Kteří architekti dali Praze její nezaměnitelnou tvář? Podobu Prahy utvářely generace architektů, od gotického génia Petra Parléře přes barokní a novorenesanční mistry až po průkopníky moderny. Tento rozcestník představuje přehled největších architektů spjatých s Prahou, jejich slohy a nejvýznamnější stavby a odkazuje na samostatné profily. Slouží k orientaci v dějinách české architektury.
Tento text slouží k orientaci a shrnuje veřejně známé informace o osobnostech a jejich díle. Nezachází do soukromí a aktuální osobní údaje neuvádí. Podrobnosti si ověřte v odborných zdrojích o architektuře.
Čeští architekti v rychlém přehledu
| Sloh a období | Osobnosti | Hlavní stavby |
|---|---|---|
| Gotika a baroko | Parléř, Dientzenhofer | katedrála svatého Víta, svatý Mikuláš |
| Historismus a novorenesance | Zítek, Schulz | Národní divadlo, Národní muzeum |
| Secese a moderna | Fanta, Kotěra | Hlavní nádraží |
| Kubismus | Gočár, Janák | dům U Černé Matky Boží |
| Meziválečná moderna | Plečnik, Loos | úpravy Hradu, Müllerova vila |
Od gotiky k baroku
Základ monumentální Prahy položila gotika. Jejím géniem byl Petr Parléř, dvorní stavitel Karla IV., který řídil stavbu katedrály svatého Víta a jehož huti se připisuje Karlův most i Staroměstská mostecká věž. Navázal na Matyáše z Arrasu, jenž stavbu katedrály zahájil roku 1344, a dodal jí osobitý sochařský rukopis.
O staletí později dal městu jeho barokní tvář Kilián Ignác Dientzenhofer, tvůrce kupole kostela svatého Mikuláše na Malé Straně a autor na dvě stě staveb. Spolu s otcem Kryštofem vytvořil rodinnou dynastii, která zásadně určila podobu českého baroka. Gotika a baroko dodnes určují siluetu historického jádra Prahy.
Novorenesance a secese
Devatenácté století přineslo monumentální novorenesanci a s ní symboly národní kultury. Josef Zítek navrhl Národní divadlo a Rudolfinum, jeho žák Josef Schulz budovu Národního muzea a dokončil Národní divadlo po požáru.
Na přelomu století otevřela cestu k modernímu výrazu secese. Jejím předním představitelem byl Josef Fanta, autor secesní budovy Hlavního nádraží. Krok k moderní architektuře pak učinil Jan Kotěra, považovaný za zakladatele moderní české architektury a učitele celé generace tvůrců.
Kubismus a meziválečná moderna
Zcela originálním českým příspěvkem do světové architektury je kubismus. Jeho tvůrci a teoretiky byli Josef Gočár, autor domu U Černé Matky Boží, a Pavel Janák, který kubismus rozvinul do národního slohu zvaného rondokubismus.
Meziválečnou modernu v Praze reprezentují dvě velké osobnosti. Slovinec Jože Plečnik přetvořil Pražský hrad a navrhl vinohradský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Průkopník moderny Adolf Loos zde postavil slavnou Müllerovu vilu.
Slohy, které se v Praze potkávají
Málokteré evropské město nabízí tak úplný sled architektonických slohů na jednom místě. V historickém jádru se během několika set metrů střídá románský sklep, gotická katedrála, renesanční letohrádek, barokní chrám, novorenesanční divadlo, secesní nádraží i funkcionalistická vila. Praha proto bývá nazývána učebnicí evropské architektury pod otevřeným nebem.
Zvláštností je, že mnozí tvůrci na sebe přímo navazovali jako učitelé a žáci. Josef Zítek vychoval Josefa Schulze, Jan Kotěra ovlivnil Josefa Gočára i Pavla Janáka. Tato návaznost dodává české architektuře vnitřní logiku a vysvětluje, proč se jednotlivé slohy v Praze tak plynule prolínají. Jednotlivé profily tyto vazby přibližují podrobněji.
Nejslavnější pražské stavby a jejich autoři
Za nejznámějšími pražskými dominantami stojí konkrétní architekti. Katedrálu svatého Víta dovedl k monumentální podobě Petr Parléř, kostel svatého Mikuláše na Malé Straně vévodí baroku Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Národní divadlo a Rudolfinum navrhl Josef Zítek, budovu Národního muzea Josef Schulz.
