Strahovská knihovna: Teologický a Filosofický sál

Strahovská knihovna má historický fond přes 200 000 svazků včetně více než tří tisíc rukopisů a patnácti set prvotisků. Její dva sály patří k nejfotografovanějším interiérům v Česku: Teologický sál vznikl v letech 1671 az 1674 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho, Filosofický v letech 1783 az 1785 podle Ignáce Jana Palliardiho. Nejcennější knihou je Strahovský evangeliář z doby kolem roku 860.

Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba, vstupné a režim prohlídek se mění, ověřte si je předem.

Strahovská knihovna v rychlém přehledu

Údaj Hodnota
Kde je Strahovský klášter, Hradčany, Praha 1
Historický fond přes 200 000 svazků
Rukopisy více než 3000
Prvotisky zhruba 1500
Teologický sál 1671 az 1674
Architekt Teologického sálu Giovanni Domenico Orsi
Fresky Teologického sálu Siard Nosecký, 1721 az 1727
Filosofický sál 1783 az 1785
Architekt Filosofického sálu Ignác Jan Palliardi
Sochy Ignác František Platzer
Stropní freska Filosofického sálu František Antonín Maulbertsch a Martin Michl, 1794
Nejcennější kniha Strahovský evangeliář, kolem roku 860
Správa premonstrátský řád, od roku 1989

Teologický sál

Starší z obou sálů vznikl v letech 1671 az 1674 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho. Je to barokní prostor s bohatě zdobenou štukovou klenbou.

Fresky vytvořil v letech 1721 az 1727 Siard Nosecký, tedy premonstrát z téhož kláštera. Nešlo o najatého umělce zvenčí, ale o člena komunity.

Sál obsahuje především teologickou literaturu. Značnou část severní stěny zabírají různá vydání Bible, což odpovídá jeho zaměření.

Filosofický sál

Mladší sál vznikl v letech 1783 az 1785 podle návrhu Ignáce Jana Palliardiho. Je to dvoupatrový prostor o rozměrech zhruba deset krát dvaatřicet metrů s galerií v polovině výšky.

Sochařskou výzdobu dodal Ignác František Platzer, tedy autor soch v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Pražské baroko je propojené jmény, která se opakují.

Stropní fresku namalovali roku 1794 František Antonín Maulbertsch a Martin Michl. Je to jedno z posledních velkých děl barokního freskového malířství u nás.

Proč se do sálů nevstupuje

Návštěvník obvykle prohlíží oba sály ode dveří, ne zevnitř. Je to věc ochrany, ne nevstřícnosti.

Historické knižní fondy jsou citlivé na vlhkost, teplotu a prach a každý návštěvník ty hodnoty ovlivňuje. U sálů s dochovaným původním vybavením je proto omezený vstup běžnou praxí.

Pro fotografování platí vlastní pravidla, která se mohou měnit. Ověřte si je předem, protože se u historických knihoven zpřísňují častěji než uvolňují.

Kabinet kuriozit

Na západním konci severní chodby je kabinet kuriozit, tedy předchůdce moderního muzea. Ve vitrínách jsou přírodniny, mimo jiné mušle a vycpaná zvířata.

Kabinety kuriozit vznikaly v 16. az 18. století jako sbírky pozoruhodností bez dnešního oborového členění. Vedle sebe stálo to, co bychom dnes rozdělili mezi přírodovědu, etnografii a umění.

Právě proto jsou dnes cenné. Ukazují, jak se poznání světa organizovalo předtím, než vznikly moderní vědní obory.

Strahovský evangeliář

Nejcennější knihou fondu je Strahovský evangeliář, vzniklý kolem roku 860 v Tours ve Francii. Je to tedy rukopis starší než český stát.

V letech 2011 az 2012 vzniklo jeho faksimile, tedy věrná kopie. To je u rukopisů této hodnoty obvyklý postup: originál se ukládá a pracuje se s kopií.

