Nový židovský hřbitov na Olšanech byl založen roku 1889 a slavnostně otevřen 6. července 1890. Je tu pohřben Franz Kafka a dochovalo se na něm zhruba 25 000 náhrobků. Hlavní obřadní síň v novorenesančním stylu navrhl v letech 1891 az 1893 architekt Bedřich Münzberger, tedy autor Průmyslového paláce na Výstavišti.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, ověřte si ji předem.
Nový židovský hřbitov v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde je | Olšany, Praha 3, u stanice metra Želivského |
| Založení | rok 1889 |
| Slavnostní otevření | 6. července 1890 |
| Původní plocha | 74 037 metrů čtverečních |
| Dnešní rozloha | 101 430 metrů čtverečních |
| Plánovaná kapacita | zhruba 100 000 hrobů |
| Dochované náhrobky | zhruba 25 000 |
| Hlavní obřadní síň | 1891 az 1893, Bedřich Münzberger |
| Stavitel obřadní síně | Alfons Wertmüller |
| Druhá kaple | rok 1933, funkcionalismus, Leopold Ehrmann |
| Nejznámější hrob | Franz Kafka |
| Symbolická tumba obětem holokaustu | odhalena roku 2001 |
Proč hřbitov vznikl
Hřbitov byl založen roku 1889 a slavnostně otevřen 6. července 1890. Vznikl proto, že starší židovská pohřebiště přestala stačit.
Na Starém židovském hřbitově v Josefově se přestalo pohřbívat už roku 1787 a pozdější hřbitov na Žižkově byl také vyčerpán.
Nový hřbitov byl proto koncipován velkoryse: na ploše 74 037 metrů čtverečních měl pojmout zhruba 100 000 hrobů. Dnes zabírá 101 430 metrů čtverečních.
Obřadní síň od Münzbergera
Hlavní obřadní síň v novorenesančním stylu navrhl v letech 1891 az 1893 architekt Bedřich Münzberger, stavitelem byl Alfons Wertmüller.
Münzbergerovo jméno znáte odjinud. Je autorem Průmyslového paláce na pražském Výstavišti z roku 1891, tedy prosklené haly z Jubilejní zemské výstavy.
Druhou kapli ve funkcionalistickém stylu navrhl roku 1933 architekt Leopold Ehrmann. Na jednom hřbitově tak stojí vedle sebe dvě stavby oddělené čtyřiceti lety a zcela odlišným pojetím.
Hrob Franze Kafky
Nejnavštěvovanějším místem je hrob spisovatele Franze Kafky. Je to jeden z nejhledanějších hrobů v Praze a vede k němu vyznačená cesta od vstupu.
Kafka zemřel roku 1924 a jeho jméno je dnes s Prahou spojeno pevněji než jméno kohokoli jiného z tehdejší německy píšící pražské literatury. Hrob je proto cílem návštěvníků z celého světa.
U hrobu bývají položené kamínky podle židovského zvyku, který nahrazuje květiny a znamená, že u hrobu někdo byl.
Památka obětem holokaustu
Na hřbitově jsou památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Roku 2001 byla ve volném prostoru nové části odhalena symbolická tumba.
Symbolické hroby mají v tomto kontextu zvláštní váhu. Pro většinu obětí neexistuje místo pohřbení, protože zahynuly v táborech, a rodiny tak neměly kam chodit.
Právě proto se na hřbitovech objevují náhrobky se jmény lidí, kteří pod nimi neleží. Je to forma paměti, ne pohřbu.
Volná plocha, která zůstala
Hřbitov byl navržen pro sto tisíc hrobů, ale dochovalo se na něm zhruba 25 000 náhrobků. Rozdíl mezi plánem a skutečností je sám o sobě výmluvný.
Pražská židovská komunita, pro kterou byl hřbitov v roce 1890 dimenzován, přestala v průběhu 20. století existovat v původním rozsahu. Plocha, která měla být zaplněna, zůstala prázdná.
Návštěvník to vidí na první pohled. Rozlehlé volné části v zadní partii hřbitova nejsou rezerva do budoucna, ale doklad toho, co se stalo.
Kde hřbitov leží
Areál sousedí s Olšanskými hřbitovy, je ale samostatným pohřebištěm s vlastní správou a vlastním režimem návštěv.
Vstup je u stanice metra Želivského, tedy dobře dostupný. To je jeden z důvodů, proč sem chodí i lidé, kteří v Praze tráví jen pár dní.
Pro srovnání s dalšími pražskými pohřebišti slouží rozcestník hřbitovů v Praze.
Jak si návštěvu naplánovat
Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, takže v sobotu a o svátcích bývá zavřeno. Právě na tomhle nejčastěji ztroskotají návštěvníci, kteří přijdou na Kafkův hrob o víkendu.
Jde o činné pohřebiště a pietní místo. U mužů se očekává pokrývka hlavy a platí odpovídající pravidla chování včetně omezeného fotografování.
Návštěvu se dá spojit s prohlídkou Josefova, kde je Starý židovský hřbitov i Staronová synagoga. Obojí ale spravuje jiná instituce a má jiný vstup.
Časté otázky
Kdy byl Nový židovský hřbitov založen? Roku 1889 a slavnostně otevřen 6. července 1890. Vznikl proto, že starší židovská pohřebiště přestala stačit.
Je tu pohřben Franz Kafka? Ano, jeho hrob je nejnavštěvovanějším místem hřbitova a vede k němu vyznačená cesta od vstupu.
Kde hřbitov leží? Na Olšanech u stanice metra Želivského. Sousedí s Olšanskými hřbitovy, ale je to samostatné pohřebiště s vlastní správou.
Kdo navrhl obřadní síň? Hlavní obřadní síň v novorenesančním stylu navrhl v letech 1891 az 1893 Bedřich Münzberger, tedy autor Průmyslového paláce na Výstavišti. Stavitelem byl Alfons Wertmüller.
Je na hřbitově jen jedna kaple? Ne. Druhou, ve funkcionalistickém stylu, navrhl roku 1933 architekt Leopold Ehrmann. Obě stavby dělí čtyřicet let a zcela odlišné pojetí.
Kolik je na hřbitově náhrobků? Zhruba 25 000, přestože byl hřbitov dimenzován na sto tisíc hrobů.
Proč je hřbitov z velké části prázdný? Pražská židovská komunita, pro kterou byl v roce 1890 dimenzován, přestala v průběhu 20. století existovat v původním rozsahu. Volné plochy nejsou rezervou, ale dokladem toho, co se stalo.
Je tu památník obětem holokaustu? Ano, jsou tu památníky i symbolické hroby. Roku 2001 byla ve volném prostoru nové části odhalena symbolická tumba.
Proč lidé pokládají na hroby kamínky? Je to židovský zvyk, který nahrazuje květiny a znamená, že u hrobu někdo byl.
Kdy je zavřeno? Otevírací doba se řídí židovským kalendářem, takže v sobotu a o svátcích bývá zavřeno. Na tomhle nejčastěji ztroskotají návštěvníci mířící na Kafkův hrob o víkendu.
Platí tu pravidla chování? Ano. Jde o činné pohřebiště a pietní místo, u mužů se očekává pokrývka hlavy a fotografování je vhodné omezit.
