Když někdo zemře, je první věcí lékařská prohlídka a list o prohlídce zemřelého. Bez něj nemůže pohřební služba zesnulého převzít. Teprve potom se vybírá pohřební služba, domlouvá se obřad a vyřizují se úřady. Tenhle text shrnuje postup krok za krokem, aby se pozůstalí nemuseli orientovat v situaci, na kterou nikdo není připravený.
Text má informativní charakter a shrnuje obecně platný postup ověřený k 10. září 2026. Nenahrazuje právní poradenství ani pokyny úřadů. V konkrétní situaci se obraťte na matriční úřad, na pohřební službu nebo na notáře.
Postup v rychlém přehledu
| Krok | Co se děje |
|---|---|
| 1. Lékařská prohlídka | lékař konstatuje úmrtí a vystaví list o prohlídce zemřelého |
| 2. Převzetí zesnulého | pohřební služba přijede až s listem o prohlídce |
| 3. Výběr pohřební služby | volba je na pozůstalých, ne na tom, kdo přijel první |
| 4. Sjednání pohřbu | forma obřadu, termín, místo, pohřeb do země nebo žehem |
| 5. Matrika | vystaví úmrtní list na základě listu o prohlídce |
| 6. Oznámení institucím | banka, zaměstnavatel, pojišťovny, dodavatelé |
| 7. Pohřebné | žádost na Úřadu práce, pokud je splněna podmínka nároku |
| 8. Dědické řízení | zahájí soud, vede pověřený notář |
Co se děje bezprostředně po úmrtí
Postup se liší podle toho, kde k úmrtí došlo. Pokud člověk zemře doma nebo mimo zdravotnické zařízení, je potřeba zavolat lékaře, který úmrtí konstatuje.
Lékař vystaví list o prohlídce zemřelého, kterému se lidově říká ohledací list. Je to zásadní dokument: bez něj nemůže pohřební služba zesnulého převzít.
Pokud k úmrtí dojde v nemocnici nebo v zařízení sociálních služeb, vyřídí prohlídku personál a pozůstalí jsou informováni. V obou případech platí, že spěch není namístě a je čas si postup rozmyslet.
Výběr pohřební služby
Volba pohřební služby je plně na pozůstalých. Nikdo nemá povinnost využít tu, která byla u převzetí, ani tu, kterou doporučilo zdravotnické zařízení.
Provozování pohřební služby je koncesovaná živnost podle zákona o pohřebnictví. Totéž platí pro provozování krematoria. Znamená to, že provozovatel musí splnit stanovené podmínky a lze si ho ověřit v živnostenském rejstříku.
Dozor nad plněním některých povinností provádí živnostenský úřad, u části povinností krajská hygienická stanice. Přehled pražských možností má rozcestník pohřebních služeb v Praze.
Co se domlouvá s pohřební službou
Základním rozhodnutím je forma pohřbu, tedy pohřeb do země, nebo žehem, tedy kremace. V Česku výrazně převažuje kremace, což je mezi evropskými zeměmi nadprůměr.
Dále se řeší, jestli bude obřad, kde se uskuteční a v jakém rozsahu. Obřad může být v obřadní síni krematoria, v kostele, na hřbitově nebo se nemusí konat vůbec.
Praktické věci zahrnují termín, výzdobu, hudbu, parte a to, co se stane s urnou. Přehled pražských krematorií má článek o krematoriích v Praze.
Matrika a úmrtní list
Matriku o úmrtí uvědomí lékař, který provedl prohlídku, a to zasláním příslušné části listu o prohlídce zemřelého. Pozůstalí to tedy nemusí hlásit sami.
Matrika následně vystaví úmrtní list, a to ve lhůtě do třiceti dnů ode dne, kdy list o prohlídce obdrží. Zároveň o úmrtí informuje Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
Úmrtní list je dokument, který budete potřebovat prakticky u všeho dalšího. Vyplatí se proto požádat o víc než jeden opis.
Komu je potřeba úmrtí oznámit
Část institucí se dozví od matriky, ostatní ne. Sami je proto potřeba informovat banku, zaměstnavatele, komerční pojišťovny a dodavatele energií a služeb.
U nájemní smlouvy, telefonního tarifu, předplatného nebo pojištění platí, že závazky nezanikají automaticky. Je proto rozumné udělat si seznam všeho, co zesnulý platil, a projít ho položku po položce.