Vedle něj má knihovna přes 3000 rukopisů a zhruba 1500 prvotisků, tedy tisků z doby do roku 1500. Uloženy jsou ve zvláštním depozitáři.

Knihovna a klášter

Knihovna je součástí Strahovského kláštera, který spravuje premonstrátský řád. Ten se ke správě vrátil roku 1989.

Klášter zahrnuje vedle knihovny i obrazárnu a nabízí jeden z nejlepších výhledů na Prahu. Návštěvu knihovny se proto vyplatí spojit s prohlídkou areálu.

Pro srovnání s dalšími historickými sály má smysl navštívit i Klementinum s Barokním knihovním sálem, kde sídlí Národní knihovna.

Jak si návštěvu naplánovat

Knihovna je součástí prohlídkové trasy kláštera na Hradčanech. Cesta nahoru je do kopce, ale odměnou je výhled na město.

Vzhledem k tomu, že jde o činnou řeholní instituci, řídí se provoz jejími potřebami. Otevírací doba i podmínky se mohou lišit podle dne a podle konání bohoslužeb.

Přehled dalších pražských knihoven má rozcestník knihoven v Praze, přehled sakrálních staveb rozcestník kostelů, klášterů a synagog.

Časté otázky

Jak velký je fond Strahovské knihovny? Historický fond má přes 200 000 svazků, z toho více než 3000 rukopisů a zhruba 1500 prvotisků uložených ve zvláštním depozitáři.

Kdy vznikl Teologický sál? V letech 1671 az 1674 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho. Fresky vytvořil v letech 1721 az 1727 Siard Nosecký, premonstrát z téhož kláštera.

Kdy vznikl Filosofický sál? V letech 1783 az 1785 podle návrhu Ignáce Jana Palliardiho. Je dvoupatrový, měří zhruba deset krát dvaatřicet metrů a má galerii v polovině výšky.

Kdo namaloval stropní fresku ve Filosofickém sále? František Antonín Maulbertsch a Martin Michl roku 1794. Je to jedno z posledních velkých děl barokního freskového malířství u nás.

Proč se do sálů nesmí vstupovat? Kvůli ochraně fondu. Historické knihy jsou citlivé na vlhkost, teplotu a prach a každý návštěvník tyto hodnoty ovlivňuje. Sály se proto prohlížejí ode dveří.

Co je kabinet kuriozit? Předchůdce moderního muzea na západním konci severní chodby. Ve vitrínách jsou přírodniny, mimo jiné mušle a vycpaná zvířata.

Která kniha je nejcennější? Strahovský evangeliář, vzniklý kolem roku 860 v Tours ve Francii. Je to rukopis starší než český stát a v letech 2011 az 2012 vzniklo jeho faksimile.

Proč se dělá faksimile? U rukopisů této hodnoty je to obvyklý postup. Originál se ukládá a pracuje se s věrnou kopií, což šetří původní materiál.

Kdo knihovnu spravuje? Premonstrátský řád, který se ke správě vrátil roku 1989. Jde tedy o činnou řeholní instituci, ne o státní muzeum.

Dá se fotografovat? Platí vlastní pravidla, která se mohou měnit. Ověřte si je předem, protože se u historických knihoven zpřísňují častěji než uvolňují.

S čím návštěvu spojit? S prohlídkou celého Strahovského kláštera včetně obrazárny a výhledu na město, případně s Klementinem a jeho Barokním knihovním sálem.



Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný je redaktor s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Pro Prahalove.cz píše o financích, právu, dopravě a autě, pražských podnicích a gastronomii i o osobnostech spjatých s Prahou. Přehledy firem a služeb staví na veřejných rejstřících (ARES, živnostenský a další) a osobně ověřuje adresy, otevírací doby a kontakty. Zaměřuje se na to, aby se čtenář ve městě i v úředních záležitostech snadno zorientoval.

Články: 3156