Kladno je statutární město, největší město Středočeského kraje a bývalé centrum uhelného a hutního průmyslu, které dnes žije docela jinou identitou. Leží zhruba 25 až 30 km severozápadně od Prahy a žije v něm přibližně 69 tisíc obyvatel. Tento průvodce shrnuje, čím je Kladno zajímavé, jaká je jeho historie a průmyslová minulost, co ve městě vidět, jaké tu jsou školy, kultura, sport a služby, kde se najíst, kdo jsou největší zaměstnavatelé, jak se odsud dostanete do Prahy a kam v okolí vyrazit.
Praktické informace pro běžný život ve městě najdete v samostatných článcích: akce v Kladně, Kladno s dětmi, pohotovost a lékárny a parkování v Kladně.
Kladno v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kraj a okres | Středočeský kraj, okres Kladno |
| Status | statutární město, obec s rozšířenou působností |
| Počet obyvatel | přibližně 69 tisíc, nejvíce v kraji |
| PSČ | 272 01 centrum, Kročehlavy a Dubí, 272 04 Rozdělov, 273 09 Švermov, přesné PSČ podle ulice |
| Úřední hodiny magistrátu | po a st 8 až 12 a 13 až 18, út a čt 8 až 12 a 13 až 15 |
| Doklady a registr vozidel | Centrum správních agend, náměstí Svobody 1960 |
| Hlavní pošta | Poštovní náměstí 2357, po až pá 8 až 19, so 8 až 12 |
| Nemocnice | Oblastní nemocnice Kladno, Vančurova 1548 |
| Sídlo magistrátu | náměstí Starosty Pavla 44 |
| Poloha | zhruba 25 až 30 km severozápadně od Prahy |
| Hlavní spojení | autobusy k metru B, dálnice D7, železnice v modernizaci |
| Historický charakter | královské horní město, uhlí a ocel |
| Vysoká škola | Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT |
Čím je Kladno zajímavé
Kladno je město, které se za jedno století proměnilo dvakrát. Nejdřív z venkovského městečka v černé srdce českého průmyslu, kde se těžilo uhlí a vařila ocel, a potom z hutnického giganta v běžné krajské metropoli s vysokou školou, průmyslovými parky a novou architektonickou identitou. Obě proměny jsou na něm dodnes vidět a právě ta dvojznačnost je na Kladně nejzajímavější.
Na rozdíl od většiny obcí v zázemí Prahy není Kladno satelitem. Má vlastní centrum s náměstím a arciděkanským kostelem, vlastní divadlo i muzeum, hokejovou tradici, kterou zná celá země, a bytovou architekturu, na kterou se jezdí dívat odborníci z celé Evropy. Do Prahy se odsud sice dojíždí za prací i školou, ale město drží vlastní zázemí od jeslí po fakultu ČVUT.
Kladno má také netypickou strukturu. Vzniklo srůstem samostatných obcí, takže Rozdělov, Kročehlavy, Dubí, Dříň, Švermov nebo Vrapice si zachovaly vlastní tvář a mezi nimi zůstala zeleň, haldy a bývalé důlní areály. Kdo přijede jen na náměstí, uvidí zlomek města.
Historie Kladna
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází podle města ze začátku 14. století, kdy ves držel rod Kladenských z Kladna. Ten roku 1543 vymřel po meči a panství přešlo na rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Právě Žďárští dali Kladnu první výrazný status, roku 1561 bylo povýšeno na městečko.
Roku 1705 získali kladenské panství benediktini z břevnovského kláštera a drželi je až do zrušení poddanství roku 1848. Za benediktinů dostalo město barokní tvář včetně přestavby zámku. Do té doby šlo o zemědělské městečko bez většího významu, ležící stranou hlavních cest.
Zlom přišel kolem poloviny 19. století s uhlím. Během několika desetiletí se počet obyvatel znásobil, přišly hutě, dělnické kolonie i železnice a Kladno se stalo jedním z motorů rakouského průmyslu v Čechách. Roku 1870 bylo povýšeno na město a roku 1898 získalo čestný titul královského horního města.
Do dnešní podoby Kladno dorostlo správními spojeními ve 20. století. Roku 1941 k němu byly připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd, roku 1950 Vrapice a roku 1980 Švermov. Krajské dějiny od pravěku po baroko dnes představuje Sládečkovo vlastivědné muzeum v Huťské ulici, od roku 2003 příspěvková organizace Středočeského kraje.
