Zpeněžení majetkové podstaty: co správce prodá a co vám zůstane

Co je dobré vědět předem

• Zpeněžení nezačíná prodejem, ale soupisem. Zápisem do soupisu se s majetkem smí nakládat jen zákonem stanoveným způsobem a jen osoba s dispozičními oprávněními. Do té doby se nic neprodává.
• Cizí věc v soupisu se řeší žalobou do třiceti dnů. Kdo dostane vyrozumění o tom, že jeho majetek byl sepsán, má na vylučovací žalobu proti správci třicet dnů od doručení. Po marném uplynutí platí, že majetek byl do soupisu pojat oprávněně.
• Prodat se nedá hned. Ke zpeněžení lze v konkursu přikročit až po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a nejdříve po první schůzi věřitelů. Výjimkou jsou věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením.
• Zajištěný věřitel řídí prodej svého zajištění. Správce je vázán jeho pokyny a odmítnout je může jen tehdy, má-li za to, že se dá zpeněžit výhodněji; pak požádá soud o přezkoumání.
• V oddlužení se nevydává všechno. Majetek, ze kterého by se stejně nedosáhlo uspokojení věřitelů, se nevydává, a obydlí dlužníka jen tehdy, přesahuje-li jeho hodnota mez určenou prováděcím předpisem.

Obsah stránky

• Co všechno může správce zpeněžit
• Soupis a ocenění: čím se zpeněžení otevírá
• Cizí věc v soupisu: třicet dnů na žalobu
• Čtyři způsoby prodeje a kdo o nich rozhoduje
• Zajištěný věřitel řídí zpeněžení svého zajištění
• Co zpeněžení udělá s exekucemi, zástavami a bydlením
• V oddlužení se vydává jen část majetku
• Když chcete z podstaty koupit
• Časté dotazy

majetková podstatasoupis majetkuvylučovací žalobaveřejná dražbaprodej mimo dražbuzajištěný věřitelobydlí dlužníka

Co všechno může správce zpeněžit

Majetková podstata není totéž co veškerý majetek dlužníka. Podal-li návrh sám dlužník, patří do ní majetek, který mu patřil v okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením řízení, a také majetek nabytý během řízení. Podal-li návrh věřitel, váže se rozsah na účinky předběžného opatření nebo rozhodnutí o úpadku. Je-li dlužník spoluvlastníkem, patří do podstaty jeho podíl, a majetek ve společném jmění manželů do ní patří také.

Zákon pak vypočítává, co obsahem podstaty typicky je: peněžní prostředky, movité i nemovité věci, závod, soubory věcí, vkladní knížky, cenné papíry, obchodní podíl, dlužníkovy pohledávky včetně podmíněných a dosud nesplatných, a jeho mzda, plat i příjmy, které odměnu za práci nahrazují. Zpeněžením se přitom rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek a využití jeho bankovních účtů a hotovosti.

Co do podstaty nepatří

Hranice je vedená jinde, než čtenáři obvykle čekají. Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, tedy věci, které si dlužník ponechá i v exekuci. Zákon k tomu ale hned dodává výjimku, která rozhoduje o osudu živnostníků: věci sloužící k podnikání dlužníka z podstaty vyloučeny nejsou.

U příjmů platí obdobné měřítko. Do podstaty náleží ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky. Zbytek zůstává dlužníkovi a je to tatáž hranice, se kterou pracuje exekuce, takže se dá odhadnout dopředu. Je-li posouzení otázky, který majetek nelze postihnout, závislé na rozhodnutí soudu, vydá takové rozhodnutí pro účely řízení insolvenční soud.

Správce má vedle prodeje ještě jednu povinnost, na kterou se zapomíná: musí ve prospěch podstaty uplatnit a vymáhat dlužníkovy pohledávky. Nemusí to dělat, jsou-li náklady na vymáhání neúměrně vysoké nebo nekryjí-li se z podstaty.

