Městská knihovna v Praze otevřela veřejnosti 1. července 1891 s 3370 svazky a dnes má přes 1,7 milionu jednotek a šestačtyřicet poboček. Hlavní budovu na Mariánském náměstí postavil v letech 1925 az 1928 architekt František Roith a byla to první účelová knihovní budova v Československu. Ve vstupní hale stojí od roku 1998 Idiom, sloup z osmi tisíc knih od Mateje Kréna.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Otevírací doba a stav fondu se mění, aktuální údaje má knihovna.
Městská knihovna v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Ústřední budova | Mariánské náměstí 98/1, Praha 1 |
| Otevření veřejnosti | 1. července 1891 |
| Počáteční fond | 3370 svazků |
| Stavba ústřední budovy | 1925 az 1928 |
| Architekt | František Roith |
| Prvenství | první účelová knihovní budova v Československu |
| Fond | 1 750 669 jednotek, stav roku 2024 |
| Registrovaní uživatelé | 170 203, stav roku 2024 |
| Pobočky | 46 poboček a 2 bibliobusy, stav roku 2023 |
| Idiom | od roku 1998, Matej Krén, 8000 knih |
| Vzácný tisk | Pražská bible z roku 1488 |
Od tří tisíc svazků k městské síti
Knihovna otevřela veřejnosti 1. července 1891 a měla tehdy 3370 svazků. Dnes je největší veřejnou knihovnou v hlavním městě.
Fond ke stavu roku 2024 čítal 1 750 669 jednotek a knihovna měla 170 203 registrovaných uživatelů. Vedle knih zahrnuje nosiče, mapy, noty, noviny a časopisy.
Síť tvoří podle stavu roku 2023 46 poboček a dva bibliobusy. Knihovna tedy není jedna budova, ale systém rozprostřený po celé Praze.
První účelová knihovna v Československu
Ústřední budovu na Mariánském náměstí postavil v letech 1925 az 1928 architekt František Roith. Byla to první budova v Československu postavená přímo jako knihovna a bývá řazena k nejmodernějším své doby v Evropě.
Rozdíl je zásadní. Do té doby knihovny sídlily v objektech postavených k jinému účelu, tedy v klášterech, palácích nebo úřadech, což omezovalo jejich provoz i růst.
Roithova stavba je monumentální budova s výrazným kamenným průčelím. Stojí naproti Klementinu, kde sídlí Národní knihovna, takže na jednom náměstí stojí dvě největší pražské knihovny proti sobě.
Idiom, sloup z osmi tisíc knih
Nejfotografovanějším místem v budově je Idiom, instalace slovenského výtvarníka Mateje Kréna, která je ve vstupní hale od roku 1998.
Jde o sloup postavený z osmi tisíc knih s otvorem, do kterého lze nahlédnout. Uvnitř jsou zrcadla, takže se pohled zdánlivě propadá do nekonečné šachty knih.
Instalace se stala jedním z nejsdílenějších pražských motivů. Je přitom volně přístupná ve vstupní hale, takže se dá vidět bez průkazu i bez registrace.
Co knihovna nabízí
Vedle běžného půjčování má knihovna specializovaná oddělení. Patří k nim hudební, divadelní a filmové oddělení, sbírka vzácných tisků a fond pragensií, tedy dokumentů o Praze.
Ve vzácných tiscích je mimo jiné Pražská bible z roku 1488, tedy první tištěná bible v češtině. Je to doklad toho, že městská knihovna není jen půjčovna současné produkce.
Fond zahrnuje beletrii, naučnou literaturu, nosiče, mapy, noty a periodika. Rozsah odpovídá tomu, že jde o hlavní veřejnou knihovnu dvoumilionového města.
Ústřední budova jako kulturní prostor
Budova neslouží jen půjčování. Konají se v ní koncerty, přednášky a další akce, k čemuž má vlastní sál.
Je to trend, který se u velkých knihoven prosadil v posledních desetiletích. Knihovna přestala být místem, kam se chodí jen pro knihu, a stala se veřejným prostorem.
Poloha na Mariánském náměstí tomu odpovídá. Je to jedno z klidnějších míst v centru, přestože je pár kroků od Staroměstského náměstí.
Pobočky a bibliobusy
Sítí šestačtyřiceti poboček pokrývá knihovna prakticky celou Prahu. Pro obyvatele to znamená, že se ke knize dostanou i bez cesty do centra.
Zvláštností jsou dva bibliobusy, tedy pojízdné knihovny obsluhující místa bez stálé pobočky. Je to řešení, které se u nás udrželo déle než v řadě jiných zemí.
Součástí sítě je i kino Městská knihovna, které je uvedeno v přehledu pražských kin. Sál slouží projekcím i dalšímu programu.
Jak si návštěvu naplánovat
Ústřední budova je na Mariánském náměstí 98/1 v Praze 1. Vstupní hala s Idiomem je přístupná bez registrace, do studoven a k půjčování je potřeba průkaz.
Otevírací doba se liší podle jednotlivých provozů a poboček a v létě bývá omezená. Ověřte si ji předem, hlavně pokud jdete kvůli konkrétnímu oddělení.
Návštěvu se dá spojit s Klementinem naproti nebo s procházkou na Staroměstské náměstí. Další pražské knihovny shrnuje rozcestník knihoven v Praze.
Časté otázky
Kdy Městská knihovna vznikla? Veřejnosti otevřela 1. července 1891 a měla tehdy 3370 svazků. Dnes je největší veřejnou knihovnou v Praze.
Kdo postavil ústřední budovu? Architekt František Roith v letech 1925 az 1928. Byla to první budova v Československu postavená přímo jako knihovna.
Proč je to prvenství důležité? Do té doby knihovny sídlily v objektech postavených k jinému účelu, tedy v klášterech, palácích nebo úřadech, což omezovalo jejich provoz i růst.
Co je Idiom? Instalace slovenského výtvarníka Mateje Kréna z roku 1998, tedy sloup postavený z osmi tisíc knih s otvorem, do kterého lze nahlédnout. Uvnitř jsou zrcadla, takže se pohled zdánlivě propadá do nekonečné šachty.
Musím mít průkaz, abych Idiom viděl? Nemusíte. Instalace je ve vstupní hale, která je přístupná bez registrace.
Jak velký je fond? Ke stavu roku 2024 čítal 1 750 669 jednotek a knihovna měla 170 203 registrovaných uživatelů.
Kolik má knihovna poboček? Podle stavu roku 2023 celkem 46 poboček a dva bibliobusy, tedy pojízdné knihovny obsluhující místa bez stálé pobočky.
Jaká specializovaná oddělení knihovna má? Hudební, divadelní a filmové oddělení, sbírku vzácných tisků a fond pragensií, tedy dokumentů o Praze.
Co je nejvzácnější tisk ve fondu? Pražská bible z roku 1488, tedy první tištěná bible v češtině.
Konají se v knihovně akce? Ano, koncerty, přednášky a další program. Budova má vlastní sál a součástí sítě je i kino Městská knihovna.
Co je v okolí? Naproti přes Mariánské náměstí stojí Klementinum se sídlem Národní knihovny a pár kroků odtud je Staroměstské náměstí.