Uhlí, ocel a Poldi
Průmyslové dějiny Kladna začínají rokem 1846, kdy Jan Váňa našel v oblasti Dříně uhelnou sloj. Dva roky nato založili Vojtěch Lanna a bratři Kleinové Kladenské kamenouhelné těžařstvo a rozjeli těžbu ve velkém. Uhlí přitáhlo hutě, protože zpracovávat rudu se vyplatilo tam, kde je palivo.
Roku 1854 vyrostla Vojtěšská huť, německy Adalberthütte, a roku 1857 vznikla Pražská železářská společnost, která na dlouhá desetiletí určovala tvář města. Roku 1889 k ní přibyla druhá slavná adresa, Poldina huť, kterou založil podnikatel Karl Wittgenstein, otec filozofa Ludwiga Wittgensteina. Jméno i známý znak s ženskou hlavou dostala po jeho manželce Leopoldině.
Poldi se proslavila legovanými ocelemi a značka se prodávala do celého světa. Konec přišel až v 90. letech 20. století, kdy podnik neustál privatizaci a v letech 1996 a 1997 se zhroutil. Pro region to byl tvrdý zásah, na který se dodnes vzpomíná. Z původního průmyslového dědictví zůstala i firma NKT Cables, dříve Kablo Kladno, jejíž kořeny sahají do roku 1865.
Hlubinné dolování na Kladensku skončilo na přelomu tisíciletí. Nejlépe si ho dnes prohlédnete v Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna, pobočce Sládečkova muzea. Šachtu tu Pražská železářská společnost hloubila od roku 1874, do konečné hloubky 527 metrů se dostala roku 1877 a důl fungoval až do roku 1997. Muzeum tu vzniklo ještě za provozu, roku 1994. Podrobně tuhle vrstvu města popisuje článek o hornickém a hutnickém dědictví Kladna.
Co v Kladně vidět
Srdcem města je náměstí Starosty Pavla se dvěma dominantami. První je Kladenský zámek, který kolem roku 1738 přestavěl do dnešní barokní podoby Kilián Ignác Dientzenhofer pro benediktiny. Dnes ho spravuje město a slouží jako kulturní dům s výstavami, stálou expozicí věnovanou animátoru Zdeňku Milerovi, sbírkou loutek a fotografie, zahradou a medvědárnou. Expozice, medvědárium a otevírací dobu popisuje článek Kladenský zámek.
Druhou dominantou je arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, novorománská trojlodní bazilika s věží postavená v letech 1897 až 1899, tedy z doby největšího průmyslového rozmachu města. Vedle zámku stojí i barokní kaple podle Dientzenhoferova návrhu.
Nejvíc nečekaná pražská zastávka je ale v Rozdělově. Šestice rozdělovských věžáků podle návrhu architekta Josefa Havlíčka patří k tomu nejlepšímu, co u nás vzniklo v bytové architektuře 50. let. Hodinu chůze od nich stojí Sládečkovo vlastivědné muzeum a několik kilometrů za městem Památník Lidice, místo evropského významu.
Rozdělovské věžáky a architektura 20. století
Šest věžových domů v Rozdělově vysokých 48 metrů se stavělo od roku 1953 a poslední byl dokončen roku 1957. Všechny jsou památkově chráněné. Autorem koncepce byl Josef Havlíček, na sídlišti s ním pracovali Karel Filsak a Karel Bubeníček. Havlíček vyšel z práce francouzského architekta Augusta Perreta, který obytné věže navrhoval už ve 20. letech, a spojil ji s domácí funkcionalistickou tradicí.
Domy nesou velká keramická domovní znamení o průměru zhruba jednoho metru od sochařů Marty Jiráskové, Hany Wichterlové, Břetislava Bendy a Bedřicha Stefana. Byty měly na svou dobu neobvyklou výbavu včetně stropního vytápění. V prvním z domů dnes funguje Muzeum věžáků, podle jeho provozovatelů první muzeum věnované sídlištní architektuře u nás.
Věžáky nejsou v Kladně jediná architektonická stopa 20. století. Průmyslový boom po sobě nechal dělnické kolonie, spolkové domy a industriální stavby a poválečná éra celé nové čtvrti. Podrobnosti o věžácích i o tom, jak si je prohlédnout, shrnuje samostatný text o rozdělovských věžácích.
