Praha má dvě krematoria, obě provozuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy. Strašnické navrhl architekt Alois Mezera, žák Josipa Plečnika, a otevřeno bylo 23. ledna 1932. Jeho velká obřadní síň má plochu 450 metrů čtverečních a výšku šestnáct metrů. Motolské je komornější a určené pro menší obřady.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů a z webu provozovatele. Provozní údaje a termíny obřadů si ověřte přímo u organizace.
Pražská krematoria v rychlém přehledu
| Údaj | Krematorium Strašnice | Krematorium Motol |
|---|---|---|
| Adresa | Vinohradská 214, Praha 10 | Plzeňská 233, Praha 5 |
| Architekt | Alois Mezera | údaj neuvádíme, není ověřen |
| Otevřeno | 23. ledna 1932 | údaj neuvádíme, není ověřen |
| Obřadní síň | 450 metrů čtverečních, výška 16 metrů | 100 metrů čtverečních |
| Kapacita | velkokapacitní | až 200 smutečních hostů |
| Charakter | monumentální stavba | komornější obřady |
| Prostředí | u Vinohradského hřbitova | zalesněný terén |
| Provozovatel | Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy | |
Proč je kremace v Česku tak rozšířená
Pohřeb žehem u nás výrazně převažuje nad pohřbem do země, což je v evropském srovnání nadprůměr. Souvisí to s meziválečným hnutím za kremaci, které mělo v českých zemích silné zázemí.
Právě z té doby pochází i strašnické krematorium. Když se ve 20. letech vypisovala architektonická soutěž, nešlo o technický objekt, ale o stavbu, která měla novou formu pohřbu reprezentovat.
Provozování krematoria je dnes koncesovaná živnost podle zákona o pohřebnictví, stejně jako provozování pohřební služby. Souvislosti popisuje článek o tom, co dělat při úmrtí blízkého.
Krematorium Strašnice a Alois Mezera
Roku 1926 byla vypsána veřejná architektonická soutěž na nové krematorium. Ze čtyřiceti návrhů zvítězil projekt Aloise Mezery, žáka slovinského architekta Josipa Plečnika.
Město schválilo plány v únoru 1929, stavba začala v červnu téhož roku a krematorium bylo otevřeno 23. ledna 1932 pražským primátorem Karlem Baxou.
Mezerova stavba bývá popisována jako monumentální objekt bez ornamentu, tedy jako dílo funkcionalistické a puristické linie. Plečnikova škola je patrná v práci s hmotou a proporcí. Plečnikovým vlastním pražským dílem je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech z let 1928 az 1932.
Jak je Strašnice řešené
Velká obřadní síň má plochu 450 metrů čtverečních a výšku šestnáct metrů. Provozovatel budovu popisuje jako monumentální stavbu s největší rozlohou v Evropě.
Podstatné je urbanistické řešení. Objekt je do terénu vsazený tak, aby byly obřadní síně odděleny od provozní části. Pozůstalí se tak nesetkají s technickým provozem, což u staveb tohoto typu není samozřejmost.
Krematorium sousedí s Vinohradským hřbitovem, kde je pohřben Václav Havel. Areál na hřbitově samotném má jen menší obřadní síň, takže velké obřady se konají právě zde.
Krematorium Motol
Druhým objektem je Krematorium Motol v ulici Plzeňská 233. Leží v zalesněném terénu, což mu dává jiný charakter než městskému areálu ve Strašnicích.
Obřadní síň má plochu 100 metrů čtverečních a pojme až 200 smutečních hostů. Provozovatel ji označuje za vhodnou především pro komornější obřady.
Zajímavým prvkem je prosklená stěna, kterou lze otevřít na terasu. Obřad se tím dá propojit s okolní zelení, což je řešení, které se u starších staveb tohoto typu nevidí.
Jak si vybrat mezi nimi
Rozhodující je obvykle počet hostů a povaha obřadu. Pro velký obřad s mnoha smutečními hosty se hodí Strašnice, pro komornější rozloučení Motol.
Druhým hlediskem je dostupnost pro pozůstalé. Strašnice jsou na Vinohradské třídě s tramvajovou obsluhou, Motol na Plzeňské v západní části města.
Třetím je prostředí. Kdo hledá lesní a tišší rámec, zvolí spíš Motol. Kdo chce architektonicky výraznou síň, Strašnice.
Co obřad v krematoriu obnáší
Obřad není povinný. Pohřeb žehem se může uskutečnit i bez něj a rozhodnutí je na pozůstalých.
Pokud se obřad koná, domlouvá se jeho podoba s pohřební službou, která zajišťuje termín, výzdobu, hudbu a program. Krematorium poskytuje prostor a technické zajištění.
Volba pohřební služby je přitom plně na pozůstalých a není vázaná na to, kde se obřad koná. Přehled má rozcestník pohřebních služeb v Praze.
Co se děje s urnou
Po kremaci se popel ukládá do urny a s ní se dá naložit několika způsoby. Nejběžnější je uložení do urnového hrobu nebo do kolumbária.
Další možností je rozptyl nebo vsyp na k tomu určeném místě. Pražské hřbitovy mají rozptylové háje, mimo jiné Ďáblický hřbitov, kde od roku 2015 funguje Les vzpomínek s rozptylem mezi vzrostlými stromy.
Urnu si lze také ponechat. Přehled pražských pohřebišť a jejich možností má rozcestník hřbitovů v Praze.
Časté otázky
Kolik krematorií je v Praze? Dvě, ve Strašnicích a v Motole. Obě provozuje příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy.
Kdo navrhl strašnické krematorium? Architekt Alois Mezera, žák Josipa Plečnika. Jeho projekt zvítězil roku 1926 ve veřejné soutěži ze čtyřiceti návrhů.
Kdy bylo strašnické krematorium otevřeno? Dne 23. ledna 1932 pražským primátorem Karlem Baxou. Plány město schválilo v únoru 1929 a stavba začala v červnu téhož roku.
Jak velká je obřadní síň ve Strašnicích? Velká obřadní síň má plochu 450 metrů čtverečních a výšku šestnáct metrů. Provozovatel budovu popisuje jako stavbu s největší rozlohou v Evropě.
Čím se liší motolské krematorium? Je komornější. Obřadní síň má plochu 100 metrů čtverečních, pojme až 200 smutečních hostů a leží v zalesněném terénu. Prosklenou stěnu lze otevřít na terasu.
Podle čeho si mezi nimi vybrat? Podle počtu hostů, dostupnosti a prostředí. Pro velký obřad se hodí Strašnice, pro komornější rozloučení nebo pro lesní rámec Motol.
Musí se konat obřad? Nemusí. Pohřeb žehem se může uskutečnit i bez obřadu a rozhodnutí je na pozůstalých.
Kdo obřad zajišťuje? Pohřební služba, která domlouvá termín, výzdobu, hudbu a program. Krematorium poskytuje prostor a technické zajištění.
Musím použít konkrétní pohřební službu? Ne. Volba je plně na pozůstalých a není vázaná na to, kde se obřad koná.
Co se dá udělat s urnou? Uložit do urnového hrobu nebo do kolumbária, nechat rozptýlit či vsypat na k tomu určeném místě, nebo si ji ponechat.
Proč je v Česku kremace tak rozšířená? Souvisí to s meziválečným hnutím za pohřeb žehem, které mělo v českých zemích silné zázemí. V evropském srovnání je zdejší podíl kremací nadprůměrný.
