Pražská tržnice v Holešovicích vznikla jako Ústřední jatka královského města Prahy a otevřela se 1. července 1895. Areál navrhl Josef Srdínko, tvoří ho přes padesát budov s cihlovými fasádami a dominuje mu novobarokní vodárenská věž. Jatka fungovala do roku 1983, dnes je tu tržnice, divadlo, kanceláře i vietnamské stánky.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Skladba nájemců a otevírací doba jednotlivých provozů se mění, ověřte si je předem.
Pražská tržnice v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Adresa | Bubenské nábřeží 306/13, Praha 7, Holešovice |
| Původní účel | Ústřední jatka královského města Prahy |
| Architekt | Josef Srdínko |
| Stavitel | Alois Elhenický |
| Zahájení stavby | 6. března 1893 |
| Otevření | 1. července 1895 |
| Sloh | prvky secese a novorenesance, cihlové fasády |
| Modernizace | 1925 az 1929, Škodovy závody a Kolben-Daněk |
| Konec jatek | rok 1983 |
| Přestavba na tržnici | architekt Jiří Lasovský |
| Kulturní památka | od roku 1993 |
| Rozsah | zhruba padesát budov ve třech zónách |
Proč Praha potřebovala centrální jatka
Do konce 19. století se dobytek porážel roztroušeně po městě, což byl hygienický i provozní problém. Řešením byla centrální jatka, tedy jedno místo s kontrolovaným provozem a veterinárním dohledem.
Stavba začala 6. března 1893 a areál se otevřel 1. července 1895 jako Ústřední jatka královského města Prahy. Navrhl je Josef Srdínko, stavitelem byl Alois Elhenický.
Umístění v Holešovicích u řeky a u železnice bylo logické. Dobytek se sem dovážel po kolejích a odpad odcházel do Vltavy.
Architektura, která si dala práci
Areál má cihlové fasády s prvky secese a novorenesance a různě řešené střešní konstrukce. Na provoz, kde se poráželo, je to nezvykle pečlivé.
Dominantou je novobarokní vodárenská věž, která původně zásobovala areál vodou. Dnes je to orientační bod celé čtvrti.
Celek tvoří zhruba padesát budov rozdělených do tří zón. Právě rozsah dělá z tržnice jeden z největších dochovaných industriálních areálů v Praze.
Modernizace mezi válkami
V letech 1925 az 1929 prošel areál modernizací, na které se podílely Škodovy závody a Kolben-Daněk. To jsou dvě jména, která v té době stála za většinou velké české strojírenské techniky.
Firma Kolben-Daněk je předchůdcem ČKD, jejíž historii popisuje článek o značce ČKD. Setkání téhle firmy s holešovickými jatkami ukazuje, jak provázaná pražská průmyslová síť byla.
Modernizace prodloužila životnost provozu o desítky let. Jatka fungovala až do roku 1983.
Z jatek tržnicí
Po ukončení porážek se areál přestavěl na tržnici podle návrhu architekta Jiřího Lasovského. Byla to konverze, tedy změna účelu při zachování staveb, ještě dávno předtím, než se tenhle přístup stal běžným.
Kulturní památkou je areál od roku 1993. Roku 2013 žádala Praha o snížení rozsahu ochrany, ministerstvo kultury ale žádost zamítlo.
Ten spor je typický. U velkých industriálních areálů se pravidelně naráží na to, že ochrana celku komplikuje přestavbu, zatímco ochrana jednotlivých budov by z areálu udělala torzo.
Kdo je tu dnes
Skladba nájemců je pestrá až nesourodá. Vedle tržních stánků, mezi kterými je silně zastoupená vietnamská komunita, tu sídlí kanceláře Alzy, divadlo RockOpera Praha a řada obchodů a restaurací.
Pro návštěvníka to znamená, že tržnice není jednotný zážitek. Jedna hala vypadá jako tržiště, druhá jako kulturní prostor a třetí jako kancelářská budova.
Právě tahle nesourodost je zároveň největší slabinou i největší předností areálu. Není to vyleštěný projekt, ale živé místo s vlastním provozem.
Co si prohlédnout
Základ je projít areál a všímat si cihlových detailů, které se u jednotlivých hal liší. Vodárenská věž je nejlepším orientačním bodem.
Areál leží u Vltavy kousek od Negrelliho viaduktu, takže se obojí dá spojit do jedné procházky po pravém břehu.
Program a otevírací doba se liší podnik od podniku. Nejživěji bývá o víkendech, kdy fungují trhy.
Jak si návštěvu naplánovat
Adresa je Bubenské nábřeží 306/13 v Praze 7. Dostupnost je dobrá tramvají i pěšky od Vltavské.
Areál je volně průchozí, takže se dá projít kdykoli. Uvnitř jednotlivých hal ovšem platí otevírací doba konkrétních provozů.
Další technické stavby ve městě shrnuje rozcestník industriálních a technických památek v Praze.
Časté otázky
Co v Pražské tržnici bývalo? Ústřední jatka královského města Prahy. Areál se otevřel 1. července 1895 a porážky tu skončily až roku 1983.
Kdo areál navrhl? Architekt Josef Srdínko, stavitelem byl Alois Elhenický. Stavba začala 6. března 1893.
Proč Praha centrální jatka postavila? Do konce 19. století se dobytek porážel roztroušeně po městě, což byl hygienický i provozní problém. Centrální provoz umožnil kontrolu a veterinární dohled.
Jak je areál velký? Tvoří ho zhruba padesát budov rozdělených do tří zón. Patří k největším dochovaným industriálním areálům v Praze.
Co je ta věž? Novobarokní vodárenská věž, která původně zásobovala areál vodou. Dnes je to orientační bod celé čtvrti.
Kdo areál modernizoval? V letech 1925 az 1929 se na modernizaci podílely Škodovy závody a firma Kolben-Daněk, tedy předchůdce ČKD.
Je tržnice památkově chráněná? Ano, od roku 1993. Roku 2013 žádala Praha o snížení rozsahu ochrany, ministerstvo kultury ale žádost zamítlo.
Kdo v areálu dnes sídlí? Tržní stánky se silným zastoupením vietnamské komunity, kanceláře Alzy, divadlo RockOpera Praha a řada obchodů a restaurací.
Kdy je tu nejživěji? O víkendech, kdy fungují trhy. Otevírací doba se ovšem liší podnik od podniku.
Dá se areál projít volně? Ano, je volně průchozí. Uvnitř jednotlivých hal platí otevírací doba konkrétních provozů.
S čím návštěvu spojit? S Negrelliho viaduktem, který leží kousek odtud, nebo s procházkou po pravém břehu Vltavy.
