Arnošt Emanuel hrabě Silva-Tarouca (1860 až 1936) založil Průhonický park, který dnes patří k památce UNESCO, a zároveň byl posledním ministrem zemědělství Předlitavska. Park budoval od poloviny osmdesátých let 19. století téměř padesát let, spoluzakládal Dendrologickou společnost a psal odborné příručky o zahradnictví. Do Průhonic se dostal sňatkem a roku 1927 park prodal československému státu.
Údaje jsme ověřovali k 11. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webu obce a z biografických encyklopedií. U data úmrtí se prameny liší o několik dní, uvádíme obě varianty.
Silva-Tarouca v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 3. ledna 1860, Čechy pod Kosířem |
| Úmrtí | srpen 1936, Schwaigern ve Württembersku |
| Původ rodu | portugalský |
| Sňatek | 16. června 1885 s Marií Antonií Nostic-Rieneck |
| Děti | devět, dospělosti se dožilo sedm |
| Hlavní dílo | Průhonický park, přibližně 250 hektarů |
| Dendrologická společnost | spoluzakladatel, od roku 1908 prezident |
| Politika | poslanec Říšské rady i zemského sněmu, člen Panské sněmovny |
| Ministr zemědělství | 30. srpna 1917 až 30. října 1918 |
| Prodej parku státu | rok 1927 |
Portugalský rod na Moravě
Rod Silva-Tarouca pocházel z Portugalska a do habsburské monarchie se dostal ve službách dvora. Arnošt Emanuel se narodil 3. ledna 1860 v Čechách pod Kosířem na Moravě, v rodinném sídle, jehož park byl pro něj prvním zahradním prostředím.
Jeho otcem byl August Alexander ze Silva-Tarouca, matkou Gisela Žofie ze Stolberg-Stolbergu. Zájem o krajinu a dřeviny tedy nevznikl z ničeho: vyrůstal v prostředí, kde se krajinářská úprava sídla považovala za samozřejmost.
Sňatek, který změnil Průhonice
Dne 16. června 1885 se v Praze na Smíchově oženil s Marií Antonií hraběnkou Nostic-Rieneck. Její rod vlastnil Průhonice od roku 1800 a sňatkem přešlo panství do rukou člověka, který z něj udělal světově známé místo.
Manželé měli devět dětí, dospělého věku se dožilo sedm z nich. Rodina v Průhonicích skutečně žila, nešlo o panství spravované na dálku.
Park jako celoživotní dílo
Úpravy parku začaly v polovině osmdesátých let 19. století a Silva-Tarouca je vedl téměř padesát let. Výsledkem je přibližně 250 hektarů krajinářského parku, který obec popisuje jako vyšlechtěný obraz české krajiny.
Jeho metoda byla krajinářská, ne zahradnická v úzkém smyslu. Pracoval s průhledy, rybníky na Botiči, s domácími i cizokrajnými dřevinami a s tím, jak se krajina mění během roku. Podrobnosti má text o Průhonickém parku.
Rododendrony a šlechtění
Silva-Tarouca se v Průhonicích systematicky věnoval azalkám a rododendronům. Dnes v parku roste kolem osmi tisíc rododendronů ve zhruba sto druzích a kultivarech a asi čtyřicet kultivarů bylo vyšlechtěno přímo na místě.
Tahle tradice je dnes nejviditelnější částí jeho odkazu: v květnu, kdy rododendrony kvetou, je park nejnavštěvovanější. Podrobnosti má článek o rododendronech v Průhonicích.
Dendrologická společnost
Silva-Tarouca byl spoluzakladatelem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska a od roku 1908 jejím prezidentem. Společnost sdružovala majitele parků, zahradníky a vědce a šířila znalosti o pěstování dřevin.
Počátkem dvacátých let vydal obsáhlou řadu příruček pro milovníky zahrad. Nebyl tedy jen mecenášem, ale odborníkem, který svou praxi z Průhonic předával dál.
Politik a poslední ministr
Vedle zahrad se Silva-Tarouca věnoval politice. Byl poslancem Říšské rady v letech 1891 až 1907, poslancem Českého zemského sněmu v letech 1892 až 1913 a v letech 1907 až 1918 členem Panské sněmovny.
Od 30. srpna 1917 do 30. října 1918 byl ministrem zemědělství Předlitavska, a to posledním šéfem tohoto resortu. Jeho ministerská kariéra tak skončila spolu s monarchií.
Prodej parku státu
Roku 1927 prodal zámek i park československému státu. Důvody byly hospodářské, ale výsledek je pro park zásadní: nerozdělil se mezi dědice a zůstal celistvý.
Silva-Tarouca v Průhonicích zůstal a o park se staral dál. Dnes ho vlastní a spravuje Botanický ústav Akademie věd, který sídlí na zámku Průhonice.
Úmrtí ve Schwaigernu
Zemřel náhle v polovině srpna 1936 při návštěvě své dcery Anny na zámku Schwaigern ve Württembersku, kde je také pohřben. Prameny se rozcházejí v přesném dni a uvádějí 15. i 18. srpna.
V Průhonicích tedy jeho hrob není, ani v kostele Narození Panny Marie, jak se někdy uvádí. Jeho památkou je park sám.
Odkaz dnes
Jméno zakladatele nese dnes řada věcí v obci, od výzkumného ústavu, který provozuje Dendrologickou zahradu, po restauraci v Park Hotelu. Souvislosti o obci má průvodce Průhonicemi.
Časté otázky
Kdo byl Arnošt Emanuel Silva-Tarouca? Zakladatel Průhonického parku, dendrolog a politik. Žil v letech 1860 až 1936 a byl posledním ministrem zemědělství Předlitavska.
Odkud rod Silva-Tarouca pocházel? Z Portugalska. Do habsburské monarchie se dostal ve službách dvora.
Kde se narodil? Dne 3. ledna 1860 v Čechách pod Kosířem na Moravě.
Jak získal Průhonice? Sňatkem s Marií Antonií hraběnkou Nostic-Rieneck 16. června 1885. Její rod vlastnil Průhonice od roku 1800.
Jak dlouho park budoval? Téměř padesát let, od poloviny osmdesátých let 19. století.
Jakou roli měl v Dendrologické společnosti? Byl spoluzakladatelem a od roku 1908 prezidentem Dendrologické společnosti Rakousko-Uherska.
Byl ministrem? Byl, ministrem zemědělství Předlitavska od 30. srpna 1917 do 30. října 1918, posledním v tomto resortu.
Proč park prodal? Roku 1927 ho prodal československému státu z hospodářských důvodů. Park tak zůstal celistvý.
Kde zemřel a kde je pohřben? V srpnu 1936 na zámku Schwaigern ve Württembersku, kde byl na návštěvě u dcery. Pohřben je tam, ne v Průhonicích.
Vyšlechtil rododendrony? V Průhonicích bylo vyšlechtěno asi čtyřicet kultivarů rododendronů a tradici založil právě on.