U bankovních účtů platí zvláštní režim. Do skončení dědického řízení s nimi nelze volně nakládat a banka postupuje podle vlastních pravidel a podle sdělení soudu.
Pohřebné
Pohřebné je jednorázová dávka státní sociální podpory, kterou vyplácí Úřad práce. Nárok na ni ovšem nemá každý, kdo vypravil pohřeb.
Vzniká, pokud osoba vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, a pokud zesnulý měl trvalý pobyt na území České republiky. Nezaopatřeným dítětem se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do šestadvaceti let, pokud studuje.
Žádost je potřeba podat nejpozději do jednoho roku ode dne pohřbení, jinak nárok zaniká. Výši dávky stanoví zákon o státní sociální podpoře a její aktuální hodnotu si ověřte u Úřadu práce.
Dědické řízení
Dědické řízení se zahajuje z úřední povinnosti, pozůstalí o ně nežádají. Soud pověří vedením konkrétního notáře, kterého si nelze vybrat.
Notář kontaktuje pozůstalé sám a vede předběžné šetření. Podrobnosti k jednotlivým situacím mají články o závěti a dědické smlouvě a o dluzích v pozůstalosti.
Pokud s postupem notáře nesouhlasíte, existuje cesta k nápravě, kterou popisuje článek o tom, když nesouhlasíte s notářem.
Na co se nezapomíná
Nejčastěji se zapomíná na věci, které nikoho v prvních dnech nenapadnou: trvalé příkazy a inkasa, předplatné, doména nebo e-mail, členství a klíče a přístupy.
Druhou skupinou jsou hrobová místa. Nájem hrobového místa je smluvní vztah s dobou platnosti a je potřeba ho řešit, jinak může být místo po uplynutí doby nabídnuto jinému zájemci.
Kde se v Praze pohřbívá a jak jsou jednotlivé hřbitovy spravované, shrnuje rozcestník hřbitovů v Praze.
Časté otázky
Co je první krok po úmrtí doma? Zavolat lékaře, který úmrtí konstatuje a vystaví list o prohlídce zemřelého. Bez tohoto dokumentu nemůže pohřební služba zesnulého převzít.
Musím využít pohřební službu, která přijela? Ne. Volba pohřební služby je plně na pozůstalých a nikdo nemá povinnost využít tu, která byla u převzetí, ani tu, kterou doporučilo zdravotnické zařízení.
Jak si ověřím pohřební službu? Provozování pohřební služby je koncesovaná živnost podle zákona o pohřebnictví, takže si provozovatele lze ověřit v živnostenském rejstříku. Dozor provádí živnostenský úřad a u části povinností krajská hygienická stanice.
Kdo hlásí úmrtí na matriku? Lékař, který provedl prohlídku, a to zasláním příslušné části listu o prohlídce zemřelého. Pozůstalí to hlásit nemusí.
Za jak dlouho dostanu úmrtní list? Matrika ho vystaví do třiceti dnů ode dne, kdy obdrží list o prohlídce zemřelého. Vyplatí se požádat o víc než jeden opis, protože ho budete potřebovat prakticky všude.
Koho musím informovat sám? Banku, zaměstnavatele, komerční pojišťovny a dodavatele energií a služeb. Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu informuje matrika.
Kdo má nárok na pohřebné? Ten, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, pokud měl zesnulý trvalý pobyt v České republice. Nemá na ně tedy nárok každý, kdo pohřeb vypravil.
Do kdy musím o pohřebné požádat? Nejpozději do jednoho roku ode dne pohřbení. Po uplynutí této lhůty nárok zaniká.
Musím žádat o zahájení dědického řízení? Ne, zahajuje se z úřední povinnosti. Soud pověří vedením konkrétního notáře, kterého si nelze vybrat, a ten kontaktuje pozůstalé sám.
Můžu hned nakládat s účtem zesnulého? Ne. Do skončení dědického řízení s bankovními účty nelze volně nakládat a banka postupuje podle vlastních pravidel a podle sdělení soudu.
Musí být obřad? Nemusí. Obřad se může konat v obřadní síni krematoria, v kostele, na hřbitově, nebo se nemusí konat vůbec. Rozhodnutí je na pozůstalých.
Na co se nejčastěji zapomíná? Na trvalé příkazy a inkasa, předplatné, členství, přístupy a na nájem hrobového místa, který je smluvním vztahem s dobou platnosti.
