Když nesouhlasíte s notářem: odvolání i stížnost

Co je dobré vědět předem

• V dědickém řízení rozhoduje soud. Notář tam provádí úkony soudu prvního stupně jako soudní komisař a jedná jeho jménem.
• Obsah rozhodnutí změní jen odvolání. Dohledový orgán může notáři pochybení vytknout, usnesení ale zrušit ani změnit nedokáže.
• O podjatosti nerozhoduje notář. O vyloučení notáře i jeho zaměstnanců rozhoduje soud usnesením a zároveň pověří jiného notáře.
• Lhůta běží od doručení, ne od jednání. Rozhodné je doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, konkrétní údaje uvádí poučení v usnesení.
• Odměna notáře je výrokem usnesení. Nesjednává se dohodou, počítá se podle vyhlášky a brání se proti ní odvoláním.

Obsah stránky

• Notář jako soudní komisař a co to znamená
• Proč si notáře nevyberete
• Odvolání proti usnesení v dědickém řízení
• Spor o dědické právo a odkázání na žalobu
• Stížnost na notáře a kárná odpovědnost
• Dohled ministerstva a jeho hranice
• Nesouhlas s odměnou notáře
• Náhrada újmy a nejčastější omyly
• Časté dotazy

Soudní komisařOdvoláníPodjatostStížnost

Notář jako soudní komisař a co to znamená

Úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti provádí notář, kterého tím soud pověřil, jako soudní komisař. Notář, notářský kandidát, koncipient i další zaměstnanci notáře přitom činí úkony jménem soudu prvního stupně, u něhož řízení probíhá. Při jejich provádění mají všechna oprávnění, která přísluší soudu jako orgánu veřejné moci při výkonu soudnictví.

Z toho plyne první praktický závěr. Rozhodujícím orgánem je soud, notář není jeho zaměstnancem; je nositelem svobodného povolání, kterému soud pověřením svěřil výkon soudního komisariátu. Výsledek dědického řízení je proto rozhodnutím soudu a brání se proti němu procesně, ne stížností.

Některé úkony zůstávají soudci

Pověření nezahrnuje všechno. Přímo soudce rozhoduje o vyloučení notáře a jeho lidí, o zrušení rozhodnutí o pozůstalosti, o žádostech o právní pomoc v cizině, o souhlasu se zpeněžováním likvidační podstaty, o připadnutí majetku státu a o zastavení likvidace. Notář jen připraví podklady a případně navrhne znění.

Proč si notáře nevyberete

Který notář bude pověřen úkony soudního komisaře, určuje rozvrh vydaný na kalendářní rok předsedou krajského soudu na návrh příslušné notářské komory. Pro Prahu ho vydává předseda Městského soudu v Praze. O pověření rozhodne soud po zahájení řízení usnesením, které není třeba doručovat, takže samostatné rozhodnutí účastník zpravidla nedostane.

Volnost výběru platí jen mimo pozůstalostní řízení, tedy u zápisů, osvědčení, úschov a právní pomoci. Kdo hledá, ke komu s takovou zakázkou zajít, najde v přehledu i notářské kanceláře v Praze po obvodech. V dědickém řízení ale přidělení mění jen zákonný důvod, ne přání účastníka.

Vyloučení pro podjatost

O vyloučení notáře, kandidátů, koncipientů nebo jiných zaměstnanců notáře z provedení úkonů soudního komisaře rozhoduje soud usnesením, ne notář sám. Námitka se uplatní v probíhajícím řízení. Rozhodne-li soud o vyloučení, současně pověří jiného notáře podle rozvrhu.

Zrušení pověření kvůli průtahům

Soud i bez návrhu usnesením zruší pověření notáři, hrozí-li, že věc nebude rozhodnuta v přiměřené době, a byl-li notář na tuto možnost předem písemně upozorněn. Zároveň pověří jiného notáře podle rozvrhu. Notář, kterému bylo pověření z tohoto důvodu zrušeno, nemá právo na odměnu.

