Podzemí Prahy: kam se vydat pod povrch města

Praha nežije jen na povrchu. Pod dlažbou historického jádra se skrývá celý druhý svět — románské sklepy, gotické kobky, barokní chodby, protiatomové kryty i pozůstatky středověkých domů, které dnes leží několik metrů pod úrovní ulic. Právě tahle skrytá vrstva města patří k nejsilnějším a přitom nejméně známým zážitkům, které Praha nabízí. Pokud hledáte, co dělat v Praze mimo obvyklé trasy, sestup pod zem je ideální volbou i za deště nebo v zimě.

Následující přehled shrnuje nejzajímavější místa pražského podzemí, na která se běžný návštěvník dostane, a poradí, jak se prohlídky připravit.

Proč je Praha „dvoupatrová“

Historické jádro Prahy leží výš, než původně stálo. Ve středověku se kvůli povodním navážela úroveň ulic o několik metrů výš a přízemí tehdejších domů se tak ocitla pod zemí. To, co dnes vnímáme jako sklepy, byly kdysi obytné místnosti a přízemní síně. Právě proto má Staré Město tolik románských a gotických prostor ukrytých pod úrovní chodníku — nejde o vykopané tunely, ale o pohlcené první patro původní Prahy.

Staroměstská radnice a její podzemí

Jedním z nejdostupnějších míst je podzemí Staroměstské radnice. Prohlídka vede do románských a gotických sklepení pod radnicí a k základům původních domů. Uvidíte středověké zdivo, klenby i bývalou vězeňskou kobku a průvodce vysvětlí, jak se úroveň města postupně zvedala. Prohlídku snadno spojíte s výstupem na radniční věž a se zastávkou u orloje — vše najdete na jednom místě na Staroměstském náměstí.

Sklepení Starého i Nového Města

Řada domů v centru dnes využívá své historické sklepy jako galerie, kavárny, vinárny nebo výstavní prostory. Zajímavá podzemí se otevírají například pod některými paláci a měšťanskými domy, kde se dochovaly klenuté prostory z gotiky a renesance. Na vlastní oči je nejlépe poznáte během tematických prohlídek nebo při návštěvě podniků, které je zpřístupnily. Kouzlo těchto míst spočívá v tom, že se skrývají hned pod rušnými ulicemi.

Vyšehradské kasematy a sál Gorlice

Pod hradbami Vyšehradu se ukrývají kasematy — chodby vybudované v barokní pevnosti, které sloužily k přesunu vojáků a skladování. Jejich srdcem je rozlehlý podzemní sál Gorlice, kde jsou dnes umístěny originály některých barokních soch z Karlova mostu. Chladné klenuté prostory působí monumentálně a jsou příjemným kontrastem k procházce po vyšehradských hradbách s výhledem na Vltavu.

Kryty civilní ochrany

Praha má i mladší podzemí — rozsáhlou síť protileteckých a protiatomových krytů z 20. století. Některé z nich se zpřístupňují při komentovaných prohlídkách a nabízejí pohled do doby studené války: filtrační zařízení, ocelové dveře, systémy ventilace a zásobování. Je to úplně jiná atmosféra než u středověkých sklepů, ale právě proto stojí za to. Prohlídky bývají časově omezené, proto se hodí ověřit si aktuální možnosti předem.

Podzemí a pražské pověsti

S podzemím se odedávna pojí pověsti o tajných chodbách, pokladech a strašidlech. Vypráví se o propojení klášterů, hradů a paláců sítí chodeb, kterou nikdo nikdy celou neprozkoumal. Ať už je na těchto příbězích pravdy kolik chce, dodávají sestupu pod zem tajemnou atmosféru. Právě spojení historie, tmy a legend dělá z pražského podzemí zážitek, na který se nezapomíná.

Jak se na návštěvu připravit

Pod zemí bývá i v létě chladno, obvykle kolem deseti stupňů, proto se hodí vzít si vrstvu navíc. Počítejte s nerovnou podlahou, schody a místy nízkými stropy — pevná obuv je nutností. Většina podzemních prostor se dá navštívit jen s průvodcem a v omezených časech, takže se vyplatí prohlídku naplánovat dopředu a přijít včas. S orientací po městě mezi jednotlivými místy pomůže přehled dopravy po Praze.

