Jaroslav Seifert, jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu, se narodil na pražském Žižkově, ale pohřbít se nechal v Kralupech nad Vltavou. Z Kralup pocházela jeho matka a chlapec tu trávil dětství u prarodičů. Dědeček Antonín Boruta v něm probudil vztah k poezii. Zemřel 10. ledna 1986 a podle vlastního přání byl pohřben na kralupském hřbitově.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z turistického portálu města. Termíny festivalu se každoročně mění, ověřte si je předem.
Seifert a Kralupy v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Narození | 23. září 1901, Praha, Žižkov |
| Úmrtí | 10. ledna 1986, Praha |
| Ocenění | Nobelova cena za literaturu, jediný Čech |
| Vazba na Kralupy | matka rozená Borutová pocházela z města |
| Dědeček | Antonín Boruta, probudil v něm vztah k poezii |
| Bydliště prarodičů | naposledy Podřipská ulice, dům se nedochoval |
| Hrob | kralupský hřbitov, zhruba 20 metrů od brány |
| Pomník | rok 1997, Kralupy-Lobeček, sochař Stanislav Hanzík |
| Festival | Seifertovy Kralupy, každoročně v září |
| Sbírky s vazbou na město | Maminka a Být básníkem |
Narodil se na Žižkově, ne v Kralupech
Tohle je nejčastější omyl a stojí za to ho uvést na pravou míru hned. Seifert se narodil 23. září 1901 na pražském Žižkově, tedy v dělnické čtvrti, která tehdy byla samostatným městem.
Vazba na Kralupy vede přes matku, rozenou Borutovou, která odtud pocházela. Chlapec tu proto trávil dětství a prázdniny u prarodičů.
Souvislosti se čtvrtí jeho narození popisuje průvodce po Žižkově. O kralupském prostředí se dá říct, že bylo jeho druhým domovem.
Dědeček Antonín Boruta
Klíčovou postavou byl dědeček Antonín Boruta, který podle dostupných zdrojů v mladém Seifertovi probudil vztah k poezii a byl v kralupském kraji známou kulturní osobností.
Je to detail, který se u velkých autorů často přehlíží. Rozhodující bývá jeden konkrétní člověk v dětství, ne škola nebo náhoda.
Rodina Borutových bydlela v Kralupech na několika místech, naposledy v Podřipské ulici. Dům se nedochoval, stával poblíž dnešní Ametystové čajovny.
Kralupy v jeho verších
Město a jeho okolí se objevuje ve sbírkách Maminka a Být básníkem, mimo jiné v básni Úder.
Nejcitovanějším veršem je ovšem řádek, který začíná slovy Kralupy nejsou krásné město. Je to vzácný případ, kdy si město hrdě připomíná text, který ho nechválí.
Právě tahle upřímnost je na Seifertově vztahu k městu zajímavá. Nešlo o idealizaci rodného kraje, ale o skutečnou vazbu k místu se vším, co k němu patřilo.
Pohřben na vlastní přání
Seifert zemřel 10. ledna 1986 v Praze. Podle vlastního přání byl pohřben na kralupském hřbitově, ne v Praze a ne na Vyšehradě.
To je gesto, které o jeho vztahu k městu vypovídá víc než jakýkoli verš. Národní pohřebiště na Vyšehradě je určeno právě pro osobnosti jeho významu.
Hrob je zhruba dvacet metrů od hřbitovní brány, takže se hledá snadno. Je to nejkonkrétnější stopa, kterou po sobě ve městě zanechal.
Pomník a festival
Roku 1997 byl v části Lobeček odhalen pomník od sochaře Stanislava Hanzíka. Je to druhé místo ve městě, které Seiferta připomíná.
Živější připomínkou je festival Seifertovy Kralupy, který se koná každoročně v září. Je věnovaný poezii a patří k tomu, čím město kulturně žije.
Termín i program se každý rok liší, proto si je ověřte předem. Září je zvoleno podle data básníkova narození.
Nobelova cena
Seifert je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Získal ji roku 1984, tedy dva roky před smrtí a v době, kdy patřil mezi signatáře Charty 77.
Ocenění tehdy nebylo v Československu oslavováno tak, jak by odpovídalo jeho významu. Vztah režimu k Seifertovi byl v té době přinejmenším chladný.
O dalších osobnostech spojených s Prahou a okolím píšeme v přehledu českých spisovatelů.
Jak jít po jeho stopách
Ve městě jsou tři konkrétní místa: hrob na hřbitově, pomník v Lobečku a Podřipská ulice, kde stával dům prarodičů. Naučná stezka věnovaná jeho osobě tu není.
Prohlídka se dá spojit s výstupem na Hostibejk, skalní útvar nad městem s výhledem do údolí Vltavy. Tipy má článek o výletech kolem Kralup.
Celkový obraz města dává průvodce Kralupy nad Vltavou. Do města jede vlak z Prahy, jak popisuje článek o spojení s hlavním městem.
Časté otázky
Narodil se Jaroslav Seifert v Kralupech? Nenarodil. Přišel na svět 23. září 1901 na pražském Žižkově. Z Kralup pocházela jeho matka, rozená Borutová.
Proč je tedy pohřben v Kralupech? Podle vlastního přání. Trávil tu dětství a prázdniny u prarodičů a k městu si udržel vztah po celý život.
Kde přesně je jeho hrob? Na kralupském hřbitově zhruba dvacet metrů od hřbitovní brány, takže se hledá snadno.
Kdo byl Antonín Boruta? Seifertův dědeček z matčiny strany, známá kulturní osobnost kralupského kraje. Podle dostupných zdrojů právě on v mladém básníkovi probudil vztah k poezii.
Kde prarodiče bydleli? Na několika místech ve městě, naposledy v Podřipské ulici. Dům se nedochoval, stával poblíž dnešní Ametystové čajovny.
Ve kterých sbírkách se Kralupy objevují? Ve sbírkách Maminka a Být básníkem, mimo jiné v básni Úder.
Je pravda, že napsal, že Kralupy nejsou krásné město? Ano, je to jeho nejcitovanější verš spojený s městem. Kralupy si ho hrdě připomínají, přestože je nechválí.
Co Seiferta ve městě připomíná? Hrob na hřbitově, pomník od sochaře Stanislava Hanzíka z roku 1997 v části Lobeček a každoroční zářijový festival poezie Seifertovy Kralupy.
Kdy získal Nobelovu cenu? Roku 1984, tedy dva roky před smrtí. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
Je ve městě naučná stezka po jeho stopách? Není. Konkrétní místa jsou tři: hrob, pomník v Lobečku a Podřipská ulice, kde stával dům prarodičů.
Kdy se koná festival? Každoročně v září, tedy v měsíci básníkova narození. Termín i program se každý rok liší, proto si je ověřte předem.
