Větrušické rokle jsou národní přírodní rezervace na pravém břehu Vltavy mezi Řeží a Větrušicemi, vyhlášená už v roce 1969 a znovu vyhláškou ministerstva životního prostředí v roce 2017. Chrání skalní stepi, suché trávníky a teplomilné doubravy na strmých svazích nad řekou.
Pod Velkým vrchem se ve skalách otevírá jeskyně Drábovna, podle odborníků nejspíš nejprostornější pseudokrasová dutina ve středních Čechách. Nejlépe se k ní dojde po stezce podél Vltavy z Řeže, necelé dva kilometry od lávky.
V kostce
- Co to je: národní přírodní rezervace a evropsky významná lokalita.
- Kde: nad Vltavou, katastry Větrušice a Máslovice.
- Chráněno: skalní stepi, suché trávníky, teplomilné doubravy.
- Jeskyně Drábovna: necelé 2 km po proudu od lávky v Řeži.
- Vyhlídky: Velký vrch 287 m a Červená skála.
- Pravidla: v rezervaci se chodí jen po cestách.
Národní přírodní rezervace nad Vltavou
Rezervace leží na západním okraji Větrušic, kde Vltava obtéká výrazným obloukem skalní masiv Velkého vrchu. Zasahuje do katastrů Větrušice u Klecan a Máslovice a stejnojmennou evropsky významnou lokalitu vyhlásil stát v rámci soustavy Natura 2000.
Poprvé byla vyhlášena v roce 1969, dnešní podobu jí dala vyhláška ministerstva životního prostředí č. 5/2017 Sb., účinná od 15. ledna 2017. Předmětem ochrany jsou skalní stepi, suché trávníky a teplomilné doubravy.
Jižní svahy se v létě rozpálí a skály pak dlouho sálají teplo, díky čemuž se tu podle obce udržuje mikroklima až se stepními parametry. Na téměř nepřístupných svazích se proto zachovala původní lesostepní vegetace.
Jeskyně Drábovna
Drábovna, v literatuře také Drápová nebo Drápovna, leží v polovině výšky údolí pod Velkým vrchem. Vchod má nepravidelný tvar zhruba tři na čtyři metry a je dobře vidět i z vlaku na protějším břehu.
Hlavní dutina je dlouhá devět metrů, široká i vysoká průměrně tři metry a malým oknem se spojuje s povrchem. Na druhou stranu od vchodu vede polootevřená předsíň dlouhá přes čtyři metry. Jeskyně vznikla podél svislé tektonické pukliny a šikmé plochy břidličnatosti ve starohorních drobách a břidlicích.
Archeolog F. Prošek tu našel střepy knovízské kultury z mladší doby bronzové, další nález pochází z vrcholného středověku. Jeskyni zřejmě využívali pastevci. Název se podle výkladu na webu obce vztahuje k drábům ve smyslu lupičů a tuláků.
| Místo | Co tam najdete |
|---|---|
| Jeskyně Drábovna | dutina 9 m dlouhá, vchod 3 × 4 m, nálezy z doby bronzové |
| Velký vrch | 287 m n. m., nejvyšší bod katastru Větrušic |
| Červená skála | skalní vyhlídka nad Vltavou |
| Kazatelna | skála, se kterou je spojená pověst o sedlákovi Krákorovi |
| Stezka podél Vltavy | z Řeže po proudu, pro pěší |
Vyhlídky Velký vrch a Červená skála
Velký vrch s 287 metry je nejvyšším bodem katastru Větrušic, Vltava pod ním teče ve výšce 170 metrů, převýšení je tedy přes sto metrů. Obec uvádí, že z míst nad roklemi je za dobré viditelnosti vidět Pražský hrad i Milešovku v Českém středohoří.
