Údolí Berounky mezi Prahou a Berounem je souvislou přehlídkou vilové architektury z přelomu 19. a 20. století, která vznikla díky jediné události: otevření železnice roku 1862 a 1863. Ve třech městech, Černošicích, Dobřichovicích a Řevnicích, tak vyrostla letoviska pražské společnosti s vilami v zahradách nad řekou. Tento článek shrnuje, jak fenomén vznikl, čím se jednotlivá města liší a kde si vily prohlédnout.
Informace jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webů jednotlivých měst. Vily jsou v naprosté většině soukromé objekty, prohlížejí se tedy zvenčí z veřejných prostranství a je namístě respektovat soukromí obyvatel.
Vilová sídla v údolí v přehledu
| Město | Železnice | Charakter vilové vrstvy |
|---|---|---|
| Černošice | Česká západní dráha, 1862 | rozsáhlá vilová zástavba podél řeky i trati, dnes město s ~7 700 obyvateli |
| Dobřichovice | trať Praha az Plzeň, 1863 | vilová čtvrť Brunšov ve svahu nad řekou, ~3 700 obyvatel |
| Řevnice | tatáž trať údolím Berounky | letovisko a vilová zástavba, město s ~3 800 obyvateli |
Železnice, která to celé spustila
Do poloviny 19. století byla údolní sídla na Berounce běžnými vesnicemi. Změnu přinesla železnice: Česká západní dráha byla otevřena roku 1862 a trať z Prahy do Plzně vedoucí údolím roku 1863.
Efekt byl okamžitý. Cesta z Prahy se zkrátila natolik, že se údolí stalo dostupné pro letní pobyt. Střední a vyšší vrstvy pražské společnosti si tu začaly pronajímat letní byty a záhy i stavět vlastní domy.
Vzniklo tak něco, co se v Čechách opakovalo jen na několika místech: souvislý pás letovisek s architekturou určenou k rekreaci, ne k hospodaření. Právě proto vypadají tahle města jinak než zemědělské obce ve stejné vzdálenosti od Prahy.
Černošice: vily podél řeky i trati
Černošice jsou z trojice největší, dnes tu žije zhruba 7 700 obyvatel. Po otevření dráhy roku 1862 si je oblíbily střední a vyšší vrstvy pražské společnosti a vilová zástavba se rozvinula podél řeky i podél železnice.
Charakter města je proto výrazně vilový a hlavní památkou tu není jedna stavba, ale celek. Nejhustší zástavba je mezi nádražím a řekou, kde se dá projít ulicemi s domy od skromných letních bytů po reprezentativní vily se zahradami.
Podrobnosti o městě shrnuje průvodce Černošicemi, kde najdete i historii tří původních obcí, ze kterých město vzniklo.
Dobřichovice a čtvrť Brunšov
V Dobřichovicích se vilová vrstva soustředila do Brunšova, tedy do čtvrti ve svahu nad řekou. Stavět se tu začalo od 80. let 19. století, tedy zhruba dvě desetiletí po otevření trati.
Zvláštností Dobřichovic je, že vilová vrstva navazuje na starší církevní. Zdejší zámek byl letním sídlem velmistrů řádu křižovníků s červenou hvězdou, kterému město patřilo téměř 750 let. Historii popisuje článek o zámku Dobřichovice.
Brunšovem prochází i dobřichovická naučná stezka, takže je to jediné místo z trojice, kde vede vilovou čtvrtí značená trasa s výkladem.
Řevnice a pokračování údolí
Řevnice si z té doby nesou i literární stopu. Na zdejším hřbitově je pohřben spisovatel Ignát Herrmann, autor románu U snědeného krámu, a město po něm pojmenovalo svou knihovnu. Celkový obraz dává průvodce Řevnicemi.
Řevnice leží proti proudu za Dobřichovicemi a mají zhruba 3 800 obyvatel. I ony patří k letoviskům, která vznikla díky téže trati vedoucí údolím Berounky.
Trojice měst tvoří souvislý pás, který se dá projít nebo projet na kole po cyklostezce podél řeky, a to bez převýšení. Právě to je nejlepší způsob, jak vilovou architekturu údolí vidět v souvislostech.
Podrobnosti o městě najdete v průvodci Řevnicemi. Celé údolí navíc pokračuje k Berounu a do Českého krasu.
Jak si vily prohlédnout
Zásadní informace: vily jsou soukromé objekty. Prohlížejí se tedy zvenčí z ulic a veřejných prostranství, ne zevnitř, a je namístě chovat se ohleduplně, protože jde o obydlené domy.
Nejlepší způsob je projít město pěšky. V Černošicích ulicemi mezi nádražím a řekou, v Dobřichovicích Brunšovem ve svahu, v Řevnicích v okolí centra. Všude jde o vycházku na hodinu až dvě.
Kdo chce vidět všechna tři města, může použít vlak a mezi zastávkami přecházet nebo přejíždět po cyklostezce. Údolím jede linka S7, takže se dá výlet skládat podle chuti a kdykoli nasednout zpět.
Časté otázky
Proč je v údolí Berounky tolik vil? Kvůli železnici. Česká západní dráha byla otevřena roku 1862 a trať do Plzně údolím roku 1863, čímž se údolí stalo dostupné pro letní pobyt pražské společnosti.
Která města do vilového pásu patří? Především Černošice, Dobřichovice s čtvrtí Brunšov a Řevnice. Všechna leží na téže trati v údolí Berounky a spojuje je cyklostezka podél řeky.
Co je Brunšov? Vilová čtvrť v Dobřichovicích ve svahu nad řekou, kde se začalo stavět od 80. let 19. století. Prochází jí dobřichovická naučná stezka.
Dá se do vil vstoupit? Ne, jde o soukromé obydlené domy. Prohlížejí se zvenčí z ulic a veřejných prostranství a je namístě chovat se ohleduplně.
Kde je vilová zástavba nejhustší? V Černošicích mezi nádražím a řekou. Město je z trojice největší, dnes tu žije zhruba 7 700 obyvatel, a vily se rozvinuly podél řeky i podél trati.
Jak si prohlídku naplánovat? Nejlépe pěšky, v každém městě jde o vycházku na hodinu až dvě. Kdo chce vidět všechna tři, může použít vlak linky S7 a mezi zastávkami přejíždět po cyklostezce.
Liší se ta města něčím? Ano. Černošice jsou největší a nejvíc vilové, Dobřichovice mají vedle vil i zámek křižovníků a středověkou vrstvu, Řevnice pokračují údolím proti proudu.
Kdy se v údolí stavělo nejvíc? Od 80. let 19. století, tedy zhruba dvě desetiletí po otevření železnice, a pak na přelomu 19. a 20. století, kdy byl trend letních bytů nejsilnější.
Dá se údolím jet na kole? Ano, podél Berounky vede cyklostezka bez převýšení, po které se dá jet z Prahy přes Černošice a Dobřichovice do Řevnic a dál k Berounu.
Stojí prohlídka za to i bez zájmu o architekturu? Ano, protože jde zároveň o procházku v zeleni podél řeky. Vilové čtvrti mají vzrostlé zahrady, takže je to příjemná trasa i pro toho, kdo domy jen míjí.
