Karlštejn byl postaven jako pokladnice a jeho hlavním obsahem byly říšské korunovační klenoty a sbírka svatých relikvií. České korunovační klenoty sem přibyly na počátku 15. století za Václava IV. Za husitských válek je odsud nechal odvézt Zikmund, roku 1436 se vrátily a zůstaly až do roku 1619. Tehdy hrad přišel o funkci, kvůli které vznikl.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z oficiálního webu hradu. U středověkých událostí se letopočty v pramenech někdy liší, proto uvádíme ty, které se opakovaně shodují.
Klenoty na Karlštejně v přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Původní účel hradu | úložiště říšských klenotů a relikvií |
| Založení hradu | rok 1348, Karel IV. |
| Místo uložení | kaple svatého Kříže ve Velké věži |
| České klenoty na hradě | od počátku 15. století, za Václava IV. |
| Odvoz za husitských válek | nechal je odvézt Zikmund |
| Návrat | rok 1436 |
| Definitivní konec | rok 1619 |
| Celková doba uložení | zhruba dvě století |
| Dnešní místo uložení | Pražský hrad |
Hrad postavený kolem pokladu
Karel IV. byl od roku 1355 římským císařem a s tou hodností se pojily říšské korunovační klenoty. Karlštejn vznikl především jako místo, kde je bezpečně uložit, spolu se sbírkou svatých relikvií.
Právě proto má hrad tak neobvyklou skladbu. Stoupá po terasách a nejvýš je Velká věž, ve které je kaple svatého Kříže. Podrobnosti má text o hradu Karlštejn.
Relikvie jako politika
Sbírání relikvií nebylo osobní záliba. Ve 14. století bylo doložením panovnické legitimity a Karel IV. je shromažďoval systematicky.
Uložení klenotů a relikvií na jednom místě mělo význam i symbolický: světská moc a posvátnost se tu držely pohromadě, v místnosti, jejíž stěny hlídalo 129 namalovaných světců od Mistra Theodorika.
České klenoty přibyly za Václava IV.
Na počátku 15. století, za vlády Václava IV., se na Karlštejn dostaly i české korunovační klenoty. Hrad tak nakrátko držel obojí, říšské i české.
Tenhle stav dlouho nevydržel. Přišly husitské války a s nimi zásadní přesuny majetku i moci.
Odvoz za husitských válek
Na začátku válek nechal klenoty z hradu odvézt Zikmund. Bylo to praktické rozhodnutí: hrad sice byl dobře opevněný, ale země se rozpadala a riziko bylo příliš velké.
Že šlo o rozumný odhad, ukázalo obléhání v letech 1421 a 1422, kdy hrad neúspěšně dobývali Pražané. Hrad odolal, ale klenoty už uvnitř nebyly.
Návrat roku 1436
České korunovační klenoty se na Karlštejn vrátily roku 1436, tedy po skončení hlavní fáze husitských válek a po dohodě, která Zikmunda uznala českým králem.
Od té doby zůstaly na hradě necelá dvě století. Je to nejdelší souvislé období, kdy klenoty spočívaly mimo Prahu.
Konec roku 1619
Rokem 1619 pobyt klenotů na Karlštejně skončil. Byl to začátek stavovského povstání a s ním období, ve kterém se o klenoty vedl přímý mocenský spor.
Pro hrad to znamenalo ztrátu smyslu existence. Ne že by přestal stát, ale přestal být tím, čím byl postaven: pokladnicí. Následovala staletí chátrání, která ukončila až novogotická přestavba Josefa Mockera na přelomu 19. a 20. století.
Kde jsou klenoty dnes
České korunovační klenoty jsou dnes uloženy na Pražském hradě v korunní komoře. Vystavují se jen výjimečně, při zvláštních příležitostech, a přístup ke komoře je řešen systémem několika klíčů držených různými institucemi.
Souvislosti o českých panovnících a symbolech moci má text o českých panovnících. O samotném Karlovi IV. píše profil Karla IV.
Co po klenotech na hradě zůstalo
Zůstala stavba, která by bez nich nikdy nevznikla v této podobě. Stupňovité uspořádání, Velká věž jako pevnost v pevnosti i výzdoba kaple dávají smysl jen ve světle původní funkce.
Návštěva hradu je tak vlastně prohlídkou prázdného trezoru, jehož hodnota se přesunula do samotné architektury. Praktické informace k návštěvě má článek o výletu na Karlštejn, o obci pod hradem průvodce Karlštejnem.
Časté otázky
Proč byl Karlštejn postaven? Jako úložiště říšských korunovačních klenotů a sbírky svatých relikvií. Sloužil zároveň jako soukromé sídlo panovníka.
Kde přesně byly klenoty uloženy? V kapli svatého Kříže ve druhém patře Velké věže, tedy v nejlépe chráněné části hradu.
Kdy se sem dostaly české korunovační klenoty? Na počátku 15. století za vlády Václava IV.
Kdo je nechal odvézt? Zikmund, a to na začátku husitských válek.
Kdy se vrátily? Roku 1436, po skončení hlavní fáze husitských válek.
Do kdy na hradě zůstaly? Do roku 1619, tedy do počátku stavovského povstání.
Byly klenoty na hradě při obléhání? Nebyly. Obléhání v letech 1421 a 1422 zastihlo hrad už bez nich.
Kde jsou klenoty dnes? Na Pražském hradě v korunní komoře. Vystavují se jen výjimečně.
Proč měl Karel IV. říšské klenoty? Od roku 1355 byl římským císařem a s tou hodností se říšské klenoty pojily.
Co pro hrad znamenal rok 1619? Ztrátu funkce, kvůli které vznikl. Následovala staletí chátrání až do Mockerovy přestavby na konci 19. století.