Změní-li se osoba notáře, tedy nastoupí-li zástupce, náhradník nebo nově jmenovaný notář do téhož notářského úřadu, přechází věc automaticky a usnesení se o tom nevydává. Samostatnou možností je odvolací soud, který může nařídit, aby věc projednal jiný notář, zrušil-li usnesení pro nedodržení závazného právního názoru nebo pro závažné vady řízení.

Odvolání proti usnesení v dědickém řízení

Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Lhůta tedy neběží od jednání ani od vyhlášení. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku, běží lhůta znovu od jeho právní moci.

Kam přesně podání směřovat, se řídí poučením uvedeným v usnesení. Ve vyhotovení musí být poučení o odvolání a o lhůtě a místu k jeho podání a pro účastníka je to závazný návod. Odvolání je navíc podáno včas i tehdy, bylo-li podáno po uplynutí lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu.

O odvolání rozhoduje soud nadřízený soudu prvního stupně. V Praze vede dědické řízení obvodní soud podle posledního bydliště zůstavitele a odvolacím soudem je Městský soud v Praze. Notář odvolání sám nevyřizuje. Směřuje proti rozhodnutí soudu, i když je fakticky vydal notář, protože ten je vydal jménem soudu.

Spor o dědické právo a odkázání na žalobu

Někdy se neshoda nedá vyřešit uvnitř řízení. Je-li mezi účastníky spor o dědické právo a je-li k jeho vyřešení třeba prokázat sporné skutečnosti, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se se zřetelem k okolnostem případu jeví jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou.

Žalobcem je tedy ten, koho soud odkázal, ne ten, kdo spor vyvolal. Soud určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o ní zastaveno nebo byla-li odmítnuta, platí, že spor byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl právo uplatnit žalobou.

Odkázání na žalobu není samozřejmost. Opírá-li se spor jen o rozdílné právní posouzení skutečností, které mezi účastníky sporné nejsou, posoudí je soud sám. Rozhoduje tedy povaha neshody: sporný skutkový stav vede k žalobě, sporný výklad práva ne.

Stížnost na notáře a kárná odpovědnost

Dohled nad notáři je trojí. Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled na notářskou činnost, Notářská komora České republiky dohlíží na notářské komory, na činnost notáře a na vedení notářských úřadů a regionální notářská komora totéž ve svém obvodu. Pro Prahu je příslušná Notářská komora v Praze, jejíž obvod odpovídá obvodu Městského soudu v Praze.

Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin, předmětů úschov a evidenčních pomůcek. Drobné nedostatky nebo drobné poklesky v chování orgán vykonávající dohled notáři vytkne, závažnější případy míří do kárného řízení.

Co je kárné provinění

Notář, notářský kandidát i koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. Tím je závažné nebo opětovné porušení povinností stanovených notářským řádem, zvláštním předpisem nebo předpisem Komory, anebo závažné či opětovné narušení důstojnosti notářského povolání chováním. Kárnými opatřeními jsou písemné napomenutí, pokuta a odvolání notáře, po kterém nemůže být odvolaný notář po stanovenou dobu znovu jmenován.

Při ukládání se přihlíží k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a k míře zavinění. Rozhoduje kárná komise Notářské komory České republiky, kterou tvoří předseda a další čtyři členové. Kárné řízení se zahajuje kárnou žalobou, kterou stěžovatel podat nemůže; podávají ji oprávnění navrhovatelé, mezi které patří ministr spravedlnosti, vázaný lhůtou nejdéle tří let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

Co má podání obsahovat

Metodika ministerstva uvádí náležitosti, které stížnost usnadní vyřídit.

• jméno, příjmení a adresa bydliště stěžovatele
• údaje zástupce včetně plné moci, podává-li stížnost zástupce
• označení notáře a notářského úřadu
• označení notářského zápisu nebo úschovy, jsou-li známy
• stručné vylíčení skutečností, v nichž stěžovatel spatřuje pochybení
• informace, zda byl podán podnět jinému dohledovému orgánu a jak dopadl
• podle možností kopie listin

Podat se dá osobně na podatelně ministerstva, poštou odboru dohledu a kárné agendy, do datové schránky ministerstva nebo e-mailem témuž odboru. Výsledkem může být výtka notáři nebo podání kárné žaloby ministrem spravedlnosti; notář je o pochybení informován.