Soupis a ocenění: čím se zpeněžení otevírá

Soupis majetkové podstaty je listina, do níž se zapisuje majetek, který do podstaty náleží. Pořizuje ho a soustavně doplňuje insolvenční správce podle pokynů soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Jakmile dojde k zápisu, lze se zapsanými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným zákonem a učinit tak může jen osoba s dispozičními oprávněními. Tohle je praktický zlom: od zápisu už dlužník nemůže věc prodat ani darovat.

Každá položka se zapisuje samostatně a musí být označena tak, aby šla identifikovat; závod nebo soubor věcí se zapisuje jedinou položkou, ze které ale musí být zřejmé, co do něj v den zápisu patří. Součástí soupisu je vždy i důvod soupisu a den, kdy byla položka sepsána.

Kdo majetek oceňuje

Ocenění provádí správce sám a vychází z účetnictví dlužníka a z dalších dostupných informací. Majetek se oceňuje obvyklou cenou. Znalec vstupuje do hry ve třech situacích a je užitečné je rozlišit:

• Na žádost věřitelského výboru, ovšem za předpokladu, že to výbor finančně zajistí.
• U obtížně ocenitelného majetku může znalce zadat sám správce i bez žádosti výboru; neudělá to, dá-li se rozumně čekat, že náklady na ocenění převýší přínos pro podstatu.
• Vždy u zajištění, tedy je-li uplatněno právo na uspokojení ze zajištění, a vždy u zpeněžení závodu nebo celé podstaty jedinou smlouvou.

Znalecký posudek tu není formalita, ale podklad, proti kterému se dá argumentovat. Co musí obsahovat a kdo ho smí zpracovat, rozebírá přehled pražských soudních znalců.

Soupis není neměnný. Správce ze soupisu vyřadí hodnoty, o kterých během řízení vyjde najevo, že do podstaty nenáleží, a to i tehdy, když se už dotčená osoba nemůže domáhat vyloučení sama. Naopak neprodejné věci a nedobytné pohledávky může z podstaty vyjmout, po předchozím souhlasu věřitelského výboru a soudu.

Cizí věc v soupisu: třicet dnů na žalobu

Tohle je nejtvrdší lhůta celého článku a týká se lidí, kteří v řízení nejsou účastníky. Zapíše-li správce do soupisu věci, práva nebo pohledávky, které dlužníkovi nenáleží nebo jejichž zahrnutí je sporné, poznamená do soupisu, komu majetek náleží nebo kdo k němu uplatňuje právo. Tuhle osobu pak písemně vyrozumí a na její žádost jí vydá osvědčení, ve kterém musí být uveden i důvod, proč majetek sepsal.

Vyrozumění obsahuje poučení o možnosti podat vylučovací žalobu a o následcích zmeškání lhůty. Žaloba se podává u insolvenčního soudu, vždy proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy bylo vyrozumění doručeno. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději poslední den lhůty insolvenčnímu soudu.

Dlužník žalobu nepodává

Dlužník má vlastní, mnohem užší cestu. Vynětí majetku z podstaty může uplatnit jen tehdy, jde-li o majetek, který do podstaty nepatří podle pravidel o exekučně nepostižitelném majetku, a uplatňuje ho u insolvenčního správce, ne žalobou. Musí to udělat bez zbytečného odkladu poté, co se o zahrnutí do soupisu dozvěděl nebo při náležité pečlivosti dozvědět měl.

V návrhu označí konkrétní majetek a uvede skutečnosti, ze kterých plyne, že sepsán být neměl. Je-li návrh vadný, správce ho vyzve k opravě a poučí ho; návrh, který přes výzvu opraven není, soud odmítne. Nevyhoví-li správce, předloží návrh se svým vyjádřením soudu, který o něm rozhodne.

Kdo teprve zjišťuje, v jaké fázi řízení je, najde výklad listiny, kterou to celé začíná, v textu o tom, co dělat po rozhodnutí o úpadku.

