Viadukt Devět kanálů v Úvalech je devítiobloukový železniční most z roku 1844, který postavil za osm měsíců inženýr Jan Perner a který byl ve své době nejdelším mostem v tehdejším Rakousku. Překlenuje údolí říčky Výmoly, měří zhruba 135 metrů, je vysoký 13 metrů a je postavený z pískovcových a žulových kvádrů. Ministerstvo kultury ho vede jako kulturní památku a dodnes po něm jezdí vlaky na hlavní trati z Prahy. Tento článek shrnuje, jak vznikl a co z něj uvidíte.
Údaje jsme ověřovali k 9. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z podkladů města Úvaly a odborných článků o technických památkách. Most je provozovaná dopravní stavba, proto se prohlíží zvenčí a z veřejně přístupných míst.
Viadukt v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde | Úvaly, okres Praha-východ, údolí říčky Výmoly |
| Postaven | roku 1844 |
| Doba stavby | zhruba osm měsíců |
| Stavbu vedl | inženýr Jan Perner |
| Počet oblouků | devět, odtud jméno |
| Délka | zhruba 135 metrů |
| Výška | zhruba 13 metrů |
| Materiál | pískovcové a žulové kvádry |
| Prvenství | ve své době nejdelší most v tehdejším Rakousku |
| Rozšíření | o třetí kolej roku 1953 |
| Rekonstrukce | v letech 2014 az 2016 |
| Status | kulturní památka |
Proč viadukt vznikl
Most je součástí hlavní trati z Prahy na Českou Třebovou, tedy železnice, která ve 40. letech 19. století propojovala Prahu s Vídní. Byla to jedna z nejdůležitějších staveb své doby a její trasa musela překonat i údolí říčky Výmoly u Úval.
Řešení bylo klasické pro tehdejší dobu: kamenný obloukový viadukt. Devět oblouků, po nichž dostal most jméno, překlenulo údolí v mírném oblouku a železnice mohla pokračovat bez prudkého klesání a stoupání.
Právě železnice zásadně ovlivnila i samotné Úvaly, které z ní žijí dodnes. Souvislosti města popisuje průvodce Úvaly.
Jan Perner a osm měsíců stavby
Perner měl vést i stavbu Negrelliho viaduktu v Praze, zahynul ale při nehodě a projekt převzal Alois Negrelli, po kterém most nese jméno. Obě stavby patří do téže rané železniční éry.
Stavbu vedl přímo Jan Perner, jeden z nejvýznamnějších českých inženýrů 19. století a klíčová postava počátků našeho železničního stavitelství. Jeho jméno je spojené s trasováním tratí, které dodnes tvoří páteř české sítě.
Pozoruhodné je tempo. Viadukt vznikl roku 1844 za pouhých osm měsíců, a to bez mechanizace, jakou známe dnes. Kámen se opracovával ručně a klenby se stavěly na dřevěné skruže, tedy pomocné konstrukce, po jejichž odstranění se most musel unést sám.
Výsledkem byla stavba, která se svou délkou přes sto třicet metrů stala nejdelším mostem v tehdejším Rakousku. Pro srovnání, mluvíme o době, kdy železnice v českých zemích teprve začínala.
Jak je viadukt postavený
Most je zděný z pískovcových a žulových kvádrů, tedy z materiálů, které snesou zatížení i počasí po dlouhá desetiletí. Devět oblouků nese železniční těleso ve výšce zhruba 13 metrů nad údolím.
Zajímavostí je, že most není veden v přímé linii, ale v mírném oblouku, což bylo dáno trasou trati. U kamenné obloukové stavby to znamená složitější geometrii a náročnější provedení, protože každý oblouk musí přesně navazovat.
Konstrukce se osvědčila natolik, že most slouží dodnes. Roku 1953 byl rozšířen o třetí kolej a v letech 2014 az 2016 prošel důkladnou rekonstrukcí, po níž dál nese provoz na jednom z nejvytíženějších úseků české železnice.
Viadukt jako památka
Ministerstvo kultury vede viadukt jako kulturní památku. Je to případ stavby, která je zároveň funkční infrastrukturou i historickým dílem, což u technických památek nebývá pravidlem, protože řada z nich se dochovala až po ukončení provozu.
Pro Úvaly je most nejvýraznějším objektem ve městě a bývá uváděn jako jejich symbol. Objevuje se i v turistických materiálech města a patří k cílům, kvůli kterým se sem lidé vydávají.
Vzhledem k tomu, že jde o provozovanou dopravní stavbu, prohlíží se zvenčí. Pohyb v kolejišti je nebezpečný a zakázaný, takže si most prohlédněte z veřejně přístupných míst v údolí.
Jak se k viaduktu dostat
Viadukt stojí přímo v Úvalech nad údolím Výmoly, takže se k němu dá dojít pěšky z centra i od nádraží. Nejlepší pohled je zdola z údolí, odkud vynikne řada oblouků i výška stavby.
Z Prahy jede do Úval vlak linky S1 po téže trati, na které viadukt stojí, což je asi nejhezčí způsob, jak k němu dorazit: přijedete po mostě, který se pak jdete prohlédnout. Podrobnosti o spojení shrnuje článek o dopravě z Úval do Prahy.
Návštěvu se vyplatí spojit s procházkou do Klánovického lesa nebo do Škvorecké obory Králičina, které na město navazují. Tipy shrnuje článek o výletech kolem Úval.
Časté otázky
Proč se most jmenuje Devět kanálů? Podle devíti oblouků, kterými překlenuje údolí říčky Výmoly. Slovo kanál se tu používá ve významu klenutého otvoru, ne vodního kanálu.
Kdy byl viadukt postaven? Roku 1844, při stavbě hlavní trati mezi Prahou a Vídní. Stavba trvala pouhých osm měsíců a vedl ji inženýr Jan Perner.
Jak je viadukt dlouhý? Zhruba 135 metrů a vysoký je asi 13 metrů. Se svou délkou byl v době vzniku nejdelším mostem v tehdejším Rakousku.
Z čeho je most postavený? Z pískovcových a žulových kvádrů. Je veden v mírném oblouku, což je u kamenné obloukové stavby náročnější na provedení, protože každý oblouk musí přesně navazovat.
Kdo byl Jan Perner? Jeden z nejvýznamnějších českých inženýrů 19. století a klíčová postava počátků českého železničního stavitelství. Jeho jméno je spojené s trasováním tratí, které dodnes tvoří páteř sítě.
Jezdí po viaduktu vlaky? Ano, most dodnes slouží provozu na hlavní trati. Roku 1953 byl rozšířen o třetí kolej a v letech 2014 az 2016 prošel důkladnou rekonstrukcí.
Je viadukt památkou? Ano, Ministerstvo kultury ho vede jako kulturní památku. Je to zároveň funkční dopravní stavba i historické dílo, což u technických památek nebývá pravidlem.
Dá se po mostě projít? Ne. Jde o provozovanou železniční stavbu, pohyb v kolejišti je nebezpečný a zakázaný. Most se prohlíží zvenčí z veřejně přístupných míst v údolí.
Odkud je nejlepší pohled? Zdola z údolí Výmoly, odkud vynikne celá řada oblouků i výška stavby. K mostu se dá dojít pěšky z centra Úval i od nádraží.
S čím spojit návštěvu? S procházkou do Klánovického lesa nebo do Škvorecké obory Králičina, které na Úvaly navazují, případně s prohlídkou barokního kostela Zvěstování Páně z roku 1724.
