Průhonický park je jeden z nejkrásnějších krajinářských parků v Česku a jediný u Prahy zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Rozkládá se v údolí potoka Botič hned za jihovýchodním okrajem Prahy a láká na rozlehlé plochy, jezírka a bohaté sbírky rostlin. Tento článek shrnuje, co v parku i u zámku najdete a jak se liší od nedaleké Dendrologické zahrady.
Informace jsme ověřovali k 1. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba a podmínky návštěvy jsou sezónní a mění se, proto si je před cestou ověřte. Základní informace o obci najdete v průvodci po Průhonicích.
Co je Průhonický park
Průhonický park je rozlehlý přírodně krajinářský park anglického typu, který vznikl kolem zámku v Průhonicích. Rozkládá se v údolí meandrujícího potoka Botič a jeho plocha se počítá na stovky hektarů. Střídají se v něm otevřené louky, lesní partie, vodní plochy a průhledy, které vytvářejí působivé scenérie.
Park je ceněný nejen jako krajinné dílo, ale i jako botanická sbírka. Roste tu velké množství druhů dřevin a rostlin z různých částí světa, které jsou citlivě zakomponované do krajiny. Právě spojení krajinářské kompozice a bohatých sbírek dělá z Průhonického parku výjimečné místo.
Památka UNESCO a její správa
Průhonický park a jeho rostlinné sbírky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1992 a od roku 2010 jsou také národní kulturní památkou. To z něj dělá jeden z nejcennějších parků v celé zemi a mimořádné místo v bezprostředním zázemí Prahy.
Park i zámek Průhonice spravuje Botanický ústav Akademie věd, který v zámku sídlí. Díky tomu je park nejen výletním cílem, ale i vědeckým pracovištěm, kde se pečuje o rostlinné sbírky a probíhá výzkum. Reprezentativní prostory zámku a nádvoří bývají přístupné návštěvníkům.
Co v parku vidět
K nejkrásnějším partiím parku patří rozsáhlé sbírky rododendronů, které na jaře rozkvétají do sytých barev a patří k hlavním lákadlům. Kromě nich zaujmou sbírky jehličnanů a listnatých dřevin, jezírka a vodní plochy napájené potokem Botič i pohledy na zámek přes údolí.
Parkem vede síť cest, po kterých se dá projít různě dlouhé okruhy. Vzhledem k rozloze se vyplatí počítat s delší procházkou a pohodlnou obuví. Každé roční období nabízí jinou atmosféru, od jarního kvetení přes letní zeleň až po barevný podzim, takže park stojí za návštěvu opakovaně.
Zámek Průhonice
Součástí areálu je zámek Průhonice, který dal parku vzniknout a tvoří jeho výraznou dominantu. Dnes v něm sídlí Botanický ústav Akademie věd, který se o park stará. Zámek se svým nádvořím je pěkným doplňkem procházky a spolu s parkem tvoří jeden celek.
Pohled na zámek přes vodní plochu patří k nejfotografovanějším scenériím celého areálu. Aktuální možnosti návštěvy zámeckých prostor si ověřte předem, protože se mohou lišit podle sezony a pořádaných akcí. Zámek dává parku historickou vrstvu, která doplňuje jeho přírodní bohatství.
Podrobnou historii zámku od středověké tvrze po Stibralovu přestavbu a informace o stálé expozici má text o zámku Průhonice, o sousedním románském kostele z roku 1187 článek o kostele Narození Panny Marie.
Průhonický park a Dendrologická zahrada
V Průhonicích a okolí se snadno zamění dva různé areály. Průhonický park spravuje Botanický ústav Akademie věd a je památkou UNESCO. Vedle toho existuje samostatná Dendrologická zahrada s rozsáhlými sbírkami dřevin, kterou ovšem spravuje jiná instituce a má vlastní režim i otevírací dobu.