Kultura, divadla a muzea
Na město své velikosti má Kladno hustý kulturní provoz. Působí tu Městské divadlo Kladno s činoherním programem a Divadlo Lampion, loutková a rodinná scéna, kterou zdroje uvádějí jako jedinou profesionální loutkovou scénu ve Středočeském kraji. Zámek slouží jako výstavní a společenský prostor, obrazy a grafiku ukazuje Galerie Cyrila Boudy.
Knihovní síť drží Středočeská vědecká knihovna v Kladně spolu s městskou knihovnou, muzejní vrstvu Sládečkovo vlastivědné muzeum s krátkodobými výstavami a s pobočkou ve skanzenu Mayrau, jeho stálá expozice je zrušená. Přehled všech muzeí shrnuje článek muzea v Kladně. Muzeum také zajišťuje sezonní víkendové prohlídky rotundy svatého Petra a Pavla na hradišti Budeč, která bývá označována za nejstarší stojící stavbu v Česku.
Ke kulturnímu kalendáři patří i festivaly, městské slavnosti a program v zámecké zahradě. Termíny a dramaturgie se každý rok mění, proto si aktuální program ověřte na webech jednotlivých institucí.
Sport a volný čas
Kladno je hokejové město a je to jeho nejsilnější sportovní značka. Kladenský hokej vznikl 13. listopadu 1924 jako odbor sportovního klubu, prvního mistrovského titulu se dočkal v sezoně 1958/59 a mezi lety 1975 a 1980 přidal další čtyři. Vrcholem byl rok 1977, kdy Kladno jako zatím poslední český tým vyhrálo Pohár mistrů evropských zemí. Klub dnes vystupuje jako Rytíři Kladno.
Volnočasové zázemí drží Sportovní areály města Kladna. Největším areálem je Sletiště s atletickým stadionem, hřišti, in-line dráhou, trampolínami, letním koupalištěm a celoročním aquaparkem. Tipy pro rodiny shrnuje článek Kladno s dětmi. K tomu město nabízí zimní stadion, bazén, tenisové kurty a síť hřišť v jednotlivých částech.
Pro procházky slouží zeleň mezi částmi města, lesopark a bývalé haldy, ze kterých jsou dnes rozhledová místa. Kdo chce dál do přírody, má na dosah přírodní park Džbán, lesy nad Vinařicemi a údolí Zákolanského potoka směrem k Budči.
Školy a vzdělávání
Jako největší město kraje má Kladno kompletní vzdělávací pyramidu. Město zřizuje řadu mateřských a základních škol napříč všemi částmi, k nim se řadí školy speciální i soukromé. Střední školství pokrývá všeobecné gymnázium i silná odborná větev navazující na průmyslovou tradici. Nejvýš stojí kladenská fakulta ČVUT. Adresy a kapacity všech škol podle rejstříku shrnuje přehled školy v Kladně.
| Stupeň | Školy v Kladně |
|---|---|
| Mateřské školy | město eviduje na svém území zhruba tři desítky samostatných mateřských škol a jejich poboček ve všech částech, k tomu školky při základních školách |
| Základní školy | Amálská, Norská, Pařížská, Moskevská, Doberská, Vodárenská, Školská, C. Boudy, Vašatova, Brjanská, Ukrajinská, Velvarská, Jiráskova, Zd. Petříka, Jana Vaita |
| Církevní a soukromé | Základní škola Maltézských rytířů, Duhový svět, Donum Felix, 1. kladenská soukromá škola |
| Střední školy | Gymnázium Kladno na náměstí Edvarda Beneše, Střední průmyslová škola v ulici Jana Palacha, pedagogická a odborná škola, učiliště v Dubské ulici |
| Vysoká škola | Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v ulici Sítná |
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT je jedinou fakultou této univerzity, která sídlí mimo Prahu, a to právě v Kladně. Podle fakulty má zhruba třicet laboratoří včetně pracovišť simulujících urgentní a intenzivní péči. Gymnázium Kladno a další místní střední školy s ní spolupracují jako fakultní školy, což je pro město netypicky silná vazba na vysoké školství.
Služby, zdravotnictví a úřady
Kladno je obcí s rozšířenou působností a spádovým centrem celého okresu. Magistrát sídlí na náměstí Starosty Pavla, další agendy jsou rozmístěné po městě. Zdravotní péči drží především Oblastní nemocnice Kladno, krajská nemocnice s širokým spektrem oddělení, na kterou navazuje síť ambulancí, lékáren a záchranné služby. Pohotovosti a lékárny otevřené o víkendu rozebírá článek pohotovost a lékárny v Kladně.
