Historické jádro Slaného je městskou památkovou zónou, ve které stojí poslední dochovaná městská brána, románsko-gotický kostel svatého Gotharda a barokní soubor založený Martinici. Nejvýraznější stavbou je Velvarská brána se svými 38 metry. Tento text shrnuje, co si ve městě prohlédnout a proč to stojí za pozornost.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webu turistického infocentra. Otevírací dobu expozic si ověřte předem.
Památky v přehledu
| Památka | Kdy | Čím je zajímavá |
|---|---|---|
| Velvarská brána | 2. polovina 15. století | poslední dochovaná brána, 38 metrů, kohout na špici |
| Kostel svatého Gotharda | jádro z 12. století | románská bazilika, obnova v letech 1874 až 1890 |
| Piaristická kolej | 1658 až 1665 | dnes infocentrum, knihovna a muzeum |
| Františkánský klášter | založen 1655 | u kostela Nejsvětější Trojice, s loretou |
| Kaple Božího hrobu | barokní | součást martinického stavebního programu |
| Modletický dům | renesanční | dnes v něm pivovarská restaurace |
| Slánská radnice | na Masarykově náměstí | součást historického jádra |
| Slaný pramen | úprava roku 2019 | místo, od kterého má město jméno |
Velvarská brána
Z opevnění města zůstala jediná brána a je to zároveň nejvýraznější stavba Slaného. Dokončena byla ve druhé polovině 15. století, měří 38 metrů a na špici má korouhvičku v podobě kohouta jako symbol bdělosti a ostražitosti.
Dnes v ní vlastivědné muzeum provozuje expozici věnovanou právě opevnění města. Je to logické spojení: brána vypráví o sobě samé.
Kostel svatého Gotharda
Nejvýznamnější sakrální stavba města má v jádru románskou baziliku z 12. století. Založili ji benediktini z ostrovského kláštera, kteří tu spravovali majetek v okolí.
Stavba prošla po požáru ve 14. století gotickou novostavbou a v letech 1874 až 1890 rozsáhlou obnovou. Dnešní podoba je tedy vrstvená a románské jádro se skrývá pod pozdějšími zásahy.
Martinický barok
Barokní podobu jádru dal hrabě Bernard Ignác Bořita z Martinic. Roku 1655 tu založil františkánský klášter s loretou vloženou do kostela Nejsvětější Trojice a roku 1658 piaristickou kolej.
Kolej byla dokončena roku 1665 a sloužila studentům až do roku 1939. To je téměř tři sta let školního provozu v jedné budově a vysvětluje to, proč bylo Slaný pro okolí školským centrem.
Piaristická kolej dnes
Budova na Masarykově náměstí dnes není školou, ale kulturním centrem. Sídlí v ní infocentrum, městská knihovna a vlastivědné muzeum.
Pro návštěvníka to znamená jedno praktické zjednodušení: informace, mapy i muzejní expozici najde na jednom místě přímo na náměstí.
Kostely a kaple ve městě
Kromě svatého Gotharda a Nejsvětější Trojice jsou ve městě kostely svatého Jakuba Většího, svatého Václava a svatého Šimona a Judy. K barokní vrstvě patří kaple Božího hrobu.
Na město s necelými sedmnácti tisíci obyvateli je to hustá síť sakrálních staveb. Odpovídá tomu, že Slaný bylo královským městem a středem širokého okolí. Srovnání nabízí přehled sakrálních památek v Praze.
Modletický dům
Renesanční dům ve Vinařického ulici je zajímavý tím, že není muzeem. Sídlí v něm pivovarská restaurace Antoš, tedy podnik, který od roku 2010 navazuje na tradici vaření piva ve městě.
Je to jeden z mála případů, kdy se renesanční objekt v jádru města používá k tomu, k čemu se historicky používaly městské domy: k živnosti.
Slaný pramen a jméno města
Pramen v Nezamyslově ulici je místo, od kterého má město jméno. Podle pověsti ho objevil kníže Nezamysl při lovu a voda byla tak slaná, že ji vyprskl. U pramene pak vznikla osada zaměřená na výrobu soli.
Roku 2019 prošel pramen úpravou podle návrhu architekta Martina Zajíčka pracujícího s motivem čedičového kamene, který odkazuje na Slánskou horu. Voda z pramene ale dnes není ani slaná, ani pitná.
Židovské památky
Židovské osídlení ve Slaném je doloženo od první poloviny 14. století, což z něj dělá jednu z nejstarších komunit v kraji. Ve městě se dochovaly židovské památky, které infocentrum vede jako samostatnou kategorii.
Pro pochopení dějin města je to podstatná vrstva. Šest set let přítomnosti komunity v jednom městě je doba, kterou většina okolních obcí nemá čím doložit.
Jak si prohlídku naplánovat
Vše podstatné leží v docházkové vzdálenosti od Masarykova náměstí. Rozumný postup je začít v infocentru v piaristické koleji, pokračovat k Velvarské bráně a ke kostelu svatého Gotharda a zakončit výstupem na Slánskou horu.
Na jídlo mezitím poslouží přehled podniků ve městě. Souvislosti o městě má průvodce Slaným.
Časté otázky
Jaká je nejvýznamnější památka Slaného? Velvarská brána, poslední dochovaná městská brána z druhé poloviny 15. století. Měří 38 metrů.
Co je na bráně za korouhvičku? Kohout jako symbol bdělosti a ostražitosti. Dnes je v bráně muzejní expozice o opevnění města.
Jak starý je kostel svatého Gotharda? V jádru jde o románskou baziliku z 12. století založenou benediktiny z ostrovského kláštera. Obnovou prošel v letech 1874 až 1890.
Kdo ve Slaném stavěl barokní budovy? Hrabě Bernard Ignác Bořita z Martinic. Roku 1655 založil františkánský klášter a roku 1658 piaristickou kolej.
Do kdy fungovala piaristická kolej jako škola? Do roku 1939. Dnes v budově sídlí infocentrum, městská knihovna a vlastivědné muzeum.
Kolik je ve městě kostelů? Vedle svatého Gotharda a Nejsvětější Trojice jsou tu kostely svatého Jakuba Většího, svatého Václava a svatého Šimona a Judy.
Co je Modletický dům? Renesanční dům ve Vinařického ulici, v němž dnes sídlí pivovarská restaurace.
Je slaný pramen pitný? Není. Voda, která z něj dnes vytéká, není ani slaná, ani pitná. Jde o památník, ne o zdroj vody.
Od kdy je ve Slaném doloženo židovské osídlení? Od první poloviny 14. století. Ve městě se dochovaly židovské památky.
Kolik času si na prohlídku vyhradit? Půl dne. Vše podstatné je v docházkové vzdálenosti od Masarykova náměstí, výstup na Slánskou horu přidá hodinu.