Zvláštní případ upravuje notářský řád u odmítnutého úkonu. Odmítl-li notář provedení úkonu nebo odstoupil-li od smlouvy, může žadatel nebo klient podat stížnost a posuzuje ji notářská komora. Notář o odmítnutí činí záznam ve spise s uvedením důvodů a na žádost je sdělí písemně.

Dohled ministerstva a jeho hranice

Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled na notářskou činnost a na ověřování veřejných listin ve vztahu k cizině. Prověřit může postup notáře při sepisování veřejných listin o právních jednáních, při osvědčování právně významných skutečností a prohlášení a při přijímání peněz a listin do úschovy.

Hranice je ostrá. Úkony notáře jako soudního komisaře ministerstvo přezkoumávat nemůže, s výjimkou průtahů v řízení a nevhodného chování notáře. Do dědického řízení tedy zasahovat nesmí, protože úkony notáře se považují za úkony soudu.

Kdo si tuhle hranici uvědomí předem, ušetří si kolo písemností. Nesouhlas s tím, komu usnesení co přiřklo, patří do odvolání, podnět na průtahy nebo na nevhodné jednání dohledovému orgánu. Obojí lze podat vedle sebe, jedno ale nenahrazuje druhé.

Nesouhlas s odměnou notáře

Notář má právo na odměnu za úkony, které v řízení provedl jako soudní komisař osobně nebo z jeho pověření kandidát, koncipient či jiný zaměstnanec, dále na náhradu hotových výdajů a na náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li plátcem. Odměna se neurčuje dohodou, počítá se podle notářského tarifu.

Kdo a v jaké výši odměnu a hotové výdaje platí, rozhodne soud i bez návrhu v usnesení, kterým se řízení v prvním stupni končí. Povinnými k zaplacení jsou zpravidla dědicové, kteří nabývají nepředlužené dědictví, podle poměru podílů nebo nabytého majetku, dále pozůstalý manžel v případech vypořádání, jinak stát.

Cestou obrany je proto odvolání proti usnesení, konkrétně proti nákladovému výroku, ve lhůtě podle poučení. Stížnost na notáře výši odměny nezmění, protože dohledový orgán výroky usnesení neruší. Zvláštní režim platí při nařízené likvidaci pozůstalosti, kde se odměna hradí z majetku likvidační podstaty, a u evropského dědického osvědčení, kde platí žadatel. Notář, kterému bylo pověření zrušeno kvůli hrozícím průtahům, právo na odměnu nemá.

Náhrada újmy a nejčastější omyly

Notář odpovídá žadateli, klientovi nebo účastníku za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem činnosti notáře, a to i tehdy, způsobil-li ji jeho pracovník. Zprostí se, prokáže-li, že újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm bylo možno požadovat.

Odpovědnost státu za újmu podle zvláštního předpisu tím není dotčena. To je podstatné právě u úkonů soudního komisaře, kde jde o výkon soudní moci a uplatní se režim odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a nezákonné rozhodnutí.

Pojištění odpovědnosti za újmu z činnosti notáře patří mezi podmínky výkonu notářské činnosti a musí ho mít i náhradník notáře. Zaniklo-li a notář je ani přes upozornění komory ve stanovené lhůtě neobnovil, je to důvod pro jeho odvolání.

