparkovat, kdo chce klid, ať přijede mimo hlavní sezonu nebo brzy ráno. Otevírací doba parku je sezonní, obvykle od rána do večera, aktuální hodiny si ověřte předem.
Služby, škola a vybavenost
Na obec s necelými třemi tisíci obyvateli má obec slušnou vybavenost. Podle obce je tu základní škola, dvě mateřské školy, zdravotní středisko, lékárna, pošta, několik poboček bank a bankomaty.
Specialitou Průhonic je hustá síť hotelů a kongresových zařízení, což souvisí s polohou u dálnice a s atraktivitou parku. Obec proto funguje i jako místo pro firemní akce a konference, nejen jako výletní cíl.
Vzhledem k blízkosti Prahy řeší obyvatelé specializované služby a střední školy v hlavním městě, které je odsud pár minut jízdy. Konkrétní kapacity škol a jejich spádovost si ověřte přímo u obce.
Adresy a podrobnosti o základní škole a obou mateřských školách má článek o školách v Průhonicích.
Kde se v Průhonicích najíst
Gastronomie je tu navázaná na turistický a kongresový provoz. Restaurace jsou součástí hotelů, mimo jiné Park Hotelu Průhonice s restaurací nesoucí jméno zakladatele parku, Hotelu Floret a Hotelu Tulipán.
Vedle nich fungují samostatné restaurace a občerstvení v obci i u parku. Protože se provoz podniků mění a v sezoně bývá plno, ověřte si otevírací dobu a případnou rezervaci předem. Podrobný přehled najdete v článku kde se najíst v Průhonicích.
Jak se do Průhonic dostanete
Autem se jede po dálnici D1, u které obec leží, případně po Pražském okruhu. Parkování je u parku placené a v sezoně bývá kapacita napjatá, hlavně o víkendech v době kvetení rododendronů.
Bez auta se sem dostanete autobusem k metru C, spoje jsou zapojené do Pražské integrované dopravy, takže cesta z centra Prahy trvá řádově půl hodiny. Podrobnosti rozebírá článek o dopravě z Průhonic do Prahy.
Výlety v okolí Průhonic
Nejbližšími cíli jsou obě zahrady, tedy Průhonický park a Dendrologická zahrada. Za obcí navazuje krajina jižního okolí Prahy s cestami podél Botiče.
Z dalších míst se nabízejí Říčany se zříceninou hradu v centru města a Ladovým krajem za humny, nebo Jesenice na jih od Prahy. Širší nabídku shrnuje přehled výletů do okolí Prahy.
Jak den v Průhonicích poskládat a co spojit v okolí, shrnuje přehled výletů kolem Průhonic.
Časté otázky
Proč je Průhonický park na seznamu UNESCO? Je součástí památky UNESCO Historické centrum Prahy, zapsané roku 1992; formálně byl připsán roku 2010 jako krajinářské dílo světové úrovně. Založil ho roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca s cílem vytvořit park odpovídající charakteru krajiny, ne přírodě vnucovat cizí tvar.
Jak velký Průhonický park je? Zhruba 250 hektarů a vede v něm asi 25 kilometrů cest. Návštěva proto zabere několik hodin, spíš půl dne, pokud chcete projít i vzdálenější části.
Kolik mají Průhonice obyvatel? Necelé tři tisíce stálých obyvatel. Přesto sem každoročně míří statisíce návštěvníků, protože zdejší park patří k nejnavštěvovanějším místům v okolí Prahy.
Kdo park spravuje? Botanický ústav Akademie věd České republiky, který zároveň sídlí na zámku uprostřed parku. Jde tedy o vědeckou instituci pečující o botanicky nejcennější park v zemi.
Jaký je rozdíl mezi parkem a Dendrologickou zahradou? Průhonický park je památka UNESCO o rozloze zhruba 250 hektarů spravovaná Botanickým ústavem AV ČR. Dendrologická zahrada je samostatný areál o rozloze 72,8 hektaru patřící výzkumnému ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví.
Co je průhonické alpinum? Rozsáhlá skalka o rozloze kolem tří hektarů nad rybníkem a potokem Botičem, kde roste přes šest set druhů trvalek. Patří k nejvýraznějším částem parku.
Kdy je v parku nejkrásněji? Na jaře v době kvetení rododendronů a azalek, kvůli kterým je park nejznámější, a na podzim, kdy vyniknou barvy listnatých dřevin. Právě v době kvetení ale bývá nejvíc lidí i problém s parkováním.
Je zámek přístupný? Zámek dostal novorenesanční podobu v letech 1889 az 1894 a dnes je sídlem Botanického ústavu AV ČR. Neslouží jako klasická prohlídková trasa s interiéry, ale jako sídlo instituce a výstavní prostor.
Jak se do Průhonic dostanu bez auta? Autobusem k metru C, spoje jsou zapojené do Pražské integrované dopravy a cesta z Prahy trvá řádově půl hodiny. Autem se jede po dálnici D1, u které obec leží.
Kde v Průhonicích zaparkovat? U parku je placené parkoviště, jehož kapacita bývá v sezoně napjatá, hlavně o víkendech v době kvetení. Vyplatí se přijet dopoledne nebo zvolit veřejnou dopravu.
Jaké školy jsou v Průhonicích? Podle obce je tu jedna základní škola a dvě mateřské školy. Střední školy obyvatelé řeší v Praze, která je odsud pár minut jízdy.
Kde se v Průhonicích najíst? Restaurace jsou navázané hlavně na hotely, mimo jiné Park Hotel Průhonice s restaurací pojmenovanou po zakladateli parku, Hotel Floret a Hotel Tulipán. Vedle nich fungují samostatné podniky v obci a u parku.
Sousední obce v okolí Prahy: prohlédněte si i průvodce po Jesenici a Říčanech, nebo se vraťte na rozcestník obcí v okolí Prahy.
