Muzeum hlavního města Prahy: co vidět a proč ho navštívit

Muzeum hlavního města Prahy patří k institucím, které se dají navštívit opakovaně a pokaždé objevíte něco jiného. Nejde totiž o jednu budovu, ale o síť objektů roztroušených po celém městě, od novorenesančního paláce u Florence přes funkcionalistické vily až po zámecký areál na okraji Prahy. Po pětileté odmlce se navíc hlavní budova vrátila v úplně nové podobě. Tenhle průvodce shrnuje, co v jednotlivých objektech najdete a jak si návštěvu naplánovat.

Ve zkratce

• Co tu najdete: dějiny Prahy od pravěku po 20. století, Langweilův model, architektonické skvosty
• Pro koho: rodiny s dětmi, milovníci architektury, zájemci o historii města
• Lokalita: hlavní budova na Florenci, další objekty po celé Praze
• Dobré vědět: do obou vil se chodí jen s průvodcem a je nutná rezervace
• Tip navíc: otevírací dobu i vstupné si ověřte na webu muzea, u každého objektu se liší

Hlavní budova na Florenci a její návrat

Sídlo muzea na Florenci vzniklo v letech 1896 až 1898 jako novorenesanční stavba se dvěma symetrickými křídly a veřejnosti se poprvé otevřelo na podzim roku 1900. Pět let bylo zavřené kvůli generální rekonstrukci, která přišla zhruba na 290 milionů korun a týkala se prakticky celé budovy včetně vnitřních prostor, technického a bezpečnostního vybavení i bezbariérového přístupu. Znovuotevření se veřejnost dočkala na konci roku 2025.

Rekonstrukce ale nebyla jen stavební. Muzeum zásadně proměnilo i způsob, jakým své sbírky vypráví. Místo klasických vitrín s popiskami sází nová expozice na multimediální a interaktivní pojetí, tedy na projekce, zvuk, hry a situace, do kterých návštěvník sám vstupuje. Reakce byly rozporuplné právě proto, že jde o výrazný odklon od toho, jak muzeum vypadalo dřív.

Langweilův model Prahy

Nejcennějším exponátem zůstává Langweilův model Prahy, který si zaslouží návštěvu i sám o sobě. Antonín Langweil, úředník univerzitní knihovny, na něm pracoval jedenáct let a vytvořil papírový model historického jádra města v měřítku, které umožňuje rozeznat jednotlivé domy, dvorky i detaily fasád.

Jeho hodnota je nevyčíslitelná, protože zachycuje Prahu před asanací Josefova a před velkými přestavbami 19. století. Řadu budov, které na modelu stojí, dnes už nikde jinde neuvidíte. Model je v nové expozici propojený s digitálním zpracováním, takže se dá procházet i virtuálně a přiblížit si místa, kam by oko z odstupu nedohlédlo.

Vily, které patří k vrcholům moderní architektury

Pod muzeum spadají dvě vily, které stojí za samostatný výlet. Müllerova vila ve Střešovicích vznikla podle návrhu Adolfa Loose ve spolupráci s Karlem Lhotou na přelomu dvacátých a třicátých let a bývá řazena mezi klenoty světové moderní architektury. Proslavil ji princip Raumplan, tedy uspořádání místností na různých výškových úrovních místo klasických pater.

Nedaleko stojí Rothmayerova vila, kterou si ve stejné době postavil architekt Otto Rothmayer pro svou rodinu. Je zařízená původním vybavením a osobními předměty a působí spíš jako zakonzervovaný domov než jako muzeum. Textilní výtvarnice Božena Rothmayerová tu měla ateliér. Do obou vil se chodí v malých skupinách s průvodcem a je nutná rezervace předem.

Podskalská celnice na Výtoni

Nenápadný dům u vltavského břehu je jednou z posledních připomínek zaniklé osady Podskalí, kde žili voraři, plavci a obchodníci se dřevem. Původní stavba sahá až do doby kolem roku 1500 a expozice ukazuje, jak se čtvrť proměnila na přelomu 19. a 20. století, než ji pohltila regulace řeky a nová zástavba.

Velká část výstavy patří vorařství, které bylo zapsáno na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Je to zastávka, která se dobře napojí na procházku po náplavce nebo na cestu na Vyšehrad.

Zámecký areál Ctěnice a další objekty

Na severovýchodním okraji Prahy leží zámecký a hospodářský areál Ctěnice se středověkými kořeny, který se postupně proměňoval do renesanční a barokní podoby. Kromě výstavních sálů tu je park, restaurace a prostor pro rodinné programy, takže funguje spíš jako celodenní výlet než jako klasická muzejní zastávka.

