Hornické a hutnické dědictví Kladna je příběh o tom, jak uhlí nalezené roku 1846 proměnilo zemědělské městečko v průmyslové centrum a co po sobě těžba a ocelárny zanechaly. Kladensko patřilo k nejdůležitějším průmyslovým oblastem českých zemí, těžilo se tu více než dvě století a značka Poldi byla známá po celém světě. Tento článek shrnuje, kde se uhlí našlo, jak vznikly kladenské hutě, proč Poldi skončila a kde si dnes celou éru můžete projít na vlastní nohy.
Údaje jsme ověřovali k 9. září 2026 z veřejných zdrojů, mimo jiné z webu města Kladna a z informací muzejních institucí. Provozní informace, jako je otevírací doba skanzenu nebo rozsah prohlídek, se v čase mění, proto si je před návštěvou ověřte.
Průmyslové dějiny Kladna v přehledu
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1846 | Jan Váňa nachází uhelnou sloj v oblasti Dříně |
| 1848 | Vojtěch Lanna a bratři Kleinové zakládají Kladenské kamenouhelné těžařstvo |
| 1854 | staví se Vojtěšská huť, německy Adalberthütte |
| 1857 | vzniká Pražská železářská společnost |
| 1865 | počátek kabelové výroby, z níž vyroste Kablo Kladno |
| 1870 | Kladno je povýšeno na město |
| 1874 | Pražská železářská společnost hloubí ve Vinařicích šachtu Mayrau |
| 1889 | Karl Wittgenstein zakládá Poldinu huť |
| 1898 | Kladno získává titul královského horního města |
| 1994 | na dole Mayrau vzniká hornický skanzen |
| 1996 a 1997 | rozpad podniku Poldi po neúspěšné privatizaci |
| 1997 | končí těžba na dole Mayrau |
Uhlí pod Kladnem a jak se našlo
Kladensko leží na severní části kladensko-rakovnické pánve, kde se černé uhlí ukládalo v prvohorách. Menší dobývání tu probíhalo už dřív, zásadní byl ale rok 1846, kdy Jan Váňa objevil bohatou sloj v oblasti Dříně. Nález přišel v ideální chvíli, průmyslová revoluce potřebovala palivo a Rakousko hledalo domácí zdroje.
Už roku 1848 vzniklo Kladenské kamenouhelné těžařstvo, které založili velkopodnikatel Vojtěch Lanna a bratři Kleinové, tedy jména spojená se stavbou českých železnic. Kolem šachet vyrostly dělnické kolonie, obchody, hospody a spolky, a klidné panské městečko se během jedné generace zaplnilo lidmi z celých Čech.
Uhlí přineslo Kladnu i jeho čestný titul. Roku 1898 získalo město označení královského horního města, které mělo stvrdit jeho postavení mezi hornickými centry monarchie. Do té doby byl status Kladna spíš skromný, městem se stalo teprve roku 1870.
Vojtěšská huť a Pražská železářská společnost
Uhlí přitáhlo hutě, protože tavit železo se vyplatí tam, kde je palivo po ruce. Roku 1854 tak v Kladně vyrostla Vojtěšská huť, německy Adalberthütte, a stala se základem těžkého průmyslu ve městě. Roku 1857 vznikla Pražská železářská společnost, která pak po desetiletí ovládala hospodářský život celého regionu.
Pražská železářská nebyla jen hutním podnikem. Kombinovala doly, koksovny a hutě do jednoho celku, stavěla vlastní dráhy a zaměstnávala tisíce lidí. Právě ona roku 1874 začala ve Vinařicích hloubit šachtu Mayrau, která se stala jednou z nejznámějších adres kladenského hornictví.
Souběžně s hutěmi rostla i navazující výroba. Do roku 1865 se datují kořeny kabelového podniku, který později proslul jako Kablo Kladno a dnes ve městě působí pod hlavičkou NKT Cables. Je to jediná velká výrobní firma z původní průmyslové vrstvy, která ve městě přežila do dnešních dnů.