Čtyři způsoby prodeje a kdo o nich rozhoduje

Zpeněžit majetkovou podstatu lze čtyřmi způsoby a zákon je vypočítává výslovně: veřejnou dražbou, prodejem movitých věcí a nemovitostí podle pravidel občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, prodejem mimo dražbu, a dražbou provedenou soudním exekutorem. O tom, který se použije, rozhoduje insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru.

Načasování je dané. V konkursu lze ke zpeněžení přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a nejdříve po první schůzi věřitelů. Dřív jen tehdy, jde-li o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením, anebo povolí-li výjimku insolvenční soud. Zvláštní režim má majetek, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění vydané v trestním řízení: tam je potřeba předchozí souhlas orgánu činného v trestním řízení.

Prodej mimo dražbu má dvě zvláštnosti

První je cena. Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit i pod cenu odhadní a správce přitom přihlédne k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. Nižší cena než odhad tedy sama o sobě neznamená, že se něco děje špatně; drahá správa věci může výtěžek sníst rychleji než sleva.

Druhá je možnost obrany. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu, nejpozději do tří měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Po téhle lhůtě už jen tehdy, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

Souhlas soudu a výboru není potřeba u věcí bezprostředně ohrožených zkázou a u věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova závodu. Závod se ostatně dá zpeněžit i jedinou smlouvou; pak na nabyvatele přecházejí všechna práva a závazky včetně těch z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, s výjimkou pohledávek vzniklých do účinnosti smlouvy.

Zajištěný věřitel řídí zpeněžení svého zajištění

U majetku, který slouží k zajištění pohledávky, se pravidla otáčejí. Insolvenční správce je vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení. Je-li zajištěných věřitelů více, uděluje pokyny ten, jehož pohledávka se ze zajištění uspokojuje jako první v pořadí; neudělí-li je ani ve lhůtě určené soudem, přechází právo na dalšího v pořadí.

Správce není bezmocný. Pokyny může odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji, a v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Pravidla o souhlasu věřitelského výboru se způsobem zpeněžení se přitom použijí jen tehdy, není-li tu pokyn zajištěného věřitele.

Po prodeji přichází vydání výtěžku. Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, kterou byla zajištěna. Výtěžek správce vydá se souhlasem insolvenčního soudu, a to po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a částky připadající na jeho odměnu.

Zajištění se přitom musí uplatnit hned na začátku, ne až u prodeje: co všechno musí obsahovat přihláška pohledávky, rozebírá samostatný text.

Co zpeněžení udělá s exekucemi, zástavami a bydlením

Zpeněžení není obyčejný prodej a mění právní stav věci. Zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku, účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce i účinky vydaných exekučních příkazů. Zanikají také ostatní závady váznoucí na majetku, včetně neuplatněných zákonných předkupních práv a závad zapsaných ve veřejném seznamu.

S předkupními právy se zachází rozdílně podle toho, odkud plynou. Zákonnými předkupními právy je správce při zpeněžování vázán, smluvními nikoli. Zvlášť je ošetřeno postavení nájemce bytu, který je fyzickou osobou, při prvním převodu jednotky.

Bydlení: co se stane po prodeji

Byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny, anebo byt v jeho vlastnictví, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde přitom o incidenční spor. Při vyklizení přísluší dlužníkovi stejná bytová náhrada jako nájemci, kterému byla dána výpověď pro hrubé porušení povinností z nájmu.

Poslední pravidlo téhle sekce míří na kupující. Dlužník, osoby jemu blízké a osoby, které s ním tvoří koncern, nesmí majetek z podstaty nabývat, a to ani v dražbě, a nesmí na ně být převeden ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu, i kdyby jim svědčilo zákonné předkupní právo. Totéž dopadá na vedoucí zaměstnance dlužníka a na osoby, které v posledních letech před řízením vykonávaly rozhodující vliv na provoz jeho závodu. Právní jednání v rozporu s tím jsou neplatná, dovolá-li se toho dotčená osoba.

V oddlužení se vydává jen část majetku

Oddlužení se provádí zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Ve druhém, dnes obvyklejším případě je dlužník povinen vydat správci majetek náležející do podstaty ke zpeněžení postupem obdobným jako v konkursu a zároveň měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů. Zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zpeněžení zajištění.

