Strahovská knihovna má historický fond přes 200 000 svazků včetně více než tří tisíc rukopisů a patnácti set prvotisků. Její dva sály patří k nejfotografovanějším interiérům v Česku: Teologický sál vznikl v letech 1671 az 1674 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho, Filosofický v letech 1783 az 1785 podle Ignáce Jana Palliardiho. Nejcennější knihou je Strahovský evangeliář z doby kolem roku 860.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba, vstupné a režim prohlídek se mění, ověřte si je předem.
Strahovská knihovna v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde je | Strahovský klášter, Hradčany, Praha 1 |
| Historický fond | přes 200 000 svazků |
| Rukopisy | více než 3000 |
| Prvotisky | zhruba 1500 |
| Teologický sál | 1671 az 1674 |
| Architekt Teologického sálu | Giovanni Domenico Orsi |
| Fresky Teologického sálu | Siard Nosecký, 1721 az 1727 |
| Filosofický sál | 1783 az 1785 |
| Architekt Filosofického sálu | Ignác Jan Palliardi |
| Sochy | Ignác František Platzer |
| Stropní freska Filosofického sálu | František Antonín Maulbertsch a Martin Michl, 1794 |
| Nejcennější kniha | Strahovský evangeliář, kolem roku 860 |
| Správa | premonstrátský řád, od roku 1989 |
Teologický sál
Starší z obou sálů vznikl v letech 1671 az 1674 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho. Je to barokní prostor s bohatě zdobenou štukovou klenbou.
Fresky vytvořil v letech 1721 az 1727 Siard Nosecký, tedy premonstrát z téhož kláštera. Nešlo o najatého umělce zvenčí, ale o člena komunity.
Sál obsahuje především teologickou literaturu. Značnou část severní stěny zabírají různá vydání Bible, což odpovídá jeho zaměření.
Filosofický sál
Mladší sál vznikl v letech 1783 az 1785 podle návrhu Ignáce Jana Palliardiho. Je to dvoupatrový prostor o rozměrech zhruba deset krát dvaatřicet metrů s galerií v polovině výšky.
Sochařskou výzdobu dodal Ignác František Platzer, tedy autor soch v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Pražské baroko je propojené jmény, která se opakují.
Stropní fresku namalovali roku 1794 František Antonín Maulbertsch a Martin Michl. Je to jedno z posledních velkých děl barokního freskového malířství u nás.
Proč se do sálů nevstupuje
Návštěvník obvykle prohlíží oba sály ode dveří, ne zevnitř. Je to věc ochrany, ne nevstřícnosti.
Historické knižní fondy jsou citlivé na vlhkost, teplotu a prach a každý návštěvník ty hodnoty ovlivňuje. U sálů s dochovaným původním vybavením je proto omezený vstup běžnou praxí.
Pro fotografování platí vlastní pravidla, která se mohou měnit. Ověřte si je předem, protože se u historických knihoven zpřísňují častěji než uvolňují.
Kabinet kuriozit
Na západním konci severní chodby je kabinet kuriozit, tedy předchůdce moderního muzea. Ve vitrínách jsou přírodniny, mimo jiné mušle a vycpaná zvířata.
Kabinety kuriozit vznikaly v 16. az 18. století jako sbírky pozoruhodností bez dnešního oborového členění. Vedle sebe stálo to, co bychom dnes rozdělili mezi přírodovědu, etnografii a umění.
Právě proto jsou dnes cenné. Ukazují, jak se poznání světa organizovalo předtím, než vznikly moderní vědní obory.
Strahovský evangeliář
Nejcennější knihou fondu je Strahovský evangeliář, vzniklý kolem roku 860 v Tours ve Francii. Je to tedy rukopis starší než český stát.
V letech 2011 az 2012 vzniklo jeho faksimile, tedy věrná kopie. To je u rukopisů této hodnoty obvyklý postup: originál se ukládá a pracuje se s kopií.
Vedle něj má knihovna přes 3000 rukopisů a zhruba 1500 prvotisků, tedy tisků z doby do roku 1500. Uloženy jsou ve zvláštním depozitáři.
Knihovna a klášter
Knihovna je součástí Strahovského kláštera, který spravuje premonstrátský řád. Ten se ke správě vrátil roku 1989.
Klášter zahrnuje vedle knihovny i obrazárnu a nabízí jeden z nejlepších výhledů na Prahu. Návštěvu knihovny se proto vyplatí spojit s prohlídkou areálu.
Pro srovnání s dalšími historickými sály má smysl navštívit i Klementinum s Barokním knihovním sálem, kde sídlí Národní knihovna.
Jak si návštěvu naplánovat
Knihovna je součástí prohlídkové trasy kláštera na Hradčanech. Cesta nahoru je do kopce, ale odměnou je výhled na město.
Vzhledem k tomu, že jde o činnou řeholní instituci, řídí se provoz jejími potřebami. Otevírací doba i podmínky se mohou lišit podle dne a podle konání bohoslužeb.
Přehled dalších pražských knihoven má rozcestník knihoven v Praze, přehled sakrálních staveb rozcestník kostelů, klášterů a synagog.
Časté otázky
Jak velký je fond Strahovské knihovny? Historický fond má přes 200 000 svazků, z toho více než 3000 rukopisů a zhruba 1500 prvotisků uložených ve zvláštním depozitáři.
Kdy vznikl Teologický sál? V letech 1671 az 1674 podle návrhu Giovanniho Domenica Orsiho. Fresky vytvořil v letech 1721 az 1727 Siard Nosecký, premonstrát z téhož kláštera.
Kdy vznikl Filosofický sál? V letech 1783 az 1785 podle návrhu Ignáce Jana Palliardiho. Je dvoupatrový, měří zhruba deset krát dvaatřicet metrů a má galerii v polovině výšky.
Kdo namaloval stropní fresku ve Filosofickém sále? František Antonín Maulbertsch a Martin Michl roku 1794. Je to jedno z posledních velkých děl barokního freskového malířství u nás.
Proč se do sálů nesmí vstupovat? Kvůli ochraně fondu. Historické knihy jsou citlivé na vlhkost, teplotu a prach a každý návštěvník tyto hodnoty ovlivňuje. Sály se proto prohlížejí ode dveří.
Co je kabinet kuriozit? Předchůdce moderního muzea na západním konci severní chodby. Ve vitrínách jsou přírodniny, mimo jiné mušle a vycpaná zvířata.
Která kniha je nejcennější? Strahovský evangeliář, vzniklý kolem roku 860 v Tours ve Francii. Je to rukopis starší než český stát a v letech 2011 az 2012 vzniklo jeho faksimile.
Proč se dělá faksimile? U rukopisů této hodnoty je to obvyklý postup. Originál se ukládá a pracuje se s věrnou kopií, což šetří původní materiál.
Kdo knihovnu spravuje? Premonstrátský řád, který se ke správě vrátil roku 1989. Jde tedy o činnou řeholní instituci, ne o státní muzeum.
Dá se fotografovat? Platí vlastní pravidla, která se mohou měnit. Ověřte si je předem, protože se u historických knihoven zpřísňují častěji než uvolňují.
S čím návštěvu spojit? S prohlídkou celého Strahovského kláštera včetně obrazárny a výhledu na město, případně s Klementinem a jeho Barokním knihovním sálem.