Ve městě najdete běžnou vybavenost velkého města včetně obchodních center, pošt, bank a rozvinutých řemeslných služeb. Pro obyvatele okolních obcí je Kladno místem, kam se jezdí na úřad, k lékaři, do školy i nakupovat. Kdo hledá odborníky napříč obory, může si projít i naše přehledy služeb v Praze, například veterinární ordinace nebo výběr autoservisu, které leckdy obsluhují i klienty ze Středočeského kraje.
Kde se v Kladně najíst a posedět
Gastronomie v Kladně vypadá jinak než v turistických městech. Silná je pivní a hospodská vrstva navázaná na dělnickou tradici, k tomu přibyly kavárny s výběrovou kávou, asijské a mezinárodní podniky a restaurace v obchodních centrech. Přirozeným centrem podniků je okolí náměstí Starosty Pavla a hlavní třídy, samostatný život mají i Kročehlavy a Rozdělov.
Z ověřených podniků vaří na Josper grilu restaurace Letná se surovinami z vlastního statku a steaky ze zrajícího hovězího nabízí Plzíínka na náměstí Edvarda Beneše. Vlastní pivo se vaří ve Starokladenském pivovaru a v Pivovaru Kladno Kročehlavy, výběrovou kávu praží RE:START Coffee v Rozdělově a na zmrzlinu se chodí do Ňam Ňam Cafe.
Asijskou kuchyni se sushi vaří Ichiba v ulici Ivana Olbrachta, českou kuchyni s tankovou Plzní a poledním menu vaří Hladinka na náměstí Svobody, snídaně a velkou zahradu má bistro Pacholek a na kávu s kočkami se chodí do kavárny U Kočičích tlapek na náměstí Starosty Pavla.
Celý přehled s popisem jednotlivých podniků, včetně bister a druhé pražírny, najdete v článku kde se najíst v Kladně. Protože se provoz podniků často mění, ověřte si otevírací dobu předem, hlavně mimo sezonu a o svátcích.
Významné firmy a zaměstnavatelé
Po pádu Poldi se struktura zaměstnanosti výrazně proměnila. Největší současnou průmyslovou adresou je LEGO Production, které v Kladně působí od roku 2000 a provozuje tu velký balicí a montážní závod dánské skupiny. K tradičním pilířům patří NKT Cables s kořeny v Kablu Kladno, dále logistické a výrobní areály v průmyslových zónách při dálnici D7.
Vedle soukromého sektoru jsou velkými zaměstnavateli veřejné instituce, především Oblastní nemocnice Kladno, magistrát a školy včetně fakulty ČVUT. Významnou roli hraje i doprava a obchod, protože Kladno leží na silné ose mezi Prahou a severozápadními Čechami.
Konkrétní počty zaměstnanců a pořadí firem se v čase mění a veřejné zdroje se v nich rozcházejí, proto je zde neuvádíme. Údaje o firmách si ověřte v obchodním rejstříku nebo přímo u zaměstnavatele.
Jak se z Kladna dostanete do Prahy
Nejsilnějším spojením je autobus. Linky míří k pražskému metru B na západním okraji města a jezdí ve špičce v hustém intervalu, takže autobus je pro většinu dojíždějících první volba. Autem se z Kladna jede po dálnici D7 na Pražský okruh, který navazuje na hlavní pražské radiály.
Vlakové spojení je zatím pomalejší, protože trať je z velké části jednokolejná a starší. Připravuje se ovšem modernizace a elektrizace s novým napojením na letiště, která má cestovní časy zásadně zkrátit. Konkrétní intervaly, čísla linek a stav stavby se mění, proto si spojení ověřte v aktuálním jízdním řádu. Podrobně ho rozebírá článek o dopravě z Kladna do Prahy.
Výlety v Kladně a okolí
Nejsilnějším cílem v okolí je Památník Lidice, vzdálený od Kladna jen několik kilometrů. Připomíná vyhlazení obce nacisty 10. června 1942 a jeho součástí je muzeum, Růžový sad založený roku 1955 a Památník dětských obětí války se sousoším 82 lidických dětí od sochařky Marie Uchytilové. Tomuto místu se věnuje samostatný text o Památníku Lidice.
