Zámek Dobřichovice byl letním sídlem velmistrů řádu křižovníků s červenou hvězdou a stojí na místě tvrze, která chránila brod přes Berounku. Renesanční stavbu tu nechal postavit velmistr Hynek Berka z Dubé po návratu řádu roku 1505. Zámek za třicetileté války vypálili Švédové, roku 1679 byl obnoven a doplněn kaplí svatého Judy Tadeáše, roku 1779 znovu vyhořel a dostal dnešní pozdně barokní podobu. Tento článek shrnuje jeho dějiny a dnešní využití.
Údaje jsme ověřovali k 10. září 2026 z veřejných zdrojů, především z webu města Dobřichovice a z podkladů řádu křižovníků. Program akcí a přístupnost objektu se v čase mění, proto si je před návštěvou ověřte.
Zámek v datech
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1253 | Václav I. potvrzuje darování Dobřichovic řádu křižovníků s červenou hvězdou |
| 1420 | první zmínka o tvrzi chránící brod přes Berounku |
| husitské války | řád o Dobřichovice dočasně přichází |
| 1505 | křižovníci se vracejí zásluhou velmistra Hynka Berky z Dubé |
| 16. století | na místě tvrze vzniká renesanční zámek jako letní sídlo velmistrů |
| třicetiletá válka | zámek vypálen Švédy |
| 1679 | obnova za velmistra Jiřího Ignáce Pospíchala, přistavěna kaple svatého Judy Tadeáše |
| 1779 | zámek znovu vyhořel a byl přestavěn do pozdně barokní podoby |
| dnes | slouží kulturním a společenským účelům, v západním křídle je kaple |
Od tvrze u brodu k zámku
Na místě dnešního zámku stála původně tvrz, jejíž úkol byl praktický: chránit brod přes Berounku. První zmínka o ní pochází z roku 1420, tedy z doby, kdy se v zemi rozhořely husitské války.
Samotné Dobřichovice patřily řádu křižovníků s červenou hvězdou už od roku 1253, kdy darování potvrdil král Václav I. Za husitských válek o ně řád přišel, roku 1505 se ale vrátil zásluhou velmistra Hynka Berky z Dubé.
Právě Hynek Berka z Dubé nechal na místě tvrze postavit renesanční zámek. Nešlo o obranné sídlo, ale o letní rezidenci velmistrů řádu, tedy o místo odpočinku vedení jediného rytířského řádu založeného v českých zemích.
Švédové, požár a barokní podoba
Sedmnácté století zámku nepřálo. Za třicetileté války ho vypálili Švédové, což byl osud, který v Čechách potkal desítky sídel. Obnova přišla až s uklidněním poměrů.
Roku 1679 nechal zámek znovu vystavět velmistr Jiří Ignác Pospíchal a při té příležitosti k němu byla přistavěna kaple svatého Judy Tadeáše. Zámek tak získal i sakrální část, která mu zůstala dodnes.
Druhá rána přišla roku 1779, kdy zámek znovu vyhořel. Obnova následovala vzápětí a proběhla na původním renesančním základu, ale v duchu své doby. Tak vznikla dnešní pozdně barokní podoba, kterou návštěvník vidí.
Kaple svatého Judy Tadeáše
Kaple tvoří západní křídlo zámku a je jeho nejstarší dochovanou funkční částí v původním určení. Vznikla roku 1679 při obnově po švédském vypálení.
Zasvěcení svatému Judovi Tadeášovi není náhodné. Tenhle apoštol bývá vzýván v beznadějných situacích, což u stavby obnovované po vypálení dává smysl jako výraz doby.
Kaple není jen památkou. Konají se v ní pravidelné bohoslužby a kulturní programy, mimo jiné Noc kostelů. Pro město s necelými čtyřmi tisíci obyvateli je to důležitá součást společenského života.
Zámek dnes
Zámek slouží kulturním a společenským účelům, tedy koncertům, výstavám a akcím města. Není to prohlídková trasa s interiéry šlechtického sídla, protože zámek nikdy nebyl obydlím šlechtického rodu, ale rezidencí církevního řádu.
Areál je součástí obrazu města. Spolu s vilovou zástavbou v Brunšově, která vznikala od 80. let 19. století, tvoří dvě vrstvy, na kterých Dobřichovice stojí: středověkou církevní a měšťanskou z doby železnice.
Souvislosti města shrnuje průvodce Dobřichovicemi. Program akcí a možnosti vstupu si ověřte předem, protože se odvíjejí od konkrétních událostí.
Jak se k zámku dostat
Zámek stojí přímo v Dobřichovicích u Berounky, v docházkové vzdálenosti od vlakové zastávky. Z Prahy jede vlak linky S7 údolím řeky na Smíchov, takže je návštěva možná bez auta.
Autem se jede podél Berounky přes Černošice a Radotín. Podrobnosti o spojení rozebírá článek o dopravě z Dobřichovic do Prahy.
Návštěvu se vyplatí spojit s procházkou po vilové čtvrti nebo s cestou podél řeky. Tipy shrnuje článek o výletech kolem Dobřichovic, kde je i Karlštejn a Český kras.
Časté otázky
Komu zámek Dobřichovice patřil? Řádu křižovníků s červenou hvězdou, který Dobřichovice vlastnil s přestávkou téměř 750 let. Zámek sloužil jako letní sídlo velmistrů řádu, ne jako šlechtické sídlo.
Co stálo na místě zámku dřív? Tvrz, která chránila brod přes Berounku. První zmínka o ní pochází z roku 1420. Zámek na jejím místě vznikl po návratu křižovníků roku 1505.
Kdo nechal zámek postavit? Velmistr řádu Hynek Berka z Dubé, který se zasloužil i o návrat křižovníků do Dobřichovic roku 1505 poté, co o ně řád za husitských válek přišel.
Kdy zámek vyhořel? Dvakrát. Za třicetileté války ho vypálili Švédové a roku 1779 vyhořel znovu. Po druhém požáru byl obnoven do dnešní pozdně barokní podoby na původním renesančním základu.
Kdy vznikla kaple svatého Judy Tadeáše? Roku 1679, kdy zámek po švédském vypálení znovu vystavěl velmistr Jiří Ignác Pospíchal. Kaple tvoří západní křídlo zámku.
Konají se v kapli bohoslužby? Ano, pravidelně, a kromě nich i kulturní programy, například Noc kostelů. Pro město s necelými čtyřmi tisíci obyvateli je to důležitá součást společenského života.
Dá se zámek prohlédnout? Slouží kulturním a společenským účelům, ne jako klasická prohlídková trasa s interiéry. Možnosti vstupu se odvíjejí od konkrétních akcí, proto si je ověřte předem.
Kdo byli křižovníci s červenou hvězdou? Jediný rytířský řád založený v českých zemích, jehož kořeny sahají k Anežce České. Jejich znak, kříž a hvězda, je dodnes součástí znaku města Dobřichovice.
Jak se k zámku dostanu z Prahy? Vlakem linky S7 údolím Berounky na Smíchov, zámek je v docházkové vzdálenosti od zastávky. Autem se jede podél řeky přes Černošice a Radotín.
S čím návštěvu spojit? S procházkou vilovou čtvrtí Brunšov, která vznikala od 80. let 19. století, s cestou podél Berounky nebo s výletem na Karlštejn a do Českého krasu.