Poldi: značka, kterou znal celý svět
Roku 1889 založil v Kladně druhou velkou ocelárnu podnikatel Karl Wittgenstein, otec filozofa Ludwiga Wittgensteina a jedna z nejvlivnějších postav rakouského průmyslu. Huť pojmenoval po své manželce Leopoldině, odtud Poldi, a dal jí i charakteristický znak s ženskou hlavou.
Poldi se nesoustředila na běžnou hromadnou výrobu, ale na kvalitní legované a nástrojové oceli. To z ní udělalo značku, která se prodávala do celého světa a jejíž jméno znali strojaři daleko za hranicemi. Za první republiky i v poválečném období patřila k vlajkovým lodím československého průmyslu.
Konec přišel po roce 1989. Podnik neustál transformaci ani způsob privatizace a v letech 1996 a 1997 se zhroutil. Město uvádí tuto privatizaci mezi nejméně povedenými u nás. Ztráta zaměstnání pro tisíce lidí zasáhla celý region a její stopy jsou v Kladně cítit dodnes, i když se tu na části původních areálů dál vyrábí pod jinými firmami.
Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích
Nejlepší místo, kde si kladenské hornictví projdete naživo, je Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna, pobočka Sládečkova vlastivědného muzea. Šachtu tu Pražská železářská společnost hloubila od roku 1874, konečné hloubky 527 metrů dosáhla roku 1877 a důl fungoval až do roku 1997.
Skanzen je výjimečný tím, že vznikl už roku 1994, tedy ještě za provozu dolu. Nešlo tak o dodatečné shánění exponátů, ale o zachování areálu tak, jak stál. Návštěvník proto vidí autentické provozy včetně řetízkových šaten, strojoven a těžní věže, ne rekonstruovanou kulisu.
Mayrau je podle muzea jediné takto zachované a veřejnosti přístupné důlní pracoviště v regionu, kde se dobývalo přes dvě stě let. Prohlídky mají sezonní režim a část provozů je přístupná jen s průvodcem, proto si termíny ověřte předem na webu muzea.
Co po hornictví zbylo v krajině
Nejnápadnějším pozůstatkem těžby jsou haldy, tedy odvaly hlušiny, které se staly krajinnou dominantou Kladenska. Řada z nich dnes zarostla a slouží jako cíl vycházek a rozhledová místa, ze kterých je vidět město i okolní krajinu. Jsou to umělé kopce, které vznikly za jediné století.
V zástavbě zůstaly celé dělnické kolonie, spolkové domy, dělnické školy a nemocnice, které vznikly kolem šachet a hutí. Právě ony vysvětlují, proč má Kladno několik center a proč se jednotlivé části města liší charakterem. Souvislosti nabízí i průvodce Kladnem, který popisuje strukturu města jako celek.
Poválečná éra na průmyslovou minulost přímo navázala. Bytovou nouzi rostoucího hutního města řešila výstavba nových čtvrtí a nejambicióznějším počinem byla šestice věžových domů, kterou popisuje článek o rozdělovských věžácích.
Hornické Kladno v literatuře a paměti
Kladenské doly a hutě mají silnou literární stopu. Nejznámější je dílo spisovatelky Marie Majerové, která v Kladně chodila do školy a prostředí hutnických a hornických rodin znala zblízka. Její román Siréna je rodovou kronikou na pozadí dějin habsburské monarchie a volně na něj navazuje Havířská balada z roku 1938 s hlavní postavou Rudly Hudce.
Oba tituly patří k tomu, co si česká literatura o průmyslovém Kladensku zapsala natrvalo, a dodnes se objevují ve školní četbě. Autorčinu dráhu přibližuje samostatný profil spisovatelky Marie Majerové.
Paměť na hornictví ale nedrží jen knihy. Ve městě zůstala hornická a hutnická sdružení, pamětní místa a tradice svatobarborských setkání, k nimž se hlásí i muzejní program skanzenu Mayrau. Právě proto se z Kladna nestalo město, které by svou průmyslovou minulost jen zakrylo novou zástavbou.
Jak si hornické Kladno projít
Doplnit se dá i návštěvou hradiště Budeč, jehož rotundu spravuje totéž kladenské muzeum.
