Kino Světozor: Kinoautomat a artové kino od roku 1918

Kino Světozor otevřelo 8. prosince 1918 na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice a v roce 1968 v něm měl premiéru Kinoautomat, první interaktivní film na světě. Sídlí v Paláci České banky od architekta Osvalda Polívky. Původně se jmenovalo Elektra a mělo zhruba sedm set míst. Od roku 2004 funguje jako artové premiérové kino a od roku 2007 patří do sítě Osa 9.

Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Program a provozní údaje se mění, ověřte si je předem.

Kino Světozor v rychlém přehledu

Údaj Hodnota
Kde je roh Václavského náměstí a Vodičkovy, Praha 1
Otevření 8. prosince 1918
Původní název Elektra, brzy změněn na Světozor
Budova Palác České banky, 1914 az 1918
Architekt Osvald Polívka
Autor průčelí Josef Sakař
Původní kapacita zhruba 700 míst ve 33 řadách
Obnovení projekcí rok 1957, přestavba na panoramatické kino
Kinoautomat premiéra roku 1968
Velká rekonstrukce 2007 az 2008
Artové premiérové kino od roku 2004
Síť Osa 9 od roku 2007

Kino v bankovním paláci

Světozor sídlí v Paláci České banky, postaveném v letech 1914 az 1918. Projekt vypracoval architekt Osvald Polívka, průčelí navrhl Josef Sakař.

Polívka je jedním z nejvýraznějších architektů pražské secese a jeho jméno je spojené mimo jiné s Obecním domem. Kino je tedy vestavěné do stavby prvořadého významu.

Provoz začal 8. prosince 1918, tedy měsíc po vzniku republiky. Původní název zněl Elektra, ale brzy byl změněn na Světozor.

Sedm set míst a proměny sálu

Hlediště pojalo původně zhruba 700 míst ve třiatřiceti řadách a mělo boční i zadní lóže. To odpovídá době, kdy bylo kino společenskou událostí a stavělo se ve velkém.

Provoz nebyl souvislý. Kino se dočasně proměnilo v kabaret a k promítání se vrátilo až roku 1957 po přestavbě na panoramatické kino.

Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 2007 az 2008 a přinesla nové sedačky, zvukové systémy a akustickou izolaci.

Kinoautomat, český vynález

Nejzajímavější kapitolou je rok 1968, kdy tu měl premiéru Kinoautomat. Šlo o první interaktivní film na světě, ve kterém diváci hlasováním rozhodovali o dalším ději.

Systém představil Československo na světové výstavě Expo 67 v Montrealu a Světozor byl místem, kde se s ním setkalo domácí publikum. Je to jeden z mála případů, kdy Československo přišlo s filmovou technologií, kterou svět neznal.

Dnes se interaktivní vyprávění bere jako věc streamovacích platforem. Vzniklo ale o půl století dřív a poprvé se v Praze promítalo právě tady.

Artové kino od roku 2004

Od roku 2004 funguje Světozor jako artové premiérové kino. Znamená to, že uvádí filmy, které se do multikin nedostanou, a to v premiérách, ne s odstupem.

Právě tahle role je pro pražskou filmovou scénu klíčová. Bez artových kin by se řada evropských, dokumentárních a festivalových snímků do běžné distribuce vůbec nedostala.

Rozdíl mezi artovým kinem a multikinem popisuje rozcestník kin v Praze.

Síť Osa 9

Od roku 2007 patří Světozor do sítě Osa 9. Je to skupina čtyř pražských artových kin, kterou spojuje tramvajová linka číslo 9, odtud jméno.

Vedle Světozoru do ní patří kino Aero na Žižkově, kino Evald a kino Mat. Provozně jde o propojené scény se společnou dramaturgií.

Stejný okruh lidí provozuje od roku 2009 i Bio Oko na Letné. Pražská artová scéna je tedy z velké části propojená.

Co ve Světozoru najdete kromě sálu

Součástí je i filmový bar a prodejna, tedy zázemí, které z kina dělá místo k setkávání, ne jen sál s projekcí.

To je u artových kin obvyklý model. Program se doplňuje debatami, uvedeními za účasti tvůrců a festivalovými přehlídkami, k čemuž je potřeba prostor, kde se dá zůstat.

Kino leží v pasáži, takže je přístupné z Vodičkovy ulice i z Václavského náměstí. Je to jedno z nejlépe dostupných kin v centru.

Kam jinam v centru na film

Nejbližší srovnatelnou scénou je kino Lucerna v paláci Lucerna, tedy nejstarší stále funkční kino v Česku, otevřené roku 1909.

Obě kina leží pár set metrů od sebe a obě jsou v pasážích u Václavského náměstí. Pro návštěvníka to znamená, že si může vybrat podle programu, ne podle vzdálenosti.

Archivní projekce nabízí kino Ponrepo v Bartolomějské ulici, které provozuje Národní filmový archiv.

Časté otázky

Kdy bylo kino Světozor otevřeno? Dne 8. prosince 1918, tedy měsíc po vzniku republiky. Původně se jmenovalo Elektra, ale název byl brzy změněn na Světozor.

V jaké budově kino sídlí? V Paláci České banky z let 1914 az 1918. Projekt vypracoval architekt Osvald Polívka, průčelí navrhl Josef Sakař.

Jak velký byl sál původně? Pojal zhruba 700 míst ve třiatřiceti řadách a měl boční i zadní lóže. Odpovídá to době, kdy bylo kino společenskou událostí.

Co je Kinoautomat? První interaktivní film na světě, ve kterém diváci hlasováním rozhodovali o dalším ději. Ve Světozoru měl premiéru roku 1968.

Promítalo se v kině pořád? Ne. Kino se dočasně proměnilo v kabaret a k promítání se vrátilo až roku 1957 po přestavbě na panoramatické kino.

Kdy proběhla poslední rekonstrukce? V letech 2007 az 2008. Přinesla nové sedačky, zvukové systémy a akustickou izolaci.

Co je Osa 9? Síť čtyř pražských artových kin propojených tramvajovou linkou číslo 9, odtud jméno. Vedle Světozoru do ní patří kino Aero, kino Evald a kino Mat.

Co znamená artové premiérové kino? Uvádí filmy, které se do multikin nedostanou, a to v premiérách, ne s odstupem. Světozor tak funguje od roku 2004.

Je v kině bar? Ano, součástí je filmový bar a prodejna. U artových kin je to obvyklý model, protože program se doplňuje debatami a uvedeními za účasti tvůrců.

Jak se ke kinu dostanu? Leží v pasáži na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, takže je přístupné z obou stran. Je to jedno z nejlépe dostupných kin v centru.

Které kino je nejblíž? Kino Lucerna v paláci Lucerna, tedy nejstarší stále funkční kino v Česku. Obě leží pár set metrů od sebe v pasážích u Václavského náměstí.



Libor Výborný
Libor Výborný

Libor Výborný je redaktor s praxí z redakcí Prima Zoom a Novinky.cz. Pro Prahalove.cz píše o financích, právu, dopravě a autě, pražských podnicích a gastronomii i o osobnostech spjatých s Prahou. Přehledy firem a služeb staví na veřejných rejstřících (ARES, živnostenský a další) a osobně ověřuje adresy, otevírací doby a kontakty. Zaměřuje se na to, aby se čtenář ve městě i v úředních záležitostech snadno zorientoval.

Články: 3121