Ignát Herrmann (1854 az 1935) byl prozaik, humorista a redaktor, jehož nejznámějším dílem je román U snědeného krámu z roku 1890. S Řevnicemi je spojený natolik, že po něm město pojmenovalo svou knihovnu, a je pohřben v rodinné hrobce na řevnickém hřbitově. Patří k osobnostem, které z podbrdského městečka udělaly víc než jen zastávku na trati.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba knihovny se mění, ověřte si ji předem.
Ignát Herrmann v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Život | 1854 az 1935 |
| Čím byl | prozaik, humorista, satirik a redaktor |
| Nejznámější dílo | U snědeného krámu, rok 1890 |
| Vztah k Řevnicím | řazen mezi významné osobnosti města |
| Hrob | rodinná hrobka na řevnickém hřbitově |
| Připomínka ve městě | Městská knihovna Ignáta Herrmanna |
| Adresa knihovny | Mníšecká 29, Řevnice |
| V téže budově | základní umělecká škola |
Kdo byl Ignát Herrmann
Ignát Herrmann žil v letech 1854 az 1935 a byl prozaikem, humoristou, satirikem a redaktorem. Jeho život tedy pokrývá konec rakouské monarchie i první republiku.
Byl typem autora, který psal o městě a jeho lidech se smyslem pro detail a pro drobnou komiku všedního dne. Právě to z jeho knih dělá zdroj poznání o tom, jak se v Praze na přelomu století žilo.
Vedle psaní se věnoval redakční práci, což byla v té době u spisovatelů běžná kombinace. Literatura sama uživila málokoho.
U snědeného krámu
Nejznámějším dílem je román U snědeného krámu z roku 1890. Bývá řazen k jeho nejlepším pracím a patří k titulům, které zná i ten, kdo Herrmanna jinak nečetl.
Kniha vypráví příběh pražského obchodníka a jeho krachu. Její název se v češtině usadil jako obrat a používá se dodnes, obvykle aniž by uživatel věděl, odkud pochází.
To je situace, která se autorovi stane málokdy. Titul přežil svého tvůrce a stal se součástí běžného jazyka.
Vazba na Řevnice
Herrmann je řazen mezi významné osobnosti Řevnic a pohřben je v rodinné hrobce na řevnickém hřbitově. Město ho připomíná jménem své knihovny.
Řevnice byly od poslední třetiny 19. století letoviskem pražské společnosti. Po příchodu železnice roku 1862 sem jezdili měšťané na letní byty a část z nich si tu postupně postavila vily.
Právě tenhle vzorec vysvětluje, proč má malé město v údolí Berounky vazbu na pražské literární prostředí. Kdo psal v Praze, mohl trávit léto tady, a někteří tu zůstali natrvalo.
Knihovna, která nese jeho jméno
Pojmenování knihovny po místní literární osobnosti není v Česku výjimkou. Přehled největších pražských knihoven a jejich historických sálů má rozcestník knihoven v Praze.
Městská knihovna Ignáta Herrmanna sídlí v ulici Mníšecká 29. Je jedním z pilířů kulturního života města vedle Lesního divadla, kina a městského kulturního střediska.
Ve stejné budově sídlí i základní umělecká škola. Soustředění knihovny a ZUŠ pod jednu adresu je u obcí této velikosti praktické řešení.
Pojmenování knihovny po místní literární osobnosti je gesto, které dává smysl. Není to náhodně vybrané jméno, ale odkaz na někoho, kdo je ve městě pohřben.
Vily, letní byty a proměna údolí
Herrmannova doba je zároveň dobou, kdy se údolí Berounky proměnilo. Po roce 1862 se z venkovských obcí staly cíle letní rekreace a vznikla tu vilová zástavba, která je dodnes charakteristická.
Týká se to nejen Řevnic, ale celého pásu obcí po proudu i proti proudu. Souvislosti popisuje článek o vilách v údolí Berounky.
Bez železnice by tenhle jev nevznikl. Praha se tím poprvé rozšířila za své hranice, aniž by se rozrostla plošně.
Kde po něm hledat stopu
Nejkonkrétnější stopou je hrob na řevnickém hřbitově a knihovna nesoucí jeho jméno. Naučná stezka ani muzeum věnované jeho osobě ve městě nejsou, a je poctivé to říct předem.
Návštěva má proto smysl spíš jako kontext k procházce městem než jako samostatný cíl. Řevnice se dají projít za dopoledne a Herrmannova stopa je jednou z jejich vrstev.
Druhou vrstvou je sport. Na zdejších kurtech začínala Martina Navrátilová, což je z hlediska známosti jméno ještě silnější.
Jak Řevnice navštívit
Z Prahy jede vlak linky S7 na Smíchov a cesta trvá řádově pětadvacet až třicet minut, jak popisuje článek o dopravě z Řevnic do Prahy.
Ve městě se dá spojit prohlídka s procházkou podél Berounky nebo s výšlapem na vyhlídku Babka. Tipy má článek o výletech kolem Řevnic.
Kde se najíst, shrnuje přehled podniků ve městě. Celkový obraz dává průvodce Řevnicemi.
Časté otázky
Kdo byl Ignát Herrmann? Prozaik, humorista, satirik a redaktor, který žil v letech 1854 az 1935. Jeho život pokrývá konec rakouské monarchie i první republiku.
Co je jeho nejznámější dílo? Román U snědeného krámu z roku 1890. Bývá řazen k jeho nejlepším pracím a jeho název se v češtině usadil jako běžně používaný obrat.
Jaký měl vztah k Řevnicím? Je řazen mezi významné osobnosti města a pohřben je v rodinné hrobce na řevnickém hřbitově. Město po něm pojmenovalo svou knihovnu.
Kde knihovna sídlí? V ulici Mníšecká 29 v Řevnicích. Ve stejné budově je i základní umělecká škola.
Proč měli pražští literáti vazbu na Řevnice? Po příchodu železnice roku 1862 se z města stalo letovisko pražské společnosti. Měšťané sem jezdili na letní byty a část z nich si tu postavila vily.
Je ve městě muzeum věnované Herrmannovi? Není. Nejkonkrétnější stopou je hrob na hřbitově a knihovna nesoucí jeho jméno, naučná stezka ani expozice tu nejsou.
Dá se hrob najít? Je v rodinné hrobce na řevnickém hřbitově. Konkrétní umístění si ověřte na místě, orientační systém na malých hřbitovech bývá omezený.
Kdo je další známou osobností města? Martina Navrátilová, která v Řevnicích vyrůstala a začínala na kurtech LTC Řevnice.
Co ve městě vidět kromě toho? Lesní divadlo z roku 1916, kino, městské kulturní středisko a pivovar sídlící v budově nádraží z roku 1862.
Jak se do Řevnic dostanu? Vlakem linky S7 z Prahy na Smíchov, cesta trvá řádově pětadvacet až třicet minut.
Stojí návštěva za samostatný výlet? Herrmannova stopa sama o sobě spíš ne, je to kontext k procházce městem. Řevnice jako celek za návštěvu stojí a projdou se za dopoledne.
