Olšanské hřbitovy jsou největším pohřebištěm v Česku: mají rozlohu přes padesát hektarů a za dobu své existence tu bylo pohřbeno zhruba dva miliony lidí. Vznikly roku 1680 při morové epidemii a hlavním pražským pohřebištěm se staly roku 1786, kdy Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř města. Je tu pohřben Jan Palach, Jan Werich i Jaroslav Ježek.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba se mění podle ročního období, ověřte si ji předem u správy hřbitovů.
Olšanské hřbitovy v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde jsou | Žižkov a Strašnice, Praha 3 |
| Vznik | rok 1680, morová epidemie |
| Hlavní pražské pohřebiště | od roku 1786 |
| Rozloha | 50,17 hektaru |
| Počet pohřbených | zhruba 2 miliony za celou existenci |
| Členění | dvanáct dílčích hřbitovů ve dvou částech |
| Hrobky | zhruba 25 000 |
| Hroby | zhruba 65 000 |
| Urnová místa | zhruba 20 000, šest kolumbárií |
| Krematorium | v provozu v letech 1921 az 1932 |
| Správa | Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy |
Od morového pohřebiště k hlavnímu hřbitovu
Hřbitov vznikl roku 1680 během morové epidemie. To byl v té době běžný důvod k zakládání pohřebišť za hradbami: mrtvých bylo příliš mnoho a uvnitř města pro ně nebylo místo.
Zlom přišel roku 1786, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř města. Do té doby se pohřbívalo u kostelů přímo mezi domy, což byl zdravotní problém, na který reformy reagovaly.
Olšany se tím staly hlavním pražským pohřebištěm a zůstaly jím dodnes. Stejná reforma vedla i k proměně Malostranského hřbitova na Smíchově, který od téhož roku sloužil celému levému břehu.
Rozsah, který se těžko představuje
Rozloha 50,17 hektaru a zhruba dva miliony pohřbených dělají z Olšan největší hřbitov v Česku. Pro srovnání, dva miliony je víc, než má dnes Praha obyvatel.
Areál je rozdělen ulicí Jana Želivského na dvě části a člení se na dvanáct dílčích hřbitovů. Je v něm zhruba 25 000 hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových míst, šest kolumbárií a dva rozptylové háje.
Praktický důsledek je jednoduchý: bez plánu nebo bez čísla oddělení konkrétní hrob nenajdete. Orientace na Olšanech je věc na hodiny, ne na minuty.
Kdo je tu pohřben
Z nejznámějších jmen je tu Jan Palach, student, který se roku 1969 upálil na Václavském náměstí, dále herec a dramatik Jan Werich a skladatel Jaroslav Ježek.
Vedle nich tu leží řada osobností české kultury 19. století. Olšany zachycují prakticky celé novodobé české dějiny, protože se sem pohřbívalo bez přerušení od josefínských reforem.
Palachův hrob má vlastní příběh. Po jeho smrti se stal poutním místem, což režim řešil zásahy do místa pohřbení. Je to jeden z bodů, kde se dějiny 20. století propisují přímo do hřbitovní topografie.
Pravoslavná, muslimská a další část
Olšany nejsou jednotný katolický hřbitov. Mají oddělené části pro různá vyznání, mimo jiné pravoslavnou s vlastním kostelem a od roku 2004 i muslimskou.
Pravoslavná část souvisí s ruskou emigrací po roce 1917. Praha byla mezi válkami jedním z center ruského exilu a hřbitov je toho dokladem.
Přímo sousedí Nový židovský hřbitov, kde je pohřben Franz Kafka. Ten je ovšem samostatným areálem s vlastní správou a vlastním režimem návštěv.
Vojenské části a památníky
Na Olšanech je několik vojenských pohřebišť a památníků. Připomínají padlé z první i druhé světové války, mimo jiné vojáky Commonwealthu, sovětské a ruské.
Je to důsledek polohy a velikosti. Hlavní pražský hřbitov přebíral pohřby, které jinam nešly, a válečné hroby k tomu patří.
Pro návštěvníka to znamená, že se dá na Olšanech projít dvacáté století po jednotlivých vrstvách, od první války přes okupaci a poválečné roky až po rok 1969.
Jak se na Olšanech zorientovat
Nejjistější je vědět předem číslo oddělení a hrobu. Správa hřbitovů vede evidenci a bez ní je hledání konkrétního místa v areálu této velikosti otázkou náhody.
U nejnavštěvovanějších hrobů bývá orientace snazší, protože k nim vedou vyšlapané cesty a bývají u nich informační tabule. To se ale netýká většiny areálu.
Počítejte s tím, že jde o činné pohřebiště, ne o muzeum. Návštěva se řídí odpovídajícími pravidly chování a otevírací doba se mění podle ročního období.
Kdy se na hřbitov chodí
Největší návštěvnost mají hřbitovy kolem Památky zesnulých, tedy kolem 2. listopadu. Souvislosti popisuje článek o Dušičkách a Památce zesnulých v Praze.
Mimo tenhle termín je na Olšanech klid a rozlehlé aleje fungují spíš jako park. Právě proto sem chodí i lidé, kteří nejdou ke konkrétnímu hrobu.
Přehled dalších pražských pohřebišť má rozcestník hřbitovů v Praze.
Časté otázky
Jak velké jsou Olšanské hřbitovy? Mají rozlohu 50,17 hektaru a jsou největším hřbitovem v Česku. Za dobu existence tu bylo pohřbeno zhruba dva miliony lidí.
Kdy hřbitov vznikl? Roku 1680 během morové epidemie. Hlavním pražským pohřebištěm se stal roku 1786, kdy Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř města.
Kolik je na Olšanech hrobů? Zhruba 25 000 hrobek, 65 000 hrobů a 20 000 urnových míst. K tomu šest kolumbárií a dva rozptylové háje.
Kdo je tu pohřben? Mimo jiné Jan Palach, herec a dramatik Jan Werich a skladatel Jaroslav Ježek, k tomu řada osobností české kultury 19. století.
Jak konkrétní hrob najdu? Nejjistější je znát předem číslo oddělení a hrobu. V areálu této velikosti je hledání bez evidence otázkou náhody.
Jsou na Olšanech i nekatolické části? Ano. Hřbitov má oddělené části pro různá vyznání, mimo jiné pravoslavnou s vlastním kostelem a od roku 2004 i muslimskou.
Proč je tu pravoslavná část? Souvisí s ruskou emigrací po roce 1917. Praha byla mezi válkami jedním z center ruského exilu.
Fungovalo na Olšanech krematorium? Ano, v letech 1921 az 1932.
Jsou tu vojenské hroby? Ano, několik vojenských pohřebišť a památníků připomínajících padlé z obou světových válek, mimo jiné vojáky Commonwealthu, sovětské a ruské.
Kdo hřbitov spravuje? Příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy.
Kdy je tu nejvíc lidí? Kolem Památky zesnulých, tedy kolem 2. listopadu. Mimo tenhle termín bývá na Olšanech klid.
