Památník Lidice připomíná vyhlazení obce Lidice u Kladna nacisty 10. června 1942 a patří k nejvýznamnějším pietním místům v Evropě. Leží zhruba pět kilometrů od Kladna a necelou půlhodinu jízdy od Prahy. Na místě zaniklé obce dnes stojí volná pietní plocha se základy usedlostí, muzeum se stálou expozicí, Růžový sad a sousoší dětských obětí války od Marie Uchytilové. Tento text shrnuje, co se v Lidicích stalo, co v areálu uvidíte a jak návštěvu naplánovat.
Údaje jsme ověřovali k 9. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webu Památníku Lidice a z historické literatury. Provozní informace, jako je otevírací doba a rozsah expozic, se v čase mění, proto si je před návštěvou ověřte.
Co se v Lidicích stalo
Lidice byly běžnou hornickou a zemědělskou obcí na Kladensku. Osudným se jim stal atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, spáchaný v Praze na konci května 1942. Nacistický aparát na něj odpověděl vlnou represí a jako záminku pro zničení obce použil nepodložené podezření, že zdejší rodina má vazbu na parašutisty.
V noci z 9. na 10. června 1942 obklíčily Lidice jednotky a obec byla vyhlazena. Na zahradě Horákovy usedlosti bylo zastřeleno 173 mužů ve věku od čtrnácti do čtyřiaosmdesáti let. Dalších 26 lidických obyvatel bylo popraveno 16. června na střelnici v pražských Kobylisích. Rozkaz k zásahu vzešel od Karla Hermanna Franka, který byl po válce souzen a roku 1946 popraven.
Ženy a děti byly od mužů odděleny. 184 žen bylo 12. června odvezeno do koncentračního tábora Ravensbrück, dalších dvanáct je následovalo později a 53 z nich se domů nevrátilo. Odvezeno bylo také 88 dětí. Osmdesát jedna z nich bylo 2. července 1942 dopraveno do vyhlazovacího tábora Chełmno a téhož dne zavražděno ve vozech s výfukovými plyny, sedm dětí bylo vybráno k poněmčení. Po válce se podařilo najít sedmnáct dětí. Celkem si vyhlazení Lidic vyžádalo 340 obětí.
Zničení obce a snaha vymazat jméno
Cílem nebylo jen potrestání obyvatel, ale odstranění obce z mapy. Domy byly vypáleny a strženy, hospodářské budovy zbourány a rozvaliny odklízeny. Práce na srovnání terénu pokračovaly až do podzimu roku 1944, byl zlikvidován i hřbitov a rybník a byl upraven tok potoka.
Zpráva o Lidicích se ale rozšířila do světa a měla přesně opačný účinek, než okupační moc zamýšlela. Jméno obce se stalo symbolem nacistického teroru a po celém světě po ní byly pojmenovávány ulice, náměstí, dokonce i celé obce a novorozené děti.
Po válce bylo rozhodnuto obec obnovit, ne však na původním místě. Nové Lidice vyrostly opodál na konci 40. a v 50. letech a vzniklo v nich zhruba sto padesát rodinných domů. Původní plocha zůstala volná jako pietní území, které dnes tvoří jádro památníku.
Co v areálu památníku uvidíte
| Část areálu | Co v ní je |
|---|---|
| Pietní území | volná plocha na místě zaniklé obce se základy usedlostí a společným hrobem mužů |
| Muzeum | stálá expozice o osudu obce a jejích obyvatel |
| Památník dětských obětí války | bronzové sousoší 82 dětských postav od Marie Uchytilové |
| Růžový sad | sad přátelství a míru založený roku 1955 |
| Lidická galerie | sbírka výtvarného umění darovaného Lidicím |
| Dům čp. 116 | zpřístupněný dům v nové části obce |
Jádrem areálu je pietní území, tedy volná louka v místě, kde obec stála. Vyznačené jsou na ní základy Horákovy usedlosti, u které byli muži zastřeleni, a společný hrob. Prázdnota plochy je záměrná a působí silněji než jakákoli stavba.
V muzeu je stálá expozice věnovaná osudu obce a jednotlivým rodinám. Vedle ní funguje Lidická galerie, která spravuje sbírku výtvarného umění vzniklou z darů umělců z celého světa. Součástí areálu je i výstavní síň a zpřístupněný dům v nových Lidicích.
Památník dětských obětí války
Nejsilnějším místem areálu je bronzové sousoší Památník dětských obětí války, které tvoří 82 dětských postav v nadživotní velikosti. Autorkou je sochařka Marie Uchytilová, která se rozhodla dílo vytvořit roku 1969 a pracovala na něm dvě desetiletí.
Uchytilová se odhalení svého díla nedožila, zemřela v listopadu 1989. V práci pokračoval sochař Jiří Václav Hampl a poslední sochy byly do souboru osazeny až roku 2000. Sousoší je od té doby nejnavštěvovanějším místem památníku a stalo se jeho symbolem.
Sousoší stojí ve volném terénu, takže je vystavené počasí a vyžaduje průběžnou restaurátorskou péči. Návštěvníci k němu tradičně nosí drobné dárky a hračky, což je součást živé paměti místa.
Růžový sad a mezinárodní ohlas
Nad pietním územím se rozkládá Růžový sad přátelství a míru, který byl založen roku 1955 z růží darovaných z mnoha zemí světa. Je to praktická odpověď na snahu obec vymazat, protože sad vznikl z gest lidí, kteří o Lidicích slyšeli a chtěli je připomínat.
Mezinárodní ohlas Lidic je mimořádný. Kromě sadu se projevil v pojmenováních míst po celém světě a v uměleckých dílech, z nichž mnohá skončila právě ve sbírce Lidické galerie. Pro Kladensko to znamená, že vedle průmyslové identity nese region i tuto historickou vrstvu, kterou zná celý svět.