Obě místa se dají spojit do jednoho výletu za zelení, je ovšem dobré je nezaměňovat. Jde o dva odlišné areály s vlastním vstupem a provozem. Pokud si chcete prohlédnout obě, ověřte si předem otevírací dobu každého z nich zvlášť. Další tipy na zeleň nabízí přehled pražských parků.
Na východním okraji parku leží ještě třetí areál, Botanická zahrada na Chotobuzi se sbírkou kosatců světového významu. Vodní osu parku, tedy Botič s rybníky Podzámecký, Labeška a Bořín, popisuje text o rybnících a Botiči.
Kdo byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca
Park založil roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, příslušník šlechtického rodu portugalského původu, jehož větev se usadila v českých zemích. Do Průhonic se přiženil a budování parku pak věnoval zbytek života.
Jeho vlastními slovy bylo záměrem vytvořit park odpovídající charakteru krajiny, tedy dílo, které přírodě nevnucuje cizí tvar, ale vychází z toho, co v místě je. Údolí potoka Botiče s jeho svahy a vodními plochami se tak stalo kostrou celé kompozice.
Nešlo přitom jen o estetiku. Silva-Tarouca dřeviny systematicky sbíral, zkoušel jejich pěstování v našich podmínkách a vedl o tom záznamy, takže park od začátku plnil i vědeckou funkci. Byl spoluzakladatelem Dendrologické společnosti a jeho jméno dnes nese výzkumný ústav, který provozuje sousední Dendrologickou zahradu. Zemřel roku 1936.
Jeho politickou kariéru, roli v Dendrologické společnosti i to, proč park roku 1927 prodal státu, popisuje samostatný profil Arnošta Emanuela Silvy-Taroucy.
Alpinum a sbírka rododendronů
Nejznámější částí parku jsou sbírky rododendronů a azalek, kvůli kterým sem na přelomu jara a léta míří davy návštěvníků. Právě jejich kvetení je obdobím, kdy je park nejvíc vidět v médiích i na fotografiích.
Druhým klenotem je alpinum, tedy rozsáhlá skalka o rozloze kolem tří hektarů v členitém skalnatém terénu nad rybníkem a potokem Botičem, nedaleko zámeckých budov. Roste v něm přes šest set druhů trvalek, což z něj dělá jednu z nejbohatších skalek u nás.
Sbírkový charakter výsadeb se projevuje i na podzim, kdy listnaté dřeviny nabídnou pestřejší barvy než běžný les. Park tak není zajímavý jen v době kvetení, i když právě tehdy je nejnavštěvovanější.
Kdy rododendrony kvetou, kde v parku rostou a čím se liší sbírka v parku od té v Dendrologické zahradě, shrnuje text o rododendronech.
Roční doby a kdy do parku přijet
Duben a květen patří rododendronům a azalkám a je to nejrušnější období roku, kdy bývá problém zaparkovat. Léto je klidnější, park nabízí stín vzrostlých stromů a delší okruhy se dají projít bez tlačenice.
Podzim vynikne barvami dřevin a zima ukáže kompozici parku bez listí, tedy to, jak byl vlastně navržen. Kdo park zná jen z jarních fotografií, může být překvapený, jak jinak působí mimo sezonu.
Praktický důsledek je jednoduchý. Kdo chce vidět rododendrony, musí počítat s davy, kdo chce klid, ať přijede mimo hlavní sezonu nebo brzy ráno. V parku je zhruba 25 kilometrů cest, takže si i v rušném období lze najít klidnější části.
Jak návštěvu naplánovat
Návštěvu Průhonického parku se vyplatí naplánovat hlavně na teplou část roku, kdy je park nejbarevnější, zejména v době kvetení rododendronů. Vzhledem k rozloze počítejte s delší procházkou a rezervou času. V hlavní sezoně a o víkendech bývá park hodně navštěvovaný.
Do Průhonic se dostanete rychle autem po dálnici D1 nebo autobusem od metra C, jak popisuje článek o dopravě z Průhonic do Prahy. Otevírací dobu a podmínky návštěvy si vždy ověřte z oficiálních zdrojů, protože jsou sezónní a mohou se měnit.
