Eliška Krásnohorská: libretistka Smetany a průkopnice vzdělání žen

Kdo byla Eliška Krásnohorská a čím se zapsala do dějin? Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová (narozena 18. listopadu 1847 v Praze, zemřela 26. listopadu 1926 v Praze), byla básnířka, libretistka a průkopnice dívčího vzdělávání. Napsala libreta k operám Bedřicha Smetany, mimo jiné k Hubičce a Čertově stěně, a zásadně se zasloužila o založení Minervy, prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě. Celý život bojovala za právo žen na vzdělání a rovnoprávnost. Tento text shrnuje veřejně známé informace o jejím životě a díle.

Tento text slouží k orientaci a shrnuje veřejně známé informace o osobnosti a jejím díle. Nezachází do soukromí a aktuální osobní údaje neuvádí. Podrobnosti si ověřte v odborných zdrojích o literatuře a historii.

Eliška Krásnohorská v rychlém přehledu

Libretistka Bedřicha Smetany

Eliška Krásnohorská se nesmazatelně zapsala do dějin české hudby jako libretistka Bedřicha Smetany. Napsala pro něj texty k operám Hubička, Tajemství a Čertova stěna, které patří ke stálicím repertoáru Národního divadla. Libreto napsala také k opeře Blaník pro skladatele Zdeňka Fibicha.

Psaní operního libreta je náročné umění, které vyžaduje cit pro hudbu i pro dramatickou stavbu. Krásnohorská tuto práci zvládla mistrně a přispěla tak ke zrodu klasických děl české opery. Její spojení s Bedřichem Smetanou patří k významným kapitolám národní kultury.

Průkopnice dívčího vzdělávání

Největší společenský význam měla činnost Krásnohorské v oblasti vzdělávání žen. Zásadně se zasloužila o založení dívčího gymnázia Minerva v Praze, které bylo prvním svého druhu ve střední Evropě a umožnilo dívkám získat plnohodnotné středoškolské vzdělání směřující k univerzitě.

Šlo o průlomový čin v době, kdy byla vyšší vzdělání pro ženy prakticky nedostupné. Krásnohorská tím otevřela českým dívkám cestu ke studiu a k profesím, které jim dosud byly uzavřeny. Právě založení Minervy patří k jejím nejtrvalejším a nejvýznamnějším zásluhám.

Bojovnice za práva žen

Eliška Krásnohorská byla přední osobností českého ženského hnutí. Dlouhá léta vedla a redigovala Ženské listy a působila v ženských spolcích, kde prosazovala právo žen na vzdělání, práci a rovnoprávné postavení ve společnosti. Své přesvědčení šířila i vlastní literární a publicistickou tvorbou.

Psala také pro mladé čtenářky, k jejím oblíbeným dílům patří dívčí román Svéhlavička a jeho pokračování. Vedle toho překládala světové romantiky, mimo jiné Byrona, Puškina a Mickiewicze. Spojení básnířky, libretistky a aktivistky z ní učinilo jednu z nejvýznamnějších českých žen 19. století.

Krásnohorská, Praha a její okruh

Eliška Krásnohorská byla pražská rodačka a s Prahou byla spjata po celý život, ve městě se narodila, působila i zemřela a je pohřbena na Olšanských hřbitovech. V Praze sídlila i její Minerva a ve městě má i pomník, který připomíná její zásluhy o vzdělání žen.

V ženském hnutí navázala na dílo spisovatelky Karoliny Světlé, na jejíž pozvání se ujala vedení ženského spolku a redakce Ženských listů. K významným básníkům téže doby patřil Jaroslav Vrchlický i novoromantik Julius Zeyer a k předchůdkyním českého ženského psaní klasička Božena Němcová. Širší přehled najdete v rozcestníku čeští spisovatelé.

Časté otázky

Kdo byla Eliška Krásnohorská?

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová, byla básnířka, libretistka a průkopnice dívčího vzdělávání, narozená 18. listopadu 1847 v Praze a zesnulá 26. listopadu 1926 tamtéž. Psala libreta pro Bedřicha Smetanu a zasloužila se o založení gymnázia Minerva.

Jaká libreta Krásnohorská napsala?

Napsala libreta k operám Bedřicha Smetany Hubička, Tajemství a Čertova stěna, která patří ke klasice české opery. Libreto vytvořila také k opeře Blaník pro skladatele Zdeňka Fibicha. Jako libretistka přispěla ke zrodu národního operního repertoáru.

Co byla Minerva?

Minerva bylo dívčí gymnázium v Praze, o jehož založení se Eliška Krásnohorská zásadně zasloužila. Bylo prvním svého druhu ve střední Evropě a umožnilo dívkám získat plnohodnotné středoškolské vzdělání směřující k univerzitě. Šlo o průlomový čin.

Čím se Krásnohorská zasloužila o práva žen?

Byla přední osobností českého ženského hnutí, vedla a redigovala Ženské listy a působila v ženských spolcích. Prosazovala právo žen na vzdělání, práci a rovnoprávnost a nejvíce k tomu přispěla založením dívčího gymnázia Minerva.

Psala Krásnohorská i pro mladé čtenáře?

Ano, k jejím oblíbeným dílům patří dívčí román Svéhlavička a jeho pokračování. Vedle vlastní tvorby také překládala světové romantiky, mimo jiné Byrona, Puškina a Mickiewicze. Byla tak činná jako básnířka, prozaička i překladatelka.

Jak je Krásnohorská spojena s Prahou?

Byla pražská rodačka a s Prahou byla spjata po celý život, ve městě se narodila, působila i zemřela a je pohřbena na Olšanských hřbitovech. V Praze sídlila i její Minerva a ve městě má pomník připomínající její zásluhy.

S kým Krásnohorská spolupracovala?

V ženském hnutí navázala na Karolinu Světlou, na jejíž pozvání vedla ženský spolek a redakci Ženských listů. Jako libretistka spolupracovala s Bedřichem Smetanou a Zdeňkem Fibichem. K významným autorům téže doby patřili Jaroslav Vrchlický a Julius Zeyer.

Proč je Eliška Krásnohorská důležitá?

Protože spojila umění s bojem za vzdělání žen. Jako libretistka Bedřicha Smetany přispěla k české opeře a jako zakladatelka Minervy otevřela dívkám cestu ke vzdělání. Patří k nejvýznamnějším českým ženám 19. století.