Areál slouží také ke vzdělávání. Pořádají se tu programy pro školy, pietní akty a připomínkové akce, zejména kolem výročí 10. června. Aktuální program najdete na webu památníku.
Lidice v kontextu heydrichiády
Vyhlazení Lidic nebylo izolovanou událostí, ale součástí vlny represí označované jako heydrichiáda. Po atentátu na Reinharda Heydricha vyhlásila okupační moc stanné právo, popravovala bez řádného soudu a mířila i na rodiny lidí podezřelých z podpory odboje. Lidice se staly nejznámějším případem, protože zničení celé obce mělo posloužit jako výstraha.
Dva týdny po Lidicích potkal podobný osud osadu Ležáky na Chrudimsku, kde 24. června 1942 zasáhli nacisté kvůli činnosti výsadku Silver A a jeho radiostanice Libuše. Osada byla vypálena a srovnána, tragédii nepřežilo 51 lidí. Zachránily se pouze dvě dívky, sestry Šťulíkovy, které byly odeslány na takzvanou převýchovu do Německé říše.
Obě jména se často zmiňují společně, přesto jde o dvě různá místa se samostatnými památníky a odlišnými příběhy. Pro návštěvníka z Prahy je Lidice snadno dostupné pietní místo, zatímco Ležáky leží podstatně dál na východ. Kdo plánuje širší okruh po místech spjatých s okupací, najde srovnání v článku o Terezínu a Lidicích jako výletu z Prahy.
Jak návštěvu naplánovat
Areál je rozlehlý a pohybuje se v něm venku, proto počítejte s vycházkovou obuví a s časem zhruba dvě až tři hodiny, pokud chcete projít pietní území, sousoší, sad i muzeum. Návštěva se hodí do každého ročního období, sad je nejkrásnější v době kvetení růží.
Lidice leží mezi Kladnem a Prahou, takže se návštěva dobře spojí s prohlídkou Kladna. Nabízí se doplnit ji o hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích nebo o hradiště Budeč. Severněji leží Slaný, kam se dá pokračovat na oběd a na prohlídku městské památkové zóny. Tipy shrnuje článek o výletech z Kladna, širší nabídka je v přehledu výletů do okolí Prahy.
Autem se do Lidic dostanete po dálnici D7 a odbočkou směr Kladno, autobusem pak spoji z Prahy i z Kladna. Možnosti spojení rozebírá text o dopravě z Kladna do Prahy a kontext celého města nabízí průvodce Kladnem. Vzhledem k charakteru místa je namístě tiché a ohleduplné chování.
Časté otázky
Co se stalo v Lidicích 10. června 1942? Nacisté obec vyhladili jako odvetu po atentátu na Reinharda Heydricha. Na zahradě Horákovy usedlosti bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly odvezeny do koncentračního tábora a děti do vyhlazovacího tábora. Obec byla následně srovnána se zemí.
Kolik obětí si vyhlazení Lidic vyžádalo? Celkem 340 obětí. Zastřeleno bylo 173 mužů přímo v obci a dalších 26 lidí 16. června na střelnici v pražských Kobylisích. Z odvezených žen zahynulo 53 a z 88 dětí bylo 81 zavražděno ve vyhlazovacím táboře Chełmno.
Co se stalo s lidickými dětmi? Odvezeno bylo 88 dětí. Osmdesát jedna z nich bylo 2. července 1942 dopraveno do vyhlazovacího tábora Chełmno a téhož dne zavražděno, sedm dětí bylo vybráno k poněmčení. Po válce se podařilo najít sedmnáct dětí.
Kdo vydal rozkaz ke zničení Lidic? Rozkaz vzešel od státního tajemníka Karla Hermanna Franka v rámci odvety po atentátu na Heydricha. Frank byl po válce postaven před soud a roku 1946 popraven. Odsouzeni byli i další velitelé zapojení do akce.
Existují Lidice dnes? Ano. Po válce byla obec obnovena, ale na jiném místě než původní. Nové Lidice se stavěly na konci 40. a v 50. letech a vzniklo v nich zhruba sto padesát rodinných domů. Původní plocha zůstala volná jako pietní území.
Kdo je autorkou sousoší lidických dětí? Sochařka Marie Uchytilová, která se pro vytvoření díla rozhodla roku 1969 a pracovala na něm dvě desetiletí. Zemřela v listopadu 1989, dílo dokončil sochař Jiří Václav Hampl a poslední sochy byly osazeny roku 2000.
Co je Růžový sad v Lidicích? Sad přátelství a míru založený roku 1955 z růží darovaných z mnoha zemí světa. Je odpovědí na snahu obec vymazat a patří k nejnavštěvovanějším částem areálu, zvlášť v době kvetení.
Jak dlouho trvá prohlídka památníku? Na pietní území, sousoší, Růžový sad a muzeum si vyhraďte zhruba dvě až tři hodiny. Areál je rozlehlý a z velké části venku, proto se hodí pohodlná obuv a počítat s počasím.
Jak se do Lidic dostanu? Autem po dálnici D7 směrem na Kladno s odbočkou k obci, případně autobusem z Prahy nebo z Kladna. Lidice leží zhruba pět kilometrů od Kladna, takže se návštěva dá dobře spojit s prohlídkou města.
Dá se návštěva Lidic spojit s dalším výletem? Ano. Nabízí se hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích, hradiště Budeč s rotundou svatého Petra a Pavla nebo prohlídka Kladna se zámkem a rozdělovskými věžáky. Všechno leží v okruhu několika kilometrů.