Zákon ale výslovně říká, co se nevydává, a jsou to dvě věci:

1. Majetek, ze kterého by se stejně nic nezískalo. Dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by se jeho zpeněžením nedosáhlo uspokojení věřitelů.
2. Obydlí, pokud nepřesáhne stanovenou mez. Dlužník také není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.

Mez se počítá podle prováděcího předpisu a odvíjí se od místa, kde dlužník bydlí, takže stejně velký byt může v jedné obci mez přesáhnout a v jiné ne. Konkrétní číslo tu záměrně nenajdete: mění se a rozhodná je vždycky zpráva pro oddlužení ve vašem spisu.

Co dlužník naopak vydat musí

Po dobu trvání účinků schválení oddlužení má dlužník povinnost vydat správci ke zpeněžení hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního jednání, a také majetek, který neuvedl v seznamu majetku, ač tak měl učinit. Výtěžek se pak spolu s jinými mimořádnými příjmy použije k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Za mimořádný příjem se naopak nepovažují plnění ze škodového pojištění a plnění z náhrady majetkové a nemajetkové újmy.

Dispoziční oprávnění k majetku, který v podstatě je v době schválení oddlužení, má dlužník. Neplatí to u majetku sloužícího k zajištění a u majetku, který soud uložil vydat ke zpeněžení. Majetek nabytý poté, co nastaly účinky schválení oddlužení, z části příjmů nepodléhající oddlužení, do podstaty nenáleží.

Když chcete z podstaty koupit

Prodej z majetkové podstaty je veřejný trh jako každý jiný, jen s vlastními pravidly. Nabídky se objevují na třech místech a vyplatí se sledovat všechna: v insolvenčním rejstříku u konkrétního spisu, na dražebních portálech, pokud se zpeněžuje dražbou, a na vlastních webech správců, z nichž několik vede samostatnou rubriku s nabídkou majetku ze spravovaných podstat.

Kdo hledá podle konkrétní kanceláře, najde kontakty i úřední hodiny v přehledu pražských insolvenčních správců. U prodeje mimo dražbu je dobré vědět, že správce může kupní cenu stanovit i pod odhadní cenu a že smlouva nenabude účinnosti dřív, než ji schválí insolvenční soud a věřitelský výbor.

• Ověřte si, že nepatříte mezi vyloučené osoby. Zákaz nabývání dopadá na dlužníka, osoby jemu blízké, osoby tvořící s ním koncern, vedoucí zaměstnance a další vyjmenované. Jednání v rozporu s tím je napadnutelné.
• Počítejte se služebnostmi. Exekuce a většina závad zpeněžením zanikají, služebnosti a reálná břemena ale ne. Výpis z katastru čtěte i po prodeji z podstaty.
• Znejte tříměsíční lhůtu. Platnost smlouvy o prodeji mimo dražbu lze napadnout žalobou do tří měsíců od jejího zveřejnění v rejstříku, a po lhůtě tehdy, nebyl-li nabyvatel v dobré víře. Dobrá víra kupujícího tu má konkrétní cenu.
• U bytu počítejte s vyklizením. Dlužník má povinnost vyklidit, ale neudělá-li to dobrovolně, řeší to nabyvatel žalobou a s bytovou náhradou podle zákona.

Vyjednávat o ceně jako s běžným prodávajícím nejde a je to tím, komu správce odpovídá: spravuje cizí majetek a za výsledek se zodpovídá soudu a věřitelům, u zajištěného majetku ho navíc vážou pokyny zajištěného věřitele.

Časté dotazy

Co všechno správce prodá?

Majetek zapsaný v soupisu majetkové podstaty, tedy typicky peněžní prostředky, movité i nemovité věci, závod, cenné papíry, obchodní podíl a dlužníkovy pohledávky. Zpeněžením se rozumí i úplatné postoupení pohledávek a využití bankovních účtů a hotovosti. Nepatří tam majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, ovšem věci sloužící k podnikání dlužníka vyloučeny nejsou.