Druhou vyhlídkou je Červená skála. Se skálou Kazatelna, později zvanou Psinka, je spojená pověst, kterou zapsal V. B. Třebízský: sedlák Krákora z Větrušic tu v 18. století kázal lidu, a když před úřady ustupoval, spadl do Vltavy.
Jak se tam dostat
Nejpohodlnější přístup k jeskyni je z Řeže. Z vlakové zastávky Řež na lince S4 se přejde lávka přes Vltavu a po stezce podél řeky se jde necelé dva kilometry po proudu. Za několika velkými spadlými balvany začíná kolmý skalní hřbítek, který stoupá až k vrcholu údolí, a u něj je jeskyně.
Z Prahy se dá dojet i autobusem 374 z Kobylis do Větrušic a jít k vyhlídkám nad roklemi z obce. Spoje popisuje doprava z Větrušic do Prahy, přístup z druhé strany výlety kolem Husince.
Pravidla v rezervaci
V národní přírodní rezervaci se podle zákona o ochraně přírody chodí jen po vyznačených cestách. Svahy jsou strmé a skalní, mimo stezky hrozí sesuv kamenů i úraz a zároveň se tu poškozuje chráněná vegetace.
Stezka podél Vltavy pod Větrušicemi je průchozí pro pěší, na kole se podle obce dá projet jen na vlastní nebezpečí. Pod skalami leží i spadlé balvany, proto se vyplatí pevná obuv.
Příroda roklí
Díky nepřístupným srázům tu žije pestrá zvěř: podle obce srnci, divočáci, zajíci, bažanti, lišky, ježci, hadi i ještěrky. V tůních v roklích žijí žáby a za šera tu létají sovy, výři a netopýři.
U samotné Vltavy hnízdí vodní ptactvo a v porostech podél navigace žijí obojživelníci a plazi. Na jižních svazích bývá v létě velké horko, na výlet se proto víc hodí jaro a podzim.
⚠ Nepleťte si břehy
Vlak v Letkách je sice přímo naproti roklím, ale na levém břehu a přívoz do Větrušic už nejezdí. K jeskyni se jde z Řeže přes lávku.
Co si z toho odnést
- Větrušické rokle jsou národní přírodní rezervace od roku 1969.
- Jeskyně Drábovna je necelé dva kilometry od lávky v Řeži.
- Velký vrch má 287 metrů.
- V rezervaci se chodí jen po cestách.
- Na kole je stezka podél řeky jen na vlastní nebezpečí.
Související články
Celou obec popisuje průvodce Větrušicemi, další tipy pěší výlety z Prahy.
Recenze Větrušických roklí
Recenze Větrušických roklí a vyhlídek najdete v Mapách Google a na turistických portálech. Stav stezky i výhledy se ale mění podle ročního období a počasí, proto starší recenze berte jen orientačně. Pravidla rezervace ale platí vždy, bez ohledu na to, co doporučují recenze.
Časté otázky o Větrušických roklích
Kde jsou Větrušické rokle?
Na pravém břehu Vltavy mezi Řeží a Větrušicemi, severně od Prahy.
Od kdy jsou Větrušické rokle chráněné?
Od roku 1969, dnes podle vyhlášky č. 5/2017 Sb.
Co se ve Větrušických roklích chrání?
Skalní stepi, suché trávníky a teplomilné doubravy.
Kde je jeskyně Drábovna?
Pod Velkým vrchem, necelé dva kilometry po proudu od lávky v Řeži.
Jak velká je jeskyně Drábovna?
Hlavní dutina je dlouhá devět metrů, široká a vysoká asi tři metry.
Jak se dostat k Větrušickým roklím z Prahy?
Vlakem S4 do Řeže a přes lávku, nebo autobusem 374 do Větrušic.
Dá se podél Vltavy pod roklemi jet na kole?
Podle obce jen na vlastní nebezpečí, stezka je určená pro pěší.
Jaký výhled je z Velkého vrchu?
Za dobré viditelnosti až na Pražský hrad a Milešovku.