Do hornické minulosti se podíváte ve skanzenu Mayrau ve Vinařicích, do rané české historie na hradišti Budeč s rotundou svatého Petra a Pavla. Na výlety zve i přírodní park Džbán, haldy nad městem a údolí Zákolanského potoka. Severně od Kladna leží královské město Slaný s Velvarskou branou a s čedičovou Slánskou horou nad centrem. Tipy shrnuje článek o výletech z Kladna, širší nabídku pak přehled výletů do okolí Prahy.
Časté otázky
Kolik má Kladno obyvatel? Kladno má přibližně 69 tisíc obyvatel a je největším městem Středočeského kraje. Je statutárním městem, obcí s rozšířenou působností a centrem okresu Kladno. Přesný počet se meziročně mění, aktuální hodnotu zveřejňuje statistický úřad.
Jak se dostanu z Kladna do Prahy? Nejrychlejší a nejčastější volbou je autobus k metru B na západním okraji Prahy. Autem se jede po dálnici D7 na Pražský okruh. Vlakové spojení je zatím pomalejší, trať se ale připravuje k modernizaci a elektrizaci s napojením na letiště.
Proč se Kladnu říká hornické město? Od roku 1846, kdy tu Jan Váňa našel uhelnou sloj, se z Kladna stalo centrum těžby uhlí a hutnictví. Roku 1898 získalo čestný titul královského horního města. Hlubinná těžba na Kladensku skončila na přelomu tisíciletí, dědictví připomíná skanzen Mayrau.
Co byla Poldi? Poldina huť byla kladenská ocelárna založená roku 1889 Karlem Wittgensteinem, pojmenovaná po jeho manželce Leopoldině. Proslavila se legovanými ocelemi prodávanými do celého světa. Podnik se zhroutil po neúspěšné privatizaci v letech 1996 a 1997.
Co v Kladně stojí za návštěvu? Kladenský zámek s barokní přestavbou od Kiliána Ignáce Dientzenhofera a expozicí Zdeňka Milera, arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1897 až 1899, rozdělovské věžáky s Muzeem věžáků a Sládečkovo vlastivědné muzeum. Nedaleko je Památník Lidice.
Co jsou rozdělovské věžáky? Šestice věžových domů v Rozdělově vysokých 48 metrů, stavěných od roku 1953 a dokončených roku 1957 podle návrhu Josefa Havlíčka. Jsou památkově chráněné, nesou velká keramická domovní znamení od předních sochařů a byty měly na svou dobu neobvyklé stropní vytápění. V prvním domě funguje Muzeum věžáků.
Jaké školy jsou v Kladně? Město zřizuje síť mateřských a základních škol ve všech částech, k nim patří školy církevní a soukromé. Ze středních škol tu je Gymnázium Kladno, průmyslová škola, pedagogická a odborná škola a učiliště. V Kladně sídlí také Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT.
Má Kladno vysokou školu? Ano. Sídlí tu Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v ulici Sítná, jediná fakulta této univerzity mimo Prahu. Podle fakulty má zhruba třicet laboratoří, mimo jiné pracoviště simulující urgentní a intenzivní péči, a spolupracuje s místními středními školami.
Jaké firmy v Kladně sídlí? Největší průmyslovou adresou je LEGO Production, které tu působí od roku 2000. K tradičním pilířům patří NKT Cables s kořeny v Kablu Kladno z roku 1865. Velkými zaměstnavateli jsou také Oblastní nemocnice Kladno, magistrát a školy.
Kam na výlet z Kladna? Nabízí se Památník Lidice, hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, hradiště Budeč s rotundou svatého Petra a Pavla, přírodní park Džbán a haldy nad městem, ze kterých jsou rozhledy. Většinu z nich zvládnete jako půldenní výlet.
Je Kladno dobré místo k životu? Kladno má zázemí velkého města od škol přes nemocnici a kulturu po sport, vlastní vysokou školu a rychlé autobusové spojení do Prahy. Ceny bydlení tu bývají nižší než v Praze, konkrétní podmínky se ale liší podle části města a je dobré si je ověřit individuálně.
Jak Kladno vzniklo v dnešní podobě? Dnešní Kladno vzniklo srůstem několika obcí. Roku 1941 k němu byly připojeny Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd, roku 1950 Vrapice a roku 1980 Švermov. Proto má město několik center a mezi částmi zůstala zeleň i bývalé důlní areály.
Sousední obce v okolí Prahy: prohlédněte si i průvodce po Hostivici a Roztokách, nebo se vraťte na rozcestník obcí v okolí Prahy.