Muzeum spravuje celkem osm objektů. Kromě už zmíněných sem patří Clam-Gallasův palác v Husově ulici, dům U Zlatého prstenu poblíž Týnského chrámu a Studijní a dokumentační centrum Norbertov. Program se v nich obměňuje, takže se před cestou vyplatí zkontrolovat, co je zrovna otevřené.

Co spojit s návštěvou v okolí

Florenc leží na rozhraní Nového Města a Karlína, takže se návštěva muzea dá snadno rozšířit. Hned vedle se zvedá vrch Vítkov s Národním památníkem a jezdeckou sochou Jana Žižky, od které je jeden z nejlepších výhledů na město. Nahoru dojdete pěšky za dvacet minut.

Druhým směrem se otevírá Karlín, čtvrť s pravidelnou zástavbou, kavárnami a industriálními budovami proměněnými na kulturní prostory. Cestou míjíte Negrelliho viadukt, jednu z nejstarších železničních staveb svého druhu v Evropě. Kdo chce pokračovat dál, může sejít k Vltavě a napojit se na některou z tras popsaných v přehledu.

Praktické rady na návštěvu

Otevírací doba i vstupné se u jednotlivých objektů liší a u vil platí omezená kapacita prohlídek, proto si aktuální informace ověřte na webu muzea. Na hlavní budovu si vyhraďte alespoň dvě hodiny, u vil počítejte s prohlídkou zhruba hodinovou.

Florenc má výhodu skvělé dostupnosti, protože je to přestupní uzel metra i autobusového nádraží. Orientaci v systému usnadní přehled dopravy po Praze. Ke vzdálenějším pobočkám jako Ctěnice počítejte s delší cestou a naplánujte je jako samostatný půldenní program.

Často kladené otázky

Kde přesně sídlí Muzeum hlavního města Prahy? Hlavní budova stojí na Florenci, na rozhraní Nového Města a Karlína, v bezprostřední blízkosti stanice metra Florenc. Muzeum ale spravuje osm objektů po celé Praze a některé z nich, například Ctěnice, leží až na okraji města. Před návštěvou si proto ověřte, do kterého objektu vlastně míříte.

Je hlavní budova na Florenci už otevřená? Ano. Po pětileté rekonstrukci se hlavní budova znovu otevřela veřejnosti a kromě opravených prostor přinesla i zcela novou expozici. Ta je postavená na multimediálním a interaktivním pojetí místo klasických vitrín.

Co je Langweilův model Prahy? Jde o papírový model historického jádra Prahy, na kterém Antonín Langweil pracoval jedenáct let v první polovině 19. století. Zachycuje město ještě před asanací Josefova, takže na něm stojí řada budov, které dnes už neexistují. Patří k nejcennějším exponátům v českých sbírkách vůbec.

Vyplatí se muzeum s dětmi? Nová expozice je na rodiny s dětmi cílená víc než ta předchozí, protože pracuje s hrou, projekcemi a interaktivními prvky. Menší děti zaujme Langweilův model a jeho digitální zpracování. Pro rodinný výlet se dobře hodí i areál ve Ctěnicích, kde je k dispozici park.

Musím si na vily rezervovat prohlídku? Ano, u Müllerovy i Rothmayerovy vily se chodí v malých skupinách s průvodcem a kapacita je omezená, takže rezervace předem je nutná. Zvlášť o víkendech a v hlavní sezóně bývají termíny plné několik týdnů dopředu. Ve vilách také platí přísnější pravidla pro fotografování.

Kolik času si na návštěvu vyhradit? Na hlavní budovu počítejte minimálně se dvěma hodinami, při zájmu o detaily klidně s celým dopolednem. Prohlídka vily trvá zhruba hodinu včetně výkladu. Ctěnice se dají spojit s procházkou v areálu, takže jde spíš o půldenní program.

Je muzeum bezbariérové? Rekonstrukce hlavní budovy zahrnovala i vybudování výtahu, takže dostupnost se výrazně zlepšila. U historických objektů a vil je ale situace komplikovanější kvůli jejich původní dispozici. Konkrétní podmínky je nejlepší předem ověřit přímo u muzea.

Kolik objektů muzeum spravuje? Celkem osm. Kromě hlavní budovy na Florenci sem patří Clam-Gallasův palác, dům U Zlatého prstenu, Müllerova a Rothmayerova vila, Podskalská celnice na Výtoni, zámecký areál Ctěnice a Studijní a dokumentační centrum Norbertov. Každý objekt má vlastní otevírací dobu i program.