Omyly, které stojí lhůtu

• Že je notář zaměstnancem soudu. Je nositelem svobodného povolání, kterého soud pověřil úkony soudního komisaře podle rozvrhu.
• Že stížnost zvrátí rozhodnutí. Dohledový orgán pochybení vytkne nebo dá podnět ke kárné žalobě, usnesení ale nemění.
• Že ministerstvo přezkoumá dědické řízení. Prověřit může jen průtahy a nevhodné chování.
• Že si notáře v dědictví vyberete. Přiděluje ho rozvrh.
• Že účastník podá kárnou žalobu. Podává podnět nebo stížnost, žalobu podávají zákonem určení navrhovatelé.
• Že lhůta na odvolání běží od jednání. Běží od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
• Že se nepodáním žaloby spor odloží. Považuje se za vyřešený v neprospěch toho, kdo měl žalobu podat.
• Že o podjatosti notáře rozhodne notář. Rozhoduje soud usnesením, tento úkon je z pověření vyňat.
• Že se odměna notáře dá usmlouvat. Určuje se podle vyhlášky a je součástí konečného usnesení.

Časté dotazy

Kdo v dědickém řízení vlastně rozhoduje, notář, nebo soud?

Rozhoduje soud. Notář v pozůstalostním řízení provádí úkony soudu prvního stupně jako soudní komisař na základě pověření a jedná jménem soudu. Proti výsledku se proto brání odvoláním jako proti rozhodnutí soudu, ne stížností na notáře.

Můžu si notáře v dědickém řízení vybrat nebo ho vyměnit?

Vybrat ne. Notáře určuje rozvrh, který na kalendářní rok vydává předseda krajského soudu, v Praze předseda Městského soudu v Praze, na návrh notářské komory. Vyměnit ho lze jen ze zákonných důvodů, tedy při vyloučení pro podjatost nebo při zrušení pověření kvůli hrozícím průtahům.

Jak se namítá podjatost notáře?

Námitka se uplatní v probíhajícím řízení a rozhoduje o ní soud usnesením, ne notář sám. Rozhodne-li soud o vyloučení notáře nebo jeho zaměstnanců z provedení úkonů soudního komisaře, pověří zároveň jiného notáře podle rozvrhu.

Jakou mám lhůtu na odvolání proti usnesení v dědickém řízení?

Patnáct dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Lhůta neběží od jednání ani od vyhlášení. Konkrétní lhůtu a místo podání uvádí poučení na konci usnesení a je vhodné se jím řídit doslova.

Kdo rozhoduje o odvolání, když věc vedl notář v Praze?

Dědické řízení v prvním stupni vede obvodní soud podle posledního bydliště zůstavitele a odvolacím soudem je Městský soud v Praze. Notář odvolání sám nevyřizuje, věc putuje k odvolacímu soudu.

Kdy se spor řeší žalobou a kdo ji podává?

Je-li mezi účastníky spor o dědické právo a je třeba prokazovat sporné skutečnosti, soud odkáže na žalobu toho, jehož dědické právo se jeví jako nejslabší. Lhůta k podání nesmí být kratší než dva měsíce. Nepodá-li odkázaný účastník žalobu včas, platí, že spor byl vyřešen v jeho neprospěch.

Komu si stěžuji na chování notáře a co má stížnost obsahovat?

Podnět lze podat regionální notářské komoře, v Praze Notářské komoře v Praze, dále Notářské komoře České republiky nebo Ministerstvu spravedlnosti. Stížnost by měla obsahovat jméno a adresu stěžovatele, označení notáře a notářského úřadu, označení zápisu nebo úschovy, stručný popis pochybení, informaci o podnětu podaném jinému orgánu a přílohy.

Zvrátí stížnost na notáře rozhodnutí v dědictví nebo výši jeho odměny?

Nezvrátí. Dohledový orgán může notáři vytknout pochybení nebo dát podnět ke kárné žalobě, rozhodnutí ale nemění. Odměna notáře se určuje podle vyhlášky a je součástí výroku usnesení, kterým řízení v prvním stupni končí, takže se proti ní brání odvoláním.

Aktualizováno: 8. 8. 2026

Zdroje: Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád, Ministerstvo spravedlnosti, Stížnost na postup notáře, Notářská komora v Praze, Notářská komora České republiky, Vyhláška č. 196/2001 Sb., notářský tarif.