Kam ještě za pražským podzemím

Kdo si podzemí oblíbí, může navázat i na další místa: historické sklepy klášterů, kostelní krypty nebo podzemní části muzeí. Tematické prohlídky pražského podzemí často spojují několik míst do jedné trasy a provedou vás i tam, kam se běžně nedostanete. Právě organizované okruhy jsou nejjistější způsob, jak se dostat co nejhlouběji do skrytého města. Kombinace historie a dobrodružství baví děti i dospělé.

Podzemí Prahy s dětmi

Sestup pod zem bývá pro děti velké dobrodružství — tma, klenby a příběhy o tajných chodbách rozvíjejí fantazii. Vyberte kratší prohlídku s poutavým výkladem a připomeňte dětem, že bude potřeba být opatrný na schodech a nedotýkat se historického zdiva. Podzemí se dá skvěle spojit s dalším programem v centru, například s návštěvou orloje nebo procházkou po pražských památkách.

Fotografování a atmosféra

Podzemní prostory mají zvláštní kouzlo, které lákají k fotografování — hra světla a stínu, staré zdivo, klenby a detaily kamenné práce. Kvůli šeru se hodí fotoaparát nebo telefon, který si poradí s málem světla, a klidná ruka. Blesk často není povolený, aby nepoškozoval historické prostory, proto se spolehněte spíš na delší expozici a stabilní oporu. Právě přítmí ale dělá atmosféru — nesnažte se ji úplně přesvítit. Nejhezčí záběry vzniknou tam, kde necháte vyniknout strukturu zdiva a hloubku chodeb.

Podzemí jako součást větší procházky

Návštěvu podzemí se vyplatí zasadit do širšího programu. Staroměstské podzemí spojíte s orlojem a Staroměstským náměstím, vyšehradské kasematy s procházkou po hradbách a výhledem na Vltavu. Díky tomu se během jednoho dne dostanete pod povrch i nad město a uvidíte Prahu z obou stran. Tahle kombinace patří k nejzajímavějším způsobům, jak město poznat, a funguje za každého počasí. Podzemí navíc příjemně prostřídá venkovní procházku o chladivou zastávku.

Často kladené otázky

Kam se dá v Praze jít do podzemí? Nejdostupnější je podzemí Staroměstské radnice a vyšehradské kasematy se sálem Gorlice. Zpřístupněné bývají i některé historické sklepy, kostelní krypty a kryty civilní ochrany. Většina míst se navštěvuje s průvodcem v rámci komentovaných prohlídek.

Proč je část staré Prahy pod zemí? Ve středověku se kvůli povodním navyšovala úroveň ulic o několik metrů. Přízemí tehdejších domů se tím ocitla pod novou úrovní města a stala se z nich sklepy. Proto má Staré Město tolik románských a gotických prostor ukrytých pod chodníky.

Je podzemí Prahy vhodné pro děti? Ano, pro děti bývá sestup pod zem velké dobrodružství. Vyplatí se vybrat kratší prohlídku s poutavým výkladem a dbát na opatrnost na schodech. Tma a příběhy o tajných chodbách rozvíjejí fantazii a téma baví celou rodinu.

Jak je v pražském podzemí teplo? I v létě bývá pod zemí chladno, obvykle kolem deseti stupňů Celsia. Teplota je celoročně poměrně stálá. Vezměte si proto vrstvu oblečení navíc a pevnou obuv kvůli nerovné podlaze a schodům.

Dá se do podzemí jít bez průvodce? Většina historických podzemních prostor je přístupná pouze s průvodcem a v omezených časech. Je to kvůli bezpečnosti i ochraně památek. Vyplatí se prohlídku naplánovat předem a ověřit si aktuální otevírací dobu a možnosti.

Kolik času si na prohlídku podzemí vyhradit? Jedna prohlídka obvykle trvá kolem hodiny, tematické okruhy spojující více míst i déle. Počítejte i s časem na přesun mezi jednotlivými lokalitami. Sestup pod zem se dobře kombinuje s dalším programem v historickém centru.

Je podzemí přístupné za každého počasí? Ano, právě proto je ideální volbou za deště, v zimě nebo v horkých dnech, kdy je pod zemí příjemný chládek. Počasí prohlídku prakticky neovlivní. Je to skvělá alternativa k venkovnímu programu.

O autorovi: Redakce se věnuje Praze, jejím zákoutím a historii. Rádi ukazujeme město i tam, kam běžný návštěvník nezabloudí. Obsah má informativní charakter.