Český Brod: průvodce historickým městem u Prahy

Český Brod je historické město na trati z Prahy do Kolína, jehož dochované hradby, gotický kostel svatého Gotharda a čtyřicetimetrová renesanční zvonice vznikly z podnětu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Žije tu zhruba sedm tisíc obyvatel. Kousek za městem, na Lipské hoře, se 30. května 1434 odehrála bitva u Lipan, která ukončila husitské války. Tento průvodce shrnuje historii, památky, školy, gastronomii i spojení do Prahy.

Informace jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z podkladů města a z odborné literatury o památkách. Údaje, které se v čase mění, jako počty obyvatel, dopravní spojení nebo provoz podniků, berte prosím orientačně a aktuální stav si ověřte.

Český Brod v rychlém přehledu

Údaj Hodnota
Kraj a okres Středočeský kraj, okres Kolín
Status město, obec s rozšířenou působností
Počet obyvatel zhruba 7 tisíc
PSČ 282 01
Hlavní náměstí náměstí Arnošta z Pardubic
Poloha zhruba 30 km východně od Prahy
Původní jméno Biskupský Brod
Hradby kamenné z let 1343 az 1364, tři brány
Zvonice 40 metrů vysoká, z let 1578 az 1585
Hlavní spojení vlak linky S1 na Masarykovo nádraží

Čím je Český Brod zajímavý

Český Brod je na rozdíl od většiny obcí v okolí Prahy skutečné historické město, ne vesnice proměněná v satelit. Má dochované hradby, gotický kostel, renesanční zvonici a náměstí, které nese jméno arcibiskupa Arnošta z Pardubic.

Druhou vrstvou jsou husitské dějiny. Kostel svatého Gotharda husité roku 1421 vypálili a o třináct let později se kousek odsud odehrála bitva u Lipan, tedy střet, který husitské války fakticky ukončil. Málokteré město v okolí Prahy má tak přímou vazbu na dějiny 15. století.

Třetí věcí je dostupnost. Město leží na hlavní trati z Prahy do Kolína, takže je z hlavního města na dosah vlakem, přestože je od něj dál než většina obcí, kterými se zabýváme.

Od Biskupského Brodu ke královskému městu

Původní jméno sídla bylo Biskupský Brod. Vytvořil ho pražský biskup Tobiáš z Bechyně jako správní středisko distriktu pražského biskupství a nechal tu vybudovat velkou tvrz, sídlo biskupského purkrabího.

Zásadní rozvoj přinesl arcibiskup Arnošt z Pardubic. S jeho podporou byly v letech 1343 az 1364 nahrazeny starší hradby kamennými se třemi branami: Pražskou, Kouřimskou a Liblickou. Kolem roku 1350 z jeho podnětu začala i stavba nového kostela.

Později se z Brodu stalo královské město, zajištěné Zikmundovými privilegii a další hradební zdí se šestnácti baštami. V té době tu bylo 134 městských a předměstských domů, 20 dvorů, dva mlýny a žilo tu asi 1 200 obyvatel, což byla na tehdejší poměry slušná velikost.

Kostel svatého Gotharda a zvonice

Kostel svatého Gotharda stojí na náměstí Arnošta z Pardubic a jeho stavba začala kolem roku 1350 z iniciativy arcibiskupa. Roku 1421 ho vypálili husité, což zničilo i starší zvonici, která stála vedle.

Náhradou je dnešní zvonice, postavená v letech 1578 az 1585 kameníkem Pavlem. Je to mohutná dvoupatrová hranolová věž vysoká 40 metrů s půdorysem osm krát osm metrů, postavená z pískovcových kvádrů se zesílenými bosovanými nárožími.

Zajímavé je, že zvonice vypadá gotičtěji, než jaká ve skutečnosti je. Jde o příklad renesančního historismu, tedy stavby, která záměrně pracuje s tvaroslovím starší doby. Pro návštěvníka je to nejnápadnější stavba města.

Hradby a historické jádro

Českobrodské hradby patří k tomu nejcennějšímu, co město má. Kamenné opevnění vzniklo v letech 1343 az 1364 a doplnila ho pozdější hradební zeď se šestnácti baštami. Ze tří původních bran se do dnešní doby dochovala Kouřimská brána.

