Národní knihovna České republiky sídlí v Klementinu a se zhruba 7,7 milionu jednotek je největší knihovnou v Česku. Oficiálně byla založena 6. února 1777 jako veřejná císařsko-královská univerzitní knihovna, ale její kořeny sahají k založení Univerzity Karlovy roku 1348. Má právo na povinný výtisk, tedy dostává dva výtisky všeho, co v Česku vyjde.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů. Stav fondu, otevírací doba i podmínky prohlídek se mění, ověřte si je předem.
Národní knihovna v rychlém přehledu
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Kde sídlí | Klementinum, Mariánské náměstí, Praha 1 |
| Oficiální založení | 6. února 1777 |
| Původní název | veřejná císařsko-královská univerzitní knihovna |
| Kořeny | sahají k Univerzitě Karlově, založené roku 1348 |
| Velikost fondu | zhruba 7,7 milionu jednotek, stav roku 2023 |
| Postavení | největší knihovna v Česku |
| Povinný výtisk | právo na dva výtisky všeho vydaného v Česku |
| Centrální depozitář | Hostivař, rozšíření 1996 a 2014 |
| Třetí depozitní budova | stavba zahájena v dubnu 2024 |
| Manuscriptorium | přes 170 000 historických dokumentů |
| Národní digitální knihovna | přes 240 000 moderních publikací |
Od univerzitní knihovny k národní
Oficiálním datem založení je 6. února 1777, kdy vznikla veřejná císařsko-královská univerzitní knihovna. Kořeny instituce ale sahají mnohem hlouběji, k Univerzitě Karlově založené roku 1348.
Rok 1777 je zlomem proto, že knihovna se tehdy stala veřejnou. Do té doby sloužily knižní sbírky uzavřenému okruhu, tedy řádu, univerzitě nebo panovníkovi.
Souvisí to s josefínskými reformami, které v téže době měnily i to, kde se pohřbívalo a jak fungovaly kláštery. Rušení řeholních domů navíc knihovnu zásobilo velkým množstvím svazků.
Klementinum jako sídlo
Knihovna sídlí v Klementinu, tedy v rozlehlém barokním areálu na Starém Městě, který původně sloužil jezuitům.
Areál zahrnuje Barokní knihovní sál, Zrcadlovou kapli a Astronomickou věž. Ty jsou přístupné v rámci prohlídek, ne jako součást běžného provozu knihovny.
Naproti přes Mariánské náměstí stojí Městská knihovna v Praze. Na jednom náměstí tak stojí dvě největší pražské knihovny proti sobě.
Povinný výtisk
Knihovna má právo na povinný výtisk, konkrétně na dva výtisky všeho, co na území Česka vyjde. Je to nástroj, kterým stát zajišťuje, že se domácí produkce uchová.
Prakticky to znamená, že fond roste bez ohledu na to, co si knihovna vybere. Přijímá i to, co nikdo nečte, protože smyslem je úplnost, ne popularita.
Právě proto má knihovna zhruba 7,7 milionu jednotek a je největší v zemi. Žádná jiná knihovna u nás nesbírá tímto způsobem.
Kam se všechny knihy vejdou
Klementinum na fond dávno nestačí. Knihovna proto provozuje centrální depozitář v Hostivaři, rozšířený v letech 1996 a 2014.
V dubnu 2024 byla zahájena stavba třetí depozitní budovy. Fond totiž roste nepřetržitě a barokní areál v centru se rozšířit nedá.
Je to trvalý problém národních knihoven. Historické sídlo je reprezentativní, ale provozně nevyhovující, a stěhování fondu je běh na desítky let.
Digitalizace
Knihovna provozuje dva velké digitální projekty. Manuscriptorium zpřístupňuje přes 170 000 historických dokumentů, tedy rukopisy, staré tisky a mapy.
Národní digitální knihovna obsahuje přes 240 000 moderních publikací. Obojí je dostupné online, byť u části dokumentů platí omezení daná autorským právem.
Pro badatele to znamená zásadní změnu. Řadu materiálů, které bylo dřív nutné studovat na místě, lze dnes otevřít odkudkoli.
Co je v Klementinu k vidění
Barokní knihovní sál patří k nejfotografovanějším interiérům v Praze. Je součástí prohlídkových okruhů, ne běžně přístupných prostor, a fotografování v něm bývá omezené.
Zrcadlová kaple slouží také koncertům a Astronomická věž nabízí výhled na centrum. Podrobnosti má článek o barokním areálu a jeho prohlídkových okruzích.
Kdo chce vidět srovnatelně působivý historický sál, má blízko i Strahovskou knihovnu s Teologickým a Filosofickým sálem.
Jak knihovnu využít
Pro studium je potřeba registrace. Studovny a služby jsou určeny badatelům a studentům, ne turistům, a část fondu je dostupná jen prezenčně.
Prohlídky historických prostor jsou naopak určeny veřejnosti a mají vlastní režim i vstupné. Jsou to dvě různé věci, které se v Klementinu potkávají v jednom areálu.
Otevírací doba se liší podle provozu a v létě bývá omezená. Přehled dalších pražských knihoven má rozcestník knihoven v Praze.
Časté otázky
Kdy byla Národní knihovna založena? Oficiálně 6. února 1777 jako veřejná císařsko-královská univerzitní knihovna. Kořeny instituce sahají k Univerzitě Karlově založené roku 1348.
Proč je rok 1777 zlomem? Knihovna se tehdy stala veřejnou. Do té doby sloužily knižní sbírky uzavřenému okruhu, tedy řádu, univerzitě nebo panovníkovi.
Jak velký je fond? Zhruba 7,7 milionu jednotek podle stavu roku 2023, což z ní dělá největší knihovnu v Česku.
Co je povinný výtisk? Právo knihovny dostávat dva výtisky všeho, co na území Česka vyjde. Je to nástroj, kterým stát zajišťuje uchování domácí produkce.
Proč fond tak roste? Právě kvůli povinnému výtisku. Knihovna přijímá i to, co nikdo nečte, protože smyslem je úplnost, ne popularita.
Vejde se všechno do Klementina? Nevejde. Knihovna provozuje centrální depozitář v Hostivaři, rozšířený v letech 1996 a 2014, a v dubnu 2024 začala stavět třetí depozitní budovu.
Co je Manuscriptorium? Digitální projekt zpřístupňující přes 170 000 historických dokumentů, tedy rukopisy, staré tisky a mapy.
Co je Národní digitální knihovna? Projekt obsahující přes 240 000 moderních publikací. U části dokumentů platí omezení daná autorským právem.
Můžu si prohlédnout Barokní knihovní sál? Je součástí prohlídkových okruhů, ne běžně přístupných prostor, a fotografování v něm bývá omezené.
Potřebuji registraci? Ke studiu ano. Studovny a služby jsou určeny badatelům a studentům a část fondu je dostupná jen prezenčně. Prohlídky historických prostor mají vlastní režim.
Která další pražská knihovna má podobně působivý sál? Strahovská knihovna s Teologickým a Filosofickým sálem, kterou spravuje premonstrátský řád.