Secesní Fantova budova Hlavního nádraží, kubistický dům U Černé Matky Boží od Josefa Gočára, Plečnikovy úpravy Pražského hradu i Loosova Müllerova vila ve Střešovicích patří k vrcholům své doby. Právě spojení konkrétní stavby s konkrétním jménem dělá z procházky Prahou zážitek srozumitelný i pro laika. Podrobnosti najdete v jednotlivých profilech.
Čeští architekti a Praha
Praha je učebnicí architektury pod otevřeným nebem. Na malém prostoru zde stojí gotická katedrála, barokní chrámy, novorenesanční divadla a muzea, secesní nádraží i kubistické a funkcionalistické stavby. Za každou z nich stojí konkrétní tvůrce, jehož jméno stojí za připomenutí.
Tento rozcestník spojuje architekty různých epoch, které mají společné jedno: zásadně ovlivnili podobu Prahy. Jednotlivé profily přibližují jejich slohy, nejvýznamnější stavby i to, čím se zapsali do dějin. Aktuální informace o památkách sledujte na stránkách správců objektů.
Tento přehled je součástí velkého rozcestníku slavné české osobnosti, který spojuje osobnosti z různých oborů, včetně takových skupin, jako jsou čeští výtvarníci a čeští vědci. Kompletní přehled najdete tam.
Časté otázky
Kdo patří k největším architektům spjatým s Prahou?
K největším patří gotický stavitel Petr Parléř, barokní mistr Kilián Ignác Dientzenhofer, novorenesanční tvůrci Josef Zítek a Josef Schulz, secesní Josef Fanta a moderní architekti Jan Kotěra, Josef Gočár, Pavel Janák, Jože Plečnik a Adolf Loos.
Kdo postavil katedrálu svatého Víta?
Na stavbě katedrály svatého Víta se zásadně podílel gotický architekt Petr Parléř, dvorní stavitel Karla IV. Navázal na Matyáše z Arrasu a vybudoval chór, kaple a jižní věž.
Kdo navrhl Národní divadlo?
Národní divadlo navrhl novorenesanční architekt Josef Zítek a bylo postaveno v letech 1868 až 1881. Po požáru roku 1881 vedl jeho dostavbu Zítkův žák Josef Schulz.
Co je architektonický kubismus?
Je to originální český architektonický směr z počátku 20. století, jehož tvůrci a teoretiky byli Josef Gočár a Pavel Janák. Přenesl principy kubistického malířství do staveb a nemá ve světě obdoby.
Kdo přetvořil Pražský hrad?
Za první republiky přetvořil Pražský hrad slovinský architekt Jože Plečnik, kterého tím pověřil prezident Masaryk. Navrhl úpravy nádvoří, zahrad a řadu dalších prvků.
Kdo je zakladatelem moderní české architektury?
Za zakladatele moderní české architektury bývá označován Jan Kotěra, žák Otto Wagnera a učitel celé generace architektů, mezi nimi Josefa Gočára a Pavla Janáka.
Které pražské stavby jsou od Adolfa Loose?
Adolf Loos, průkopník moderny a autor eseje Ornament a zločin, postavil v Praze Müllerovu vilu ve Střešovicích a vilu Winternitzových. Obě patří k památkám moderní architektury.
Kde v Praze uvidím nejvíce architektonických slohů pohromadě?
Nejúplnější sled slohů nabízí historické jádro Prahy, kde se během krátké procházky střídá gotika, renesance, baroko, novorenesance, secese i funkcionalismus. Právě proto bývá Praha nazývána učebnicí architektury pod otevřeným nebem.
Kdo navrhl budovu Hlavního nádraží?
Secesní budovu pražského Hlavního nádraží navrhl architekt Josef Fanta a byla postavena na počátku 20. století. Dodnes se jí říká Fantova budova a patří k vrcholům české secese.
Kde najdu profily jednotlivých architektů?
Tento rozcestník odkazuje na samostatné profily českých architektů. V každém najdete přehled jejich slohu, nejvýznamnějších staveb a toho, čím se zapsali do dějin architektury.