Historické jádro si drží středověký půdorys s náměstím a ulicemi, které z něj vybíhají. Součástí města je i podzemí, tedy systém sklepů a chodeb pod historickou zástavbou, který je pro města tohoto typu charakteristický.

Muzejní vrstvu drží Podlipanské muzeum, které se věnuje dějinám regionu, tedy Podlipanska. Podrobnosti k prohlídce shrnuje článek o výletech kolem Českého Brodu.

Bitva u Lipan roku 1434

Nejvýznamnější událostí, která se v okolí města odehrála, je bitva u Lipan. Došlo k ní v neděli 30. května 1434 mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, zhruba kilometr jižně od vsi Lipany, tedy mezi Kouřimí a Českým Brodem.

Utrakvisticko-katolická koalice tu rozdrtila polní vojska sirotčího a táborského svazu a v bitvě padl Prokop Holý, vůdce radikálů a nejvlivnější husitský politik. Bitva fakticky ukončila období husitských válek.

Místo připomíná Lipanská mohyla, kterou roku 1881 postavil kameník Karel Koutek. Slavnostní odhalení proběhlo 11. září za účasti dvaceti tisíc lidí. Mohyla je vysoká 11 metrů, má tvar zaobleného kužele, je složená z pískovcových kvádrů a je do ní vsazen kalich. Vede k ní naučná stezka.

Arnošt z Pardubic a Českobrodsko

Jméno prvního pražského arcibiskupa je v Českém Brodě všudypřítomné. Nese ho hlavní náměstí, z jeho podnětu vznikl kostel i kamenné hradby a jeho působení určilo podobu města na staletí dopředu.

Zajímavá je souvislost s okolím. Nedaleké Úvaly jsou uváděny jako jeho možné rodiště, i když to není doložené. Celé území mezi Prahou a Kolínem tak nese stopu jedné osobnosti 14. století.

Arnošt z Pardubic stál u povýšení pražského biskupství na arcibiskupství roku 1344 a u počátků pražské univerzity. V Českém Brodě je vidět jeho druhá role, tedy správce, který zvelebuje majetek církve.

Konkrétním dokladem té role je varné právo, které městu udělil roku 1360 a které z jednoho z nejmenších královských měst udělalo pivovarnickou velmoc. Jak to dopadlo, popisuje článek o pivovarnictví v Českém Brodě.

Školy a služby

Český Brod je obcí s rozšířenou působností, takže je spádovým centrem pro okolní obce. Město zřizuje základní a mateřské školy a ve městě funguje i střední odborné vzdělávání, což je v obcích této velikosti v okolí Prahy spíš výjimka.

Vybavenost odpovídá sedmitisícovému městu s vlastní historií, tedy obchody, pošta, ambulance, lékárny a úřad. Vzhledem k poloze mezi Prahou a Kolínem obyvatelé dojíždějí za prací a specializovanými službami oběma směry.

Kapacity škol, spádovost a termíny zápisů se každoročně mění, proto si je ověřte přímo u města nebo u jednotlivých škol.

Kde se v Českém Brodě najíst

Nabídka odpovídá historickému městu této velikosti, tedy restaurace a kavárny kolem náměstí Arnošta z Pardubic a v přilehlých ulicích, k tomu podniky u nádraží a v obytných částech.

Jmenovitě je to mimo jiné Restaurace Kup na náměstí Arnošta z Pardubic 44, dále Na vyhlídce a U Ševčíků na témže náměstí, Modrá Hvězda a Bistro Ha Noi Quán na Husově náměstí a Hotel Apeyron s restaurací a sálem v Kollárově ulici.

Zvláštní kapitolou je Pivovar Český Brod v Tuchorazské ulici, kde se od roku 2019 znovu vaří pivo po padesátileté přestávce. Kompletní přehled podniků s adresami má článek kde se najíst v Českém Brodě.

Protože se provoz podniků mění nejrychleji ze všeho, ověřte si otevírací dobu předem, hlavně mimo hlavní sezonu. Historické jádro je kompaktní, takže se dá projít pěšky a vybrat si podle situace.

Jak se z Českého Brodu dostanete do Prahy

Nejsilnějším spojením je vlak linky S1, který jede po hlavní trati přes Úvaly na Masarykovo nádraží. Město leží na koridoru, takže je spojení časté a rychlé.