Časté otázky
Kdo Průhonický park založil?
Hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca roku 1885. Pocházel ze šlechtického rodu portugalského původu, do Průhonic se přiženil a budování parku věnoval zbytek života. Zemřel roku 1936.
Co je průhonické alpinum?
Rozsáhlá skalka o rozloze kolem tří hektarů ve skalnatém terénu nad rybníkem a potokem Botičem, nedaleko zámeckých budov. Roste v ní přes šest set druhů trvalek a patří k nejbohatším skalkám u nás.
Kdy je v parku nejkrásněji?
Na přelomu jara a léta, kdy kvetou rododendrony a azalky, a na podzim, kdy vyniknou barvy listnatých dřevin. V době kvetení ale bývá nejvíc lidí a problém zaparkovat, klid nabízí léto a zima.
Kolik je v parku cest?
Zhruba 25 kilometrů, takže si i v rušném období lze najít klidnější části. Návštěva celého parku zabere několik hodin, spíš půl dne.
Co je Průhonický park?
Průhonický park je rozlehlý přírodně krajinářský park anglického typu, který vznikl kolem zámku v Průhonicích a rozkládá se v údolí potoka Botič. Střídají se v něm louky, lesní partie a vodní plochy s bohatými sbírkami rostlin. Patří k nejkrásnějším parkům v Česku a je památkou UNESCO.
Je Průhonický park památkou UNESCO?
Ano, Průhonický park a jeho rostlinné sbírky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1992 a od roku 2010 jsou také národní kulturní památkou. Je to jediný park v bezprostředním okolí Prahy s tímto statusem a patří k nejcennějším v celé zemi.
Kdo Průhonický park spravuje?
Park i zámek Průhonice spravuje Botanický ústav Akademie věd, který v zámku sídlí. Park je tak nejen výletním cílem, ale i vědeckým pracovištěm, kde se pečuje o rostlinné sbírky a probíhá výzkum. Reprezentativní prostory zámku a nádvoří bývají přístupné návštěvníkům.
Co v parku kvete a roste?
K nejznámějším patří rozsáhlé sbírky rododendronů, které na jaře rozkvétají do sytých barev. Kromě nich v parku rostou sbírky jehličnanů a listnatých dřevin z různých částí světa, citlivě zakomponované do krajiny. Doplňují je jezírka a vodní plochy napájené potokem Botič.
Jak dlouho trvá projít Průhonický park?
Park je rozlehlý, jeho plocha se počítá na stovky hektarů, takže procházka může být delší. Vede jím síť cest, po kterých se dají projít různě dlouhé okruhy. Vyplatí se počítat s pohodlnou obuví a časovou rezervou. Konkrétní délku procházky si přizpůsobte podle svých možností.
Je Průhonický park totéž co Dendrologická zahrada?
Ne, jsou to dva různé areály. Průhonický park spravuje Botanický ústav Akademie věd a je památkou UNESCO. Dendrologická zahrada je samostatný areál se sbírkami dřevin, který spravuje jiná instituce a má vlastní režim i otevírací dobu. Obě místa se dají spojit do výletu, není to ale totéž.
Kdy je nejlepší park navštívit?
Nejlepší je teplá část roku, kdy je park nejbarevnější, zejména v době kvetení rododendronů na jaře. Každé roční období ovšem nabízí jinou atmosféru, od letní zeleně po barevný podzim. Otevírací doba je sezónní a mění se, proto si ji před návštěvou ověřte z oficiálních zdrojů.
Jak se do Průhonického parku dostanu?
Do Průhonic se dostanete rychle autem po dálnici D1 přes exit Průhonice nebo autobusem, který navazuje na metro C na jihovýchodě Prahy. V hlavní sezoně bývá u parku hodně návštěvníků, proto může být praktičtější přijet autobusem, který vyřeší otázku parkování. Aktuální spoje si ověřte předem.
