Národní přírodní rezervace Karlštejn má 1 547 hektarů a je největším chráněným územím Českého krasu. Vyhlášena byla 26. dubna 1955 a chrání zalesněnou vápencovou krajinu severně od Berounky s víc než stovkou jeskyní. Nejnavštěvovanějším místem jsou Bubovické vodopády nad Srbskem, které ale většinu roku nemají vodu.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Stav vodopádů závisí na počasí a průtoku, před cílenou návštěvou si ho ověřte.
Rezervace v přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | 1 547 hektarů |
| Vyhlášení | 26. dubna 1955 |
| Postavení | největší chráněné území Českého krasu |
| Poloha | severně od Berounky, okres Beroun |
| Katastry | mimo jiné Bubovice, Budňany, Hlásná Třebaň, Hostim, Mořina, Srbsko a Svatý Jan pod Skalou |
| Nadmořská výška | zhruba 250 až 440 metrů |
| Jeskyně | víc než sto |
| Hlavní stanoviště | dubohabřiny, teplomilné trávníky, vápencové skály a lužní lesy |
| Nejznámější cíl | Bubovické vodopády |
Vápenec pod povrchem
Území leží v Českém krasu, tedy v oblasti budované vápenci. To určuje všechno ostatní: tvary krajiny, složení půdy, druhy rostlin i to, že je tu přes sto jeskyní.
Krasové jevy vznikají rozpouštěním vápence vodou. Proto tu potoky mizí a zase se objevují a proto jsou zdejší svahy suché navzdory tomu, že prší stejně jako jinde.
Co rezervace chrání
Hlavními stanovišti jsou dubohabřiny, teplomilné trávníky, vápencové skály a při řece lužní lesy. Ta kombinace na malé ploše je důvodem, proč je území cenné.
Z rostlin je zdejší chloubou orchidejová květena, z živočichů například čolek velký a řada druhů netopýrů, kteří využívají jeskyně. Rozpětí nadmořských výšek od 250 do 440 metrů znamená, že se tu potkávají teplomilná i chladnomilná stanoviště.
Bubovické vodopády
Nejfotografovanějším místem rezervace jsou Bubovické vodopády na Bubovickém potoce. Tvoří je několik vápencových stupňů porostlých mechem, přičemž nejvyšší z nich má zhruba dva metry.
Je tu ale zásadní háček. Potok je většinu roku suchý, takže vodopády fungují hlavně na jaře při tání sněhu a po vydatných deštích. Kdo přijede v létě, může najít jen mokré kameny.
Jak se k vodopádům dostat
Nejjednodušší cesta vede ze Srbska po modré značce, zhruba 2,5 kilometru a asi padesát minut chůze. Srbsko leží na trati z Prahy do Berouna, takže se sem dá přijet vlakem.
Ze Srbska vede také okružní naučná stezka Srdcem Českého krasu o délce kolem devíti kilometrů, na kterou se dá od vodopádů navázat a vrátit se zpět.
Stezky v rezervaci
Územím prochází víc než čtyřicet kilometrů značených tras. Známým okruhem je Svatojánský okruh vycházející ze Svatého Jana pod Skalou, který spojuje krasové jevy s poutním místem.
Pro návštěvníka to znamená, že rezervaci lze projít v řadě variant od kratší procházky po celodenní trasu. Tipy shrnuje článek o výletech kolem Karlštejna.
Lomy v krajině
Vápenec se tu po generace těžil a stopy zůstaly. K nejznámějším patří zatopené lomy v širším okolí, například Velká Amerika, které se staly turistickým cílem samy o sobě.
Je potřeba dodat, že jde o místa s prudkými stěnami, kde se pohyb neřídí turistickou logikou, ale bezpečnostními omezeními. Koupání v zatopených lomech bývá zakázáno a zákaz má důvod.
Jeskyně a jak je to s přístupem
Ze stovky jeskyní v území není veřejnosti přístupná téměř žádná. Zpřístupněné jsou Koněpruské jeskyně, které leží v Českém krasu jižně od Berounky, tedy mimo samotnou rezervaci.
Ostatní jeskyně slouží vědě a ochraně netopýrů. Vstup do nich není otázkou odvahy, ale povolení.
Jak se v rezervaci chovat
Základ je držet se značených cest. Teplomilné trávníky na vápenci jsou citlivé na sešlap a jejich obnova trvá roky.
Druhá věc je klid pro živočichy, zejména u jeskynních vchodů, kde zimují netopýři. Souvislosti o obci uprostřed rezervace má průvodce Karlštejnem.
Časté otázky
Jak velká je rezervace Karlštejn? Má 1 547 hektarů a je největším chráněným územím Českého krasu.
Kdy byla vyhlášena? Dne 26. dubna 1955. Leží severně od Berounky v okrese Beroun.
Kolik je v území jeskyní? Víc než sto. Veřejnosti přístupné ale nejsou, slouží vědě a ochraně netopýrů.
Co rezervace chrání? Dubohabřiny, teplomilné trávníky, vápencové skály a lužní lesy při řece, spolu se vzácnou květenou a živočichy včetně netopýrů.
Kde jsou Bubovické vodopády? Na Bubovickém potoce v rezervaci. Nejsnáz se k nim jde ze Srbska po modré značce, asi 2,5 kilometru.
Kdy mají vodopády vodu? Hlavně na jaře při tání sněhu a po vydatných deštích. Potok je většinu roku suchý.
Jak vysoké vodopády jsou? Tvoří je několik vápencových stupňů, nejvyšší má zhruba dva metry.
Dá se v okolí koupat v lomech? Zatopené lomy jako Velká Amerika mají prudké stěny a koupání v nich bývá zakázáno.
Jaké stezky územím vedou? Přes čtyřicet kilometrů značených tras, mimo jiné Svatojánský okruh a okružní stezka Srdcem Českého krasu ze Srbska.
Proč se mám držet cest? Teplomilné trávníky na vápenci jsou citlivé na sešlap a jejich obnova trvá roky.