Autem se jede po silnici od Kolína směrem na Prahu. Konkrétní spoje a intervaly se mění, proto si spojení ověřte v jízdním řádu. Podrobnosti rozebírá článek o dopravě z Českého Brodu do Prahy.

Výlety v Českém Brodě a okolí

Ve městě je to náměstí Arnošta z Pardubic s kostelem a zvonicí, dochované hradby s Kouřimskou branou a Podlipanské muzeum. Za městem Lipanská mohyla na Lipské hoře s naučnou stezkou.

Z okolních cílů se nabízí Úvaly s viaduktem Devět kanálů a Čelákovice s Volmanovou vilou. Tipy shrnuje článek o výletech po Podlipansku, širší nabídku přehled výletů do okolí Prahy.

Časté otázky

Kolik má Český Brod obyvatel? Zhruba sedm tisíc. Leží v okrese Kolín ve Středočeském kraji, zhruba 30 km východně od Prahy, a je obcí s rozšířenou působností pro okolní obce.

Proč se město jmenovalo Biskupský Brod? Protože ho jako správní středisko distriktu pražského biskupství vytvořil biskup Tobiáš z Bechyně, který tu nechal vybudovat velkou tvrz jako sídlo biskupského purkrabího.

Kdy vznikly českobrodské hradby? Kamenné hradby nahradily starší opevnění v letech 1343 az 1364 s podporou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Měly tři brány: Pražskou, Kouřimskou a Liblickou, z nichž se dochovala Kouřimská.

Jak vysoká je českobrodská zvonice? Čtyřicet metrů. Je to dvoupatrová hranolová věž s půdorysem osm krát osm metrů z pískovcových kvádrů, postavená v letech 1578 az 1585 kameníkem Pavlem.

Proč zvonice vypadá goticky, když je renesanční? Jde o příklad renesančního historismu, tedy stavby záměrně pracující s tvaroslovím starší doby. Starší zvonice u kostela zanikla, když husité roku 1421 kostel vypálili.

Kdy začal vznikat kostel svatého Gotharda? Kolem roku 1350 z iniciativy arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Roku 1421 ho vypálili husité, takže dnešní podoba je výsledkem pozdějších obnov.

Kde se odehrála bitva u Lipan? V neděli 30. května 1434 mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, zhruba kilometr jižně od vsi Lipany, tedy v krajině mezi Kouřimí a Českým Brodem.

Kdo v bitvě u Lipan padl? Prokop Holý, vůdce radikálních husitů a nejvlivnější husitský politik své doby. Utrakvisticko-katolická koalice porazila polní vojska sirotčího a táborského svazu a bitva husitské války fakticky ukončila.

Co je Lipanská mohyla? Památník bitvy postavený roku 1881 kameníkem Karlem Koutkem. Je vysoký 11 metrů, má tvar zaobleného kužele, je z pískovcových kvádrů a je do něj vsazen kalich. Odhalen byl 11. září za účasti dvaceti tisíc lidí.

Jak se dostanu z Českého Brodu do Prahy? Nejrychleji vlakem linky S1 po hlavní trati přes Úvaly na Masarykovo nádraží. Autem se jede po silnici od Kolína směrem na Prahu.

Souvisí město s Arnoštem z Pardubic? Ano, velmi úzce. Z jeho podnětu vznikl kostel svatého Gotharda i kamenné hradby a jeho jméno nese hlavní náměstí. Nedaleké Úvaly jsou uváděny jako jeho možné rodiště.

Co je Podlipanské muzeum? Muzeum věnované dějinám regionu Podlipanska, tedy krajiny kolem Českého Brodu spjaté s bitvou u Lipan. Aktuální otevírací dobu si ověřte předem.

Sousední obce v okolí Prahy: prohlédněte si i průvodce po Úvalech a Čelákovicích, nebo se vraťte na rozcestník obcí v okolí Prahy.



Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný je redaktor s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Pro Prahalove.cz píše o financích, právu, dopravě a autě, pražských podnicích a gastronomii i o osobnostech spjatých s Prahou. Přehledy firem a služeb staví na veřejných rejstřících (ARES, živnostenský a další) a osobně ověřuje adresy, otevírací doby a kontakty. Zaměřuje se na to, aby se čtenář ve městě i v úředních záležitostech snadno zorientoval.

Articles: 2334