Kdy nejdřív může správce začít prodávat?

V konkursu až po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a nejdříve po první schůzi věřitelů. Dřív jen u věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, anebo povolí-li výjimku insolvenční soud. Zápisem do soupisu ale omezení nakládání s majetkem nastává hned.

Správce sepsal moji věc, i když dlužníkovi nepatří. Co s tím?

Dostanete písemné vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu s poučením a na žádost i osvědčení s uvedením důvodu soupisu. Bránit se lze vylučovací žalobou podanou u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci, a to do třiceti dnů od doručení vyrozumění. Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že majetek byl do soupisu pojat oprávněně.

Může vylučovací žalobu podat sám dlužník?

Ne. Dlužník uplatňuje vynětí majetku u insolvenčního správce, ne žalobou, a jen tehdy, jde-li o majetek, který do podstaty nepatří podle pravidel o nepostižitelném majetku. Nevyhoví-li správce, předloží návrh soudu.

Jakými způsoby se majetek prodává a kdo o tom rozhoduje?

Veřejnou dražbou, prodejem podle pravidel občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, prodejem mimo dražbu, nebo dražbou provedenou soudním exekutorem. O způsobu rozhoduje insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. U majetku sloužícího k zajištění je ale vázán pokyny zajištěného věřitele.

Může správce prodat pod odhadní cenu?

Při prodeji mimo dražbu ano. Zákon to výslovně připouští a správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. Prodej mimo dražbu navíc potřebuje souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru; dokud ho nemá, smlouva nenabývá účinnosti.

Zaniknou prodejem exekuce a zástavy?

Zpeněžením zanikají účinky nařízení výkonu rozhodnutí i exekuce a ostatní závady váznoucí na zpeněžovaném majetku, včetně závad zapsaných ve veřejném seznamu a neuplatněných zákonných předkupních práv. Neplatí to ale pro služebnosti a reálná břemena, ta zpeněžením nezanikají, ledaže jsou v řízení neúčinná.

Přijdu v oddlužení o byt?

Nemusíte. Dlužník není povinen vydat ke zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje mez určenou prováděcím právním předpisem, která se odvíjí od místa bydliště. Stejně tak se nevydává majetek, u kterého ze zprávy plyne, že by se jeho prodejem uspokojení věřitelů stejně nedosáhlo. Rozhodná je zpráva ve vašem spisu.

Musím v oddlužení odevzdat dědictví nebo dar?

Ano. Po dobu trvání účinků schválení oddlužení má dlužník povinnost vydat správci ke zpeněžení hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního jednání a také majetek, který neuvedl v seznamu majetku, ač tak měl učinit. Výtěžek se použije k mimořádným splátkám. Plnění ze škodového pojištění a z náhrady újmy se za mimořádný příjem nepovažují.

Kde najdu, co se z konkrétní podstaty prodává?

V insolvenčním rejstříku u příslušného spisu, na dražebních portálech, jde-li o dražbu, a na webech samotných správců; někteří vedou samostatnou rubriku s nabídkou majetku ze spravovaných podstat. Insolvenční rejstřík je zároveň místo, kde se zveřejňují smlouvy o prodeji mimo dražbu a návrhy na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli.

Můžu se bránit, když je podle mě prodej nevýhodný?

Proti návrhu správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli mohou ostatní věřitelé i dlužník podat námitky do sedmi dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy o prodeji mimo dražbu lze napadnout žalobou u insolvenčního soudu do tří měsíců od zveřejnění smlouvy. Obojí běží od zveřejnění, ne od okamžiku, kdy se o věci dozvíte.

Aktualizováno: 15. 8. 2026

Zdroje: insolvenční zákon (182/2006 Sb.), zejména § 205 až § 208, § 217 až § 220, § 224 až § 227, § 230, § 283 až § 295, § 298, § 398, § 409 a § 412, insolvenční rejstřík a Seznam insolvenčních správců ministerstva spravedlnosti. Ověřeno 15. 8. 2026.