Negrelliho viadukt je kamenný železniční most z let 1846 az 1849, který měří 1120 metrů a do roku 1910 byl nejdelším mostem v Evropě. Provoz na něm začal 1. června 1850, což z něj dělá nejstarší dochovaný most přes Vltavu v Praze. Rekonstrukce v letech 2017 az 2020 odhalila, že několik oblouků bylo v mnohem horším stavu, než projekt předpokládal.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Využití prostor pod oblouky se mění, ověřte si je předem.
Negrelliho viadukt v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde stojí | Karlín a Holešovice, přes Vltavu a Štvanici |
| Stavba | jaro 1846 az 1849 |
| Zahájení provozu | 1. června 1850 |
| Vedení stavby | Alois Negrelli, po smrti Jana Pernera |
| Délka | 1120 metrů |
| Šířka | 7,6 metru |
| Počet oblouků | původně 87 |
| Materiál | žula a pískovec |
| Nejdelší most v Evropě | do roku 1910 |
| Kulturní památka | od roku 1964 |
| Rekonstrukce | 4. července 2017 az 1. června 2020 |
| Dnešní využití oblouků | dílny, sklady, garáže a provozovny |
Perner, Negrelli a jméno mostu
Stavbu měl původně vést Jan Perner, tedy jeden z nejvýznamnějších českých železničních inženýrů. Zahynul ale při nehodě a projekt převzal Alois Negrelli, po kterém most nese jméno.
Negrelli byl inženýr rakouského poddanství s italskými kořeny a jeho jméno se objevuje i v souvislosti s návrhem Suezského průplavu. Pražský viadukt patří k jeho nejvýraznějším dokončeným dílům.
Pernerovu stopu najdete i jinde. Viadukt Devět kanálů v Úvalech, tedy další stavba téže železniční éry, je jeho dílem, jak popisuje článek o viaduktu Devět kanálů.
Rozměry a konstrukce
Most měří 1120 metrů a je 7,6 metru široký. Původně měl 87 oblouků: osm žulových segmentových s rozpětím zhruba 25 metrů přes řeku a šestasedmdesát pískovcových půlkruhových.
Žula pocházela ze schwarzenberského lomu, který dnes leží pod hladinou Orlické přehrady. Pískovec tvořil zbytek konstrukce.
Na stavbu se ve velkém používaly parní stroje, což bylo v polovině 19. století inženýrsky pokrokové. Most vznikal v době, kdy železnice teprve měnila podobu Evropy.
Nejdelší most v Evropě
Do roku 1910 byl Negrelliho viadukt nejdelším mostem v Evropě. Dodnes je nejdelším železničním mostem ve střední Evropě.
Rekord samotný je zajímavý, ale podstatnější je, co znamenal prakticky. Most spojil pražské nádraží se severem a stal se součástí trati, která propojila Prahu s Drážďanami.
Provoz na něm byl zahájen 1. června 1850. Je to nejstarší dochovaný most přes Vltavu v Praze, tedy stavba starší než většina toho, co dnes na řece stojí.
Rekonstrukce v letech 2017 az 2020
Oprava začala 4. července 2017 a most byl znovu otevřen 1. června 2020, tedy přesně sto sedmdesát let po zahájení provozu.
Během prací se ukázalo něco, co bývá u historických staveb pravidlem: několik oblouků bylo v mnohem horším stavu, než s čím projekt počítal. Rozsah prací se tím rozšířil.
Po rekonstrukci platí na mostě rychlostní omezení 60 kilometrů za hodinu. Je to daň za to, že jde o stavbu z poloviny 19. století, která nese dnešní provoz.
Život pod oblouky
Prostory pod oblouky nejsou prázdné. Sídlí v nich dílny, sklady a garáže a po rekonstrukci i další provozovny.
Je to model, který funguje i jinde v Evropě: viadukt v centru města vytváří sérii klenutých prostor, které se dají pronajmout. Praha s tím zachází opatrněji než třeba Londýn nebo Vídeň, ale směr je stejný.
Pro procházku to znamená, že se dá jít podél mostu a sledovat, jak se využití mění oblouk po oblouku.
Kudy viadukt vede
Most spojuje Karlín s Holešovicemi a překonává přitom Vltavu i ostrov Štvanice.
Právě ze Štvanice je na konstrukci nejlepší pohled, protože tam se dá dostat přímo pod ni. Ostrov je zároveň jedním z klidnějších míst v centru.
Kulturní památkou je viadukt od roku 1964, tedy podstatně dřív než většina industriálních staveb, o kterých se začalo uvažovat až po roce 1989.
Jak si prohlídku naplánovat
Viadukt se prochází zvenčí, chodit po něm nelze, protože je to živá železniční trať. Nejlepší pohledy jsou z Karlína, ze Štvanice a od Bubenského nábřeží.
Trasa se dá spojit s Pražskou tržnicí v Holešovicích, která leží kousek za mostem, nebo s procházkou po karlínském nábřeží.
Další technické stavby v Praze shrnuje rozcestník industriálních a technických památek.
Časté otázky
Kdy byl Negrelliho viadukt postaven? Stavěl se od jara 1846 do roku 1849 a provoz na něm začal 1. června 1850. Je to nejstarší dochovaný most přes Vltavu v Praze.
Po kom se most jmenuje? Po Aloisi Negrellim, který stavbu vedl poté, co původně pověřený Jan Perner zahynul při nehodě. Negrelliho jméno se objevuje i v souvislosti s návrhem Suezského průplavu.
Jak je viadukt dlouhý? Měří 1120 metrů a je 7,6 metru široký. Původně měl 87 oblouků, z toho osm žulových segmentových přes řeku a šestasedmdesát pískovcových půlkruhových.
Byl opravdu nejdelším mostem v Evropě? Ano, a to až do roku 1910. Dodnes je nejdelším železničním mostem ve střední Evropě.
Z čeho je most postavený? Ze žuly a pískovce. Žula pocházela ze schwarzenberského lomu, který dnes leží pod hladinou Orlické přehrady.
Kdy probíhala rekonstrukce? Od 4. července 2017 do 1. června 2020, tedy do dne přesně sto sedmdesát let po zahájení provozu.
Co se při rekonstrukci zjistilo? Že několik oblouků je v mnohem horším stavu, než s čím projekt počítal. Rozsah prací se tím rozšířil.
Jezdí se po mostě rychle? Ne, po rekonstrukci platí rychlostní omezení 60 kilometrů za hodinu. Je to daň za stavbu z poloviny 19. století, která nese dnešní provoz.
Co je pod oblouky? Dílny, sklady, garáže a po rekonstrukci i další provozovny. Je to model, který funguje i v jiných evropských městech.
Dá se po viaduktu jít pěšky? Ne, je to živá železniční trať. Most se prohlíží zvenčí, nejlepší pohledy jsou z Karlína, ze Štvanice a od Bubenského nábřeží.
Je viadukt památkově chráněný? Ano, kulturní památkou je od roku 1964, tedy podstatně dřív než většina industriálních staveb v Česku.