Nejjednodušší je vyrazit na dvě zastávky. Do skanzenu Mayrau ve Vinařicích, kde uvidíte samotný důl, a do Sládečkova vlastivědného muzea v Huťské ulici v Kladně, které dává hornictví a hutnictví historický rámec. Obojí zvládnete během jednoho dne.
Pokud chcete zůstat venku, nabízí se procházka po haldách a bývalých důlních areálech s výhledy na město. Kdo si chce udělat delší okruh, může navázat na hradiště Budeč s rotundou svatého Petra a Pavla nebo zajet do Lidic. Konkrétní trasy shrnuje článek o výletech z Kladna.
Do Kladna se z Prahy dostanete autobusem k metru B nebo autem po dálnici D7, do Vinařic pak navazujícími spoji či autem. Možnosti rozebírá text o dopravě z Kladna do Prahy.
Časté otázky
Kdy se v Kladně začalo těžit uhlí ve velkém? Zlomem byl rok 1846, kdy Jan Váňa našel uhelnou sloj v oblasti Dříně. Roku 1848 vzniklo Kladenské kamenouhelné těžařstvo, které založili Vojtěch Lanna a bratři Kleinové, a těžba se rozjela v průmyslovém měřítku.
Co byla Vojtěšská huť? Vojtěšská huť, německy Adalberthütte, byla postavena roku 1854 a stala se základem kladenského hutnictví. Roku 1857 vznikla Pražská železářská společnost, která doly a hutě propojila do jednoho podniku a určovala hospodářský život regionu.
Kdo založil Poldi a proč se tak jmenuje? Poldinu huť založil roku 1889 podnikatel Karl Wittgenstein, otec filozofa Ludwiga Wittgensteina. Jméno dostala po jeho manželce Leopoldině, jejíž zdrobnělina Poldi se stala značkou i se znakem ženské hlavy.
Proč Poldi zanikla? Podnik neustál transformaci po roce 1989 a způsob privatizace. K rozpadu došlo v letech 1996 a 1997 a znamenal ztrátu práce pro tisíce lidí. Město tuto privatizaci označuje za jednu z nejméně povedených u nás.
Kde si prohlédnu kladenský důl? V Hornickém skanzenu Mayrau ve Vinařicích u Kladna, který je pobočkou Sládečkova vlastivědného muzea. Areál zůstal zachovaný v původním stavu včetně šaten, strojoven a těžní věže. Otevírací dobu a rozsah prohlídek si ověřte předem.
Jak hluboká byla šachta Mayrau? Šachtu začala Pražská železářská společnost hloubit roku 1874 a konečné hloubky 527 metrů dosáhla roku 1877. Důl fungoval až do roku 1997, muzeum na jeho ploše vzniklo už roku 1994, tedy ještě za provozu.
Co jsou kladenské haldy? Haldy jsou odvaly hlušiny vyvezené z dolů, které vytvořily umělé kopce v okolí města. Řada z nich dnes zarostla zelení a slouží jako vycházkový cíl s rozhledem. Patří k nejnápadnějším stopám, které po sobě těžba zanechala.
Vyrábí se v Kladně dodnes? Ano. Z původní průmyslové vrstvy ve městě působí NKT Cables s kořeny v Kablu Kladno z roku 1865. Vedle toho jsou tu novodobé provozy a logistické areály v zónách při dálnici D7, největší z nich patří společnosti LEGO Production.
Proč se Kladnu říká královské horní město? Titul získalo roku 1898 jako uznání svého postavení mezi hornickými centry tehdejšího Rakouska. Šlo o čestné označení navazující na rozmach těžby uhlí, samotným městem se přitom Kladno stalo teprve roku 1870.
Kolik let se na Kladensku dobývalo? Podle muzejních zdrojů se v kladensko-rakovnické pánvi těžilo více než dvě stě let. Hlubinné dolování skončilo na přelomu tisíciletí, na dole Mayrau roku 1997, a dnes je průmyslová minulost regionu tématem muzeí a památkové